Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Syndrom vyhoření

Vstoupil jsem do bytu, hodil jsem kabát přes opěradlo židle, potom jsem za sebou zavřel a zamkl dveře. Cestou do obývacího pokoje jsem vyvěsil telefon. Poté, co jsem stáhl rolety, jsem se zhroutil do pohodlného křesla a zavřel jsem oči.
|
Typ článku: Články

Když necháte hořet oba konce svíčky tak dlouho, jako jsem to udělal já, plamen nakonec zhasne. V mém životě zavládla temnota. Byl jsem duševně, citově, tělesně a duchovně vyčerpaný.

Ve svém nevyváženém životě, v němž bylo příliš mnoho práce a nedostatek zábavy, jsem zaznamenal určitý úspěch v podnikání, ale zároveň se objevily nesmírné problémy doma. Po třiadvaceti letech manželství jsem se najednou ocitl sám v malém a neútulném dvoupokojovém bytě.

Vedle své poradenské firmy jsem v uplynulých třech letech pomohl rozběhnout dva nové podniky. Jednu továrnu, a druhá naše firma byla zaměřená na prodej a marketing.

Když jsme otevírali továrnu, 100 z uplynulých 120 dní toho roku jsem žil s neustále sbalenými kufry. Během tohoto období jsem cestoval po jedenácti státech a šest dní (i nocí) v týdnu jsem vedl rozhovory s potenciálními dealery.
Ve zbývajícím čase jsem dokázal napsat dvě knihy, vést bezpočet seminářů pro manažery po celé zemi, učit na dvou nedělních školách v církvi a začít s domácím biblickým studiem s několika manželskými páry z naší čtvrti.

Za dva roky se naše dvě firmy vyvinuly z pouhého nápadu ve fungující podniky s více než padesáti zaměstnanci. Kvůli rychlému růstu jsme se během jednoho roku dvakrát stěhovali. Čím rychleji jsme rostli, tím více lidí jsme museli zaměstnávat, a o to více problémů jsme byli nuceni řešit. Mé prvotní nadšení, vzrušení a přemíra energie se pomalu začaly přeměňovat ve frustraci, rozmrzelost a únavu. A nyní, po třech letech, jsem prostě podepsal smlouvu o prodeji svého podílu ostatním partnerům.

Zděsil jsem se vlastních pocitů. Vždycky jsem byl optimista, muž zaměřený na úspěch a oplýval jsem motivací. A teď jsem seděl sám v temné místnosti, a nezáleželo mi na tom, zda vůbec ještě někdy vyjdu ven. Moje sebedůvěra byla ta tam. Mé cíle se rozplynuly. Má láska a starost o lidi, kterou jsem kdysi cítil, se proměnila v nelibost a rozmrzelost. A nejvíce mě vyděsila skutečnost, že má kdysi tak silná láska k Bohu se změnila v čirou apatii.

Otevřel jsem oči, vstal z křesla, pomalu jsem kráčel po bytě, abych se nakonec došoural do koupelny. Když jsem na sebe zíral do zrcadla, pomyslel jsem si: Kam se poděl ten Myron, kterého jsem znal? To, co jsem viděl, byla jen prázdná schránka, zatímco on se odstěhoval - byl jsem skutečně vyhořelý!

Jako poradce managementu a obchodník jsem se setkal se syndromem vyhoření u svých klientů, u svých zaměstnanců a u sebe. Byl jsem psychologickým poradcem lidí, kteří procházeli syndromem vyhoření - a i já jsem tuto pomoc nakonec potřeboval.

Z vlastní zkušenosti mohu říci, že s Boží pomocí je možno utéct ze spárů syndromu vyhoření a šplhat k novým životním výšinám. A nejenže je možné překonat syndrom vyhoření, tato zkušenost vám může pomoci stát se lepším člověkem.

Z výkonného iniciátora přihlížejícím

Pokud zapálíte oba konce svíčky, získáte tím dvakrát více světla. Svíčka však zároveň dvakrát rychleji vyhoří. Tímto obrazem je možné věrně ilustrovat proces směřující k vyhoření. Lidé, kteří jím procházejí, zjišťují, že veškerá jejich duševní, emocionální a fyzická energie je vypotřebována. Jejich síly jsou vyčerpané a ztrácejí vůli vytrvat.

Stav vyhoření lze definovat jako druh stresu a emocionální únavy, frustrace a vyčerpání, k nimž dochází v důsledku toho, že sled (nebo souhrn) určitých událostí týkajících se vztahu, poslání, životního stylu nebo zaměstnání dotyčného jedince nepřinese očekávané výsledky. Uvedený stav je obvykle typický pro výkonné lidi, kteří se snaží něčeho dosáhnout a být úspěšní. Jejich plánovací kalendář je většinou naprosto zaplněný a vždycky dělají víc, než jejich práce vyžaduje.

Vyhoření může potkat kohokoli. Dostavuje se u lidí nejrůznějšího povolání, ať už se jedná o lékaře, učitele, řidiče autobusu, poradce pastory, osoby v domácnosti nebo studenty. Syndrom vyhoření se může projevit u každého z nich. Nevyhýbá se mladým ani starým. A nezávisí ani na společenském nebo finančním postavení.

Většina lidí, které vyhoření postihne, nikdy předtím žádné emocionální ani duševní poruchy nezaznamenali. Nejedná se ani o neurotiky, ani o psychotiky, jak bychom je nazvali lékařským jazykem. Přesto všichni ti, kteří vyhořením trpí, prožívají určitou emocionální duševní a obvykle i duchovní bolest.

Jednou z největších tragédií, kterou s sebou naprosté vyčerpání nese je, že postihuje ty nejproduktivnější osoby. Protože se jedná o vysoce výkonné a cílevědomé lidi, dochází ke zničující ztrátě nejen na rovině osobní, ale i na rovině celých organizací či podniků.

Aby náš život plynul hladce, musí být vyvážený. Vyhoření je důsledkem toho, že náš život takovou rovnováhu ztratí. Pokud nemá auto dobře vyvážené pneumatiky, nebude snadné ho řídit a pneumatiky se rychle opotřebují. Totéž platí i v našem životě. Pokud ztratíme rovnováhu, nebudeme schopni udržet svůj život ve správných kolejích a brzy se duševně, emocionálně, fyzicky a duchovně opotřebujeme. Stav vyhoření nás pak nutí pozastavit naše činnosti a plnění každodenních povinností na tak dlouho, než svůj život přehodnotíme, stanovíme si nové a správné cíle a priority a své aktivity vyvážíme natolik, abychom mohli být opět produktivní.

Proto pokud stav vyhoření právě prožíváte vy sami nebo někdo z vašeho okolí, vzchopte se - a hlavu vzhůru! Nemusí to ještě znamenat konec světa. Možná jen procházíte nocí, po které bude následovat nový a skvělý rozbřesk, kdy ve svém životě objevíte nový smysl a naplnění a dosáhnete nových úspěchů.

Názorné příklady z Bible

Nikdy mě nepřestane udivovat, jak se Bible vztahuje ke každodenním situacím našeho života. Zjistil jsem, že se v ní nacházejí odpovědi na všechny životní problémy. Překážkou tedy nikdy není nedostatek její aktuálnosti - na vině je vždy moje nedostatečná poslušnost. Například na základě Mojžíšovy zkušenosti (viz několik následujících biblických veršů) si můžeme vzít z procesu vyhoření velké ponaučení:

K vyhoření mají sklon lidé, kteří rádi pomáhají druhým (Exodus 2,11-14).
Vyhoření riskují lidé vysoce výkonní a cílevědomí (Exodus 18,13-18).
Vyhořením daného člověka trpí řada dalších lidí (Exodus 18,18).
Pokud stav vyhoření nastane, jeho oběti už nejsou schopné dál jednat s lidmi ani zvládat každodenní problémy (Numeri 11,14-15).
Vyhořením obvykle trpí i vztah dotyčného člověka s Bohem (Numeri 11,11).
Vyhořelí lidé často ztrácejí chuť do života (Numeri 11,15).

Tragické důsledky vyhoření

Jako student vyšší školy jsem hrál za basketbalové družstvo. Usilovně jsem trénoval, abych se do týmu dostal, a ještě usilovněji jsem se snažil, abych se zařadil mezi prvních pět hráčů. Nesnášel jsem sedět při zápase na lavičce, zatímco moji spoluhráči hráli. Vlastně jsem si na lavičku nikdy dobrovolně nesedl. I když jsem byl vyčerpaný, posadit jsem se šel jedině tehdy, když mě trenér odvolal ze hry, abych si odpočinul. Investoval jsem přece příliš, než abych se spokojil s tím, že budu jen sedět a dívat se, jak hrají ostatní.

Jak už jsme probrali, lidé trpící vyhořením jsou obvykle vysoce výkonní a cílevědomí. Patří mezi oněch "prvních pět hráčů" v životě. Pokud se však naprosto vyčerpají, nejsou už ani ochotni požádat o vystřídání a sednout si na lavičku - z týmu úplně vystoupí a přidají se k divákům v hledišti. Z iniciátorů se stávají přihlížejícími. Ani oni, ani "členové jejich týmu" už nesklízejí užitek pramenící z jejich nadání a schopností. V důsledku toho jejich místo dočasně nebo trvale zaujmou lidé méně schopní.

Před pár lety jsem bydlel na Aljašce, kde jsem se setkal s několika lidmi, kteří byli kdysi úspěšnými odborníky ve svém oboru. Nyní však žili o samotě v malých, zapadlých vesničkách. K domům některých z nich ani nevede cesta.
Jeden z těchto mužů mi řekl: "Jsem tady, protože už jsem nebyl schopen snášet tu štvanici. Vydělával jsem 150 000 dolarů ročně, ale po pětadvaceti letech u stejné firmy jsem to už nemohl vydržet." Pak pokračoval: "Jednou v noci jsem se probudil a rozhodl se, že z práce odejdu a usadím se tady. Ráno jsem o svém rozhodnutí řekl manželce, která si myslela, že jsem se zbláznil." Zasmál se a prohlásil: "Byl bych se zbláznil, kdybych zůstal v Chicagu."
Na mou otázku, čím se teď živí, odpověděl: "Moc toho nedělám. V zimě trochu lovím a v létě pracuji na pile."

Vůbec k tomu nemusí dojít

Jak už jsem naznačil v úvodu, vyhoření může být pozitivní zkušeností. Vyhoření ještě nemusí vést k tomu, vzdáte své profese nebo zlomíte nad životem hůl. Mluvím z vlastní zkušenosti.

Pokud vy nebo někdo z vašeho okolí vyhoření právě teď prožíváte, musíte pamatovat na to, že na konci tunelu najdete nejen světlo - celý zbytek vašeho života čeká jen na to, abyste ho skutečně prožili. Ponaučení, které si ze svého vyhoření odnesete, může způsobit, že vaše budoucnost bude ještě radostnější než vaše minulost.

Dokonce i vysoce výkonní jedinci, kteří vyhořeli a rezignovali, se mohou vrátit, znovu se pustit do hry života a zvítězit! Takže hlavu vzhůru - i když jste vyhořeli, máte pořád ještě naději.

Hodnocení míry vyhoření

Nejedná se o test. Jde o pomůcku k určení, zda trpíte symptomy vyhoření. Každý výrok ohodnoťte číslem od 1 do 5 podle toho, jak dalece se s ním ztotožňujete. Hodnocení 1 znamená rozhodné NE, zatímco 5 jasné ANO. Při zvažování svých odpovědí vezměte v úvahu posledních šest měsíců.

  1. Připadá mi, že čím více pracuji, tím jsou mé výsledky horší.
  2. Děsí mě chodit každý den do práce.
  3. Připadá mi, že mám méně fyzické energie než dříve.
  4. Rozčilují mě věci, které mi dříve nevadily.
  5. Zjišťuji, že se stále více straním lidí.
  6. Připadá mi, že jsem vznětlivější.
  7. Hůř se soustředím.
  8. Stále více zjišťuji, že se mi ráno nechce z postele.
  9. Přestávám věřit svým schopnostem.
  10. Připadá mi stále těžší soustředit se na práci.
  11. Je pro mě obtížnější riskovat.
  12. Stále víc mě rozlaďují moje neúspěchy.
  13. Poslední dobou viním ze své situace Boha.
  14. Někdy mám chuť ode všeho utéct.
  15. Dělá mi čím dál menší starosti, zda svou práci někdy dokončím.
  16. Připadá mi, že je všechno při starém nebo dokonce horší.
  17. Zdá se mi, že všechno, co se snažím dělat, pohlcuje víc energie, než kolik jí mám.
  18. Zjišťuji, že je pro mě obtížné splnit i jednoduché a rutinní úkoly.
  19. Přeji si, aby mě lidé nechali na pokoji.
  20. Změny, které na sobě pozoruji, mě skličují.

Výsledková tabulka
0-30 bodů: Vyhoření vám nehrozí.
31-45 bodů: Vykazujete některé ze symptomů vyhoření.
46-60 bodů: Zřejmě se nacházíte v počátečním stadiu vyhoření.
61-75 bodů: Rozhodně procesem vyhoření procházíte.
Více než 75 bodů: Prožíváte pokročilé stadium vyhoření.
Výše uvedený průzkum vám má poskytnout některá obecná vodítka k rozpoznání stavu vyhoření. Nejde přitom o test. Pokud po provedeném zhodnocení zjistíte, že některé ze symptomů vyhoření prožíváte, domluvte si schůzku s poradcem.

Z knihy Myrona D. Rushe "Syndrom vyhoření". Vydalo nakladatelství Návrat domů.

Počet přečtení: 5130
Datum: 20. 3. 2007