Ticho, prosím!
Na čtvrtek 29. dubna připadá Den boje proti hluku. Ovšem obrana proti hluku by se neměla soustředit jen do tohoto jediného dne v roce. Na celém světě neustále přibývá lidí, kteří trpí nedoslýchavostí a poškozením sluchu. Vinu na tom má především stále hlučnější způsob života v rozvinutých zemích.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace žije v industrializovaných zemích až sto čtyřicet milionů lidí trvale vystavených nesnesitelné hladině decibelů, která už poškozuje zdraví. Dalších sto deset milionů je nadměrnému hluku vystaveno aspoň v zaměstnání. Důsledek je prostý: v roce 2000 bude počet osob, které potřebují naslouchací přístroj, stejně vysoký jako počet osob nosících kontaktní čočky. A ty už dnes považujeme za běžný jev.
Hladina hluku
V mnoha zemích platí zákon, který omezuje snesitelný hluk ve dne na šedesát pět decibelů, v noci dokonce jen na padesát pět decibelů. Ve většině měst je tato úroveň výrazně pře-kračována. Například v Itálii dosahuje průměrný hluk ve městech v denních hodinách sedmdesát až pětasedmdesát decibelů. Přitom už šedesát pět decibelů může organismu škodit. Nadměrný hluk poškozuje nejen sluchový orgán, ale doslova celé tělo. Nepřímým důkazem vlivu hluku na zdraví organismu mohou být rovněž údaje z lékáren, které sídlí v oblastech, kde průměrný hluk přesahuje zákonem stanovené hodnoty. Léků na podporu trávicích procesů, trankvilizérů i léků na srdeční obtíže se zde prodává dvakrát až třikrát více, než činí celostátní průměr.
Neškodná zábava
Znáte někoho, kdo by ve volném čase rád poslouchal sbíječku nebo bagr? Hlučnost těchto strojů každého odradí. Ovšem stejnému hluku se lidé vystavují dobrovolně a s radostí. Například na diskotéce nebo koncertech. Čtyři hodiny na diskotéce či na koncertě, kde hlasitost přesahuje devadesát pět decibelů, poškodí sluch stejně jako čtyřicet hodin práce v nejhlučnějším prostředí.
Ještě nebezpečnější jsou walkmany. Z nich proudí do uší i sto deset decibelů. Po pěti letech s walkmanem na uších se až u dvaceti procent osob začíná projevovat trvalé poškození sluchu - někdy i velmi závažné.
Průzkum mezi 270 studenty Düsseldorfské univerzity ukázal, že deset procent z nich má problémy se sledováním běžného rozhovoru.
Souvislost mezi takzvaně civilizačním hlukem a kvalitou sluchu dosvědčuje i šedesátileté trvalé sledování sto jednoho beduína z jordánských pouští. Ukázalo, že všichni, kteří přesáhli sto let věku, kdy se v „západních" civilizacích může zdravým sluchem pochlubit skutečné málokdo, měli sluch zdravého adolescenta.
Stačí chvilka
Většina lidí ví, že nadměrný hluk přesahující hladinu sto decibelů (takovou hlasitost má na-příklad sbíječka) může být škodlivý. Málokoho ovšem napadne, že škodit mohou i mnohem „tišší" aktivity, je-li jim člověk vystaven delší dobu. Hluk o intenzitě osmdesáti decibelů (tak hlasitý je běžný automobil) vytváří v buňkách sluchového ústrojí mikroléze neboli malá poškození tkáně už po šestnácti hodinách. Pokud se hlučnost zvýší o pouhých pět decibelů (kohoutí kokrhání), nastává poškození po osmi hodinách. Při osmaosmdesáti decibelech už k poškození stačí jen čtyři hodiny. A při sto decibelech se tato doba zkracuje na patnáct minut.
Poškození sluchu v důsledku hluku se neobjevuje náhle. Nejprve se projeví slabší či silnější pískání nebo šumění v uších, zpočátku vnímané hlavně večer před usnutím. Poté se objeví první problémy s porozuměním jednotlivým slovům. Pak člověk přestane rozumět řeči v telefonu. Později neuslyší ani jeho zvonění. Vše může postupovat tak pomalu, že si poškození nemusíme uvědomit, dokud není opravdu pozdě.
Nemoci z hluku
Po zmiňovaných časových úsecích nedochází pouze k poškození tkáně sluchového ústrojí, ale začnou se projevovat i další změny organismu, které do souvislosti s hlukem rozhodné nedáváme. Jsme-li vystaveni hlasitosti nad devadesát pět decibelů, mohou se například objevit problémy s rozlišováním červené barvy.
Snižuje se imunita, zvyšuje se krevní tlak, trávení potravy se stává obtížnějším, střevní činnost se zpomaluje. Tento výčet se podezřele přibližuje seznamu obvyklých „civilizačních" potíží, které připisujeme na vrub pracovního vytížení a rozčilování. Stres bývá samozřejmě u podobných obtíží častým viníkem, ale nemusí být jediným faktorem. Pracovali jste někdy v kanceláři, pod jejímiž okny se stavělo? A také jste po čase zjistili, že děláte hloupé chyby, které jste dříve nedělali? Že vás podezřele často bolí hlava? Že jste nezvykle unavení? Že se ozval žlučník? Že vám nechutná? A že se pořád rozčilujete a stoupá vám krevní tlak? To vše jsou typické projevy, jimiž vaše tělo reaguje na hluk.
Hluk poškozuje i orgány, na které ani nepomyslíme, když si nastavíme stereo o další stupínek hlasitěji. Jen v Německu umírá každým rokem více než dva tisíce lidí na srdeční nemoci, které jsou způsobené hlukem. Odborníci odhadují, že patnáct až dvacet pět procent infarktů je vyvoláno akustickým stresem (a to nikoli leknutím z náhlé rány za zády).
Ohluchnout hrou
Málokdy se hovoří o tom, že nadměrný hluk může poškodit sluch už v dětském věku. Přitom sluch je nejcitlivější a nejzranitelnější právě v prvních letech života. Sluchové cesty u malého dítěte se od sluchových orgánů dospělých lidí poněkud liší. Jsou citlivější ke zvukům o vyšší frekvenci. Největší nebezpečí přitom pro sluch dětí představují jejich nejoblíbenější aktivity: hry, televize, filmy. Dětské pistole nebo autíčka mohou svou hlučností přesahovat hodnotu sta decibelů. O videohrách a počítačových programech doplněných zvukem, který si děti s oblibou nastavují na největší hlasitost, ani nemluvíme.
Statistika
V industrializovaných zemích je neustálému hluku, který překračuje hladinu doporučovaných decibelů, vystaveno 140 milionů osob. Čtvrtina obyvatel evropských měst má problémy se sluchem, jejichž příčinou je vystavení nadměrnému hluku.
Bzučení komára 5 dB
Hvízdání písku na poušti 20 dB
Lidská mluva 40 dB
Provoz kanceláře 50 dB
Televizor při běžné hlasitosti 55 dB
Kvákání žáby 64 dB
Klapání psacího stroje 70 dB
Kohoutí kokrhání 85 dB
Jedoucí vlak 90 dB
Pneumatická sbíječka 100 dB
Diskotéka 110 dB
Letadlo 120 dB
Mlaskavá pusa na ucho 130 dB
Petardy 170 dB
Horní hranice hlasitosti dětských pistolek 180 dB
Možná obrana
Každému hluku uniknout sice nelze, ale mnohému můžeme sami zabránit. Člověku prospějí i zdánlivé maličkosti. Snižte si například o jeden dva stupně nastavení hlasitosti na stereu a na televizoru. Nepoužívejte klakson, pokud to není vysloveně nutné. Věnujte se tichým aktivitám: procházky v přírodě, výstavy, čtení. Nezapínejte si rádio nebo televizi jako kulisu. Zavírejte okna, pokud bydlíte či pracujete na rušné ulici. Nekřičte, když můžete mluvit tiše. Na koncertě se pokuste stát co nejdále od reproduktorů. I takové drobnosti vám mohou pomoci, abyste se nedostali mezi onu čtvrtinu Evropanů, kteří mají problémy se sluchem.
Panorama, Milán