Tatínku, to je pravda, nebo reklama?

Vyprávěl jsem jim o tom, jak se každý snaží prodat svůj výrobek. Hlavně jsem se snažil, aby pochopili, že to, co je v reklamě, nemusí být vždy pravda; vždyť už v základu slova je termín „klam“, a tak cílem reklamy může někdy být i oklamat zákazníka… Když jsem po delší době skončil svůj výklad, tvářili se oba dva, jako že tomu rozumí.

O pár dní později jsem byl se starším synem v obchodě. Chtěl jsem si koupit novou věž s přehrávačem CD a s dálkovým ovládáním. Prodavač mi předváděl několik možností tohoto přístroje. Když skončil, Vlastík, můj starší syn, se mě zeptal: „Tatínku, to, co říkal ten pan prodavač, to byla pravda, nebo reklama?“

Každý den se musíme rozhodovat. Reklamy na nás ůtočí na každém kroku. Jaký jogurt si dám ke snídani? Bílý, slazený, nebo ovocný? Dannone, nebo Müller? Do kterého supermarketu půjdu nakupovat? Bude to Kaufland, Sparr, nebo Lidl? Budu se dívat na ČT, Novu, Primu či Barrandov? Který článek na blogu si přečtu?

Někteří lidé z tohoto neustálého rozhodování mají trauma a mnozí i onemocní a musí se léčit.

Spolehneme-li se na „pravdivost reklamy“, pak nás asi čeká zklamání. Včera můj kolega pronesl zvláštní moudro. Říkal: „Zklamání je vlastně cesta ven z klamu. Je to poznání klamu, a tak to pro nás svým způsobem může být i vítězství.“

Pokud vás třeba zrovna dnes potkalo nějaké zklamání, nevěšte hlavu. Zkuste se na vše podívat s nadhledu, z pozitivní stránky. V té jedné konkrétní věci, která vás zklamala, nebo v případě toho člověka, který vám způsobil svým zklamáním bolest, už nemusíte žít v iluzi. Už znáte pravdu. A i když pravda někdy bolí, je vždy lepší než žít v klamné iluzi.

Nebojme se ve svém životě na chvíli zastavit a přiznat si, že jdeme špatným směrem. Čím dřív zjistíme, že jsme ve slepé ulici, tím dřív se můžeme vrátit a vydat se tím správným směrem, který vede k cíli. Platí to ve vztazích, při hledání smyslu života a také v podnikání.

Z knihy Vlastíka Fürsta Pastorův blog. Vydal Advent-Orion.