Vloudila se chybička?

Snaha používat místo masa různé rostlinné náhrady
Místo masa se někdy doporučují různé rostlinné produkty, jako například takzvané sójové maso nebo pšeničné maso (seitan), které mají, podobně jako skutečné maso, také vysoký obsah bílkovin. Takové náhrady však nemohou být dostačující.

Maso živočichů totiž obsahuje nejenom bílkoviny, ale i různé vitamíny a minerální látky. Ty ovšem v rostlinných produktech v tak vysoké koncentraci nejsou. Proto není možné nahradit v obvyklém jídelníčku maso jinou bílkovinnou potravinou a všechny ostatní potraviny v něm ponechat. Časem by mohlo dojít k deficitu například železa, zinku, vápníku, hořčíku, selenu, který by se s největší pravděpodobností projevil jako chuť na maso. Naše poctivě míněná snaha o změnu jídelníčku by tak mohla ztroskotat.

Při vyloučení masa je proto nutné jíst větší množství celozrnných obilovin, luštěnin a syrové stravy, které minerály a vitamíny z masa dostatečně nahradí. S obilovinami se dodává i dostatek energie, čímž odpadne i potřeba většího množství tuků a jednoduchých cukrů.

Sójové maso nebo seitan můžeme jíst samozřejmě také, musíme však vědět, že na rozdíl od masa je musíme doplňovat dalšími potravinami.

Snaha nahradit maso mléčnými výrobky
Podobně i zvýšené množství mléka, jogurtu, tvarohu a sýrů ve stravě má svá nebezpečí. Mléčnými výrobky dodáme sice organismu dostatečné množství bílkovin, méně však již některých minerálních látek, jako například železa, hořčíku, zinku. Ty by bylo možno teoreticky sice doplnit konzumací dostatečného množství obilovin a luštěnin, to však již stěží bude možné, protože se nasytíme již samotnými mléčnými produkty, které obsahují většinou mnoho tuku.

Dalším nedostatkem mléčných výrobků je, že jsou to velmi hlenotvorné potraviny. Dále, mléko v běžné prodejní síti není kvalitní, pochází od krav, žijících celý život v kravínech a živených nekvalitními krmivy, často s obsahem plísní. Kravská bílkovina i kvalitního mléka je pro mnoho dnešních lidí alergenem. Je-li mléko nekvalitní, problémy jsou ještě větší.

Nedostatečné množství luštěnin
Základem vegetariánského jídelníčku jsou obiloviny. Mohou dodat téměř všechny živiny, potřebné pro lidský organismus. Pokud bychom je však chtěli k tomuto účelu využít samotné, museli bychom jich jíst příliš mnoho, což by nás asi nepříjemně zatěžovalo. Proto je výhodné doplňovat obiloviny luštěninami. Přidávají-li se luštěniny k obilovinám v poměru asi 1:5, vystačíme celkově s mnohem menším množstvím jídla, než kdybychom jedli jen obiloviny samotné. Luštěniny doplňují obiloviny jak v bílkovinách, tak i minerálních látkách a vitamínech. Je to opravdu nejlepší možnost, jak tyto látky, které by mohly být ve stravě deficitní, k obilovinám dodat.

Příliš mnoho sladkostí
Vyloučíme-li maso ze svého jídelníčku, musíme též omezit všechny potraviny s obsahem jednoduchých cukrů. Máme-li získat potřebné množství bílkovin, minerálních látek a vitamínů z obilovin a luštěnin, musíme jich sníst dostačující množství. To však není možné, pokud se nasytíme sladkostmi, které nám jich dodají jen málo.

Potraviny s obsahem rafinovaného cukru vyloučíme ze své stravy úplně, snažíme se omezit i med a ostatní potraviny s přirozeným obsahem cukru. Jednoduché cukry by neměly tvořit více než asi 1O až 15 % našeho kalorického příjmu (u lidí, konzumujících maso to činí často 3O i více % bez větších zdravotních problémů, pokud ovšem neuvažujeme obezitu).

Pokud se týká ovoce, tak obsahuje sice také mnoho jednoduchých cukrů, vedle toho však také mnoho minerálů, vitamínů, vlákniny. Radikálně se ho tedy nezříkáme a v přiměřeném množství ho jíme - domácí druhy v době jejich dozrávání, v zimě většinou jen jablka. Větší množství však může nadměrně uvolňovat a ochlazovat. Zde platí, že čím větší je naše tělesná aktivita, tím více ovoce si můžeme dovolit.

Velké množství tuku ve stravě
Tuky dodají organismu ohromné množství energie, ale téměř žádné další potřebné živiny. U lidí, konzumujících maso činí tuky obvykle 30 % celkové kalorické hodnoty stravy, často i více. Vegetariáni by měli konzumovat tuků mnohem méně, maximálně polovinu tohoto obvyklého množství, jinak se může stát, podobně jako v případě jednoduchých cukrů, že nebudou schopni získat dostatečné množství potřebných živin z ostatních složek stravy. Týká se to hlavně tuku v mléčných výrobcích a dále olejů, používaných při přípravě jídla. Doporučujeme šetřit máslem, tučnými sýry, nepoužívat jídla, smažená na oleji.

Mnoho chleba a jiného pečiva a málo kvalitních obilovin
Užívat obiloviny z větší části ve formě chleba a pečiva je sice nejjednodušší, protože je můžeme koupit již hotové, není to však vhodné řešení. Obiloviny připravené v celých zrnech nám dodají mnohem více cenných živin, které by nám při velké konzumaci pečiva mohly časem chybět. Dnešní průmyslově připravený chléb a pečivo s mnoha přídavnými látkami má již jen málo z původní kvality obilného zrna.

Velmi žádoucí je přestat jíst všechny výrobky z bílé mouky. Obsahují téměř jen energii ve formě škrobu a působí skoro tak nepříznivě jako jednoduché cukry. Mají jen velmi málo vlákniny a zahleňují tím organismus ve zvýšené míře.
Obzvláště cenné jsou ovesné vločky, pokud je nevaříme, ale jen mírně zahřejeme. Osvědčená je nehlazená rýže (natural). Ani vločky, ani rýže nevyžadují nijak náročnou přípravu.

Příliš mnoho nadměrně uvolňujících potravin
Podle obsahu bílkovin a minerálních látek se potraviny projevují buď jako rovnovážné, nebo uvolňující či zpevňující. Maso je vysoce koncentrovaná potravina - obsahuje mnoho bílkovin i minerálních látek a díky tomu velice zpevňuje. Máme-li ve stravě maso, můžeme anebo dokonce musíme je doplňovat větším množstvím potravin s uvolňující povahou. Když však maso ze své stravy vyloučíme, tento poměr se úplně změní. Může dojít ke stavu nadměrného uvolnění (rozvolněnosti), který zasáhne celý organismus. Ze všeho nejdříve se však projeví nepevným myšlením i jednáním. Dojde-li ke krajnímu stavu uvolnění, může se snadno zvrátit ve stav krajního zpevnění. To se může projevit sveřepostí, neodůvodněnou neústupnou tvrdohlavostí, někdy až útočností (o tom blíže v knize "Strava a vědomí" od autora tohoto textu).

Nadměrně uvolňující jsou zejména všechny sladkosti, ovoce, cukr, produkty z bílé mouky. Mohou to být i brambory, užívají-li se ve větším množství. Podobně i velké množství tuků při přípravě jídla. Nadměrně uvolňuje též mléko a kysané mléčné výrobky. Málokdo si také uvědomuje, jak nepříznivě působí v tomto směru, pokračuje-li i nadále v obvyklé konzumaci piva a alkoholu.

Nejsme-li o této věci dostatečně informováni, začneme být časem rozvolnění a necítíme se dobře. Takový stav nás pak zcela přirozeně táhne zpět k masu.

Příliš objemná jídla, chudá na potřebné živiny
Neosvojíme-li si dostatečně umění přípravy vegetariánského jídla, máme často sklon připravovat celozrnnou stravu v příliš objemné, vlhké formě. A protože je to jídlo bez masa, které jinak dodává bílkoviny, tuky, minerální látky a vitamíny, je to jídlo chudé na potřebné živiny. Člověk s větším výdejem energie bude po něm pravděpodobně (zejména při chladnějším počasí) brzy opět hladový a možná nebude schopen se nikdy řádně nasytit. To může vést v lepším případě k tendenci dojídat se chlebem, v horším případě k návratu ke svému dřívějšímu způsobu stravování.
Obzvláště v zimě je třeba připravovat jídla v koncentrovanější formě, sušší, s menším obsahem vody.

Jednotvárná, chuťově nevýrazná jídla
Obilovinová (tedy převážně škrobová) strava má základní chuť sladkou a obsahuje jen málo ostatních chutí (např. hořkou, pikantní, kyselou), které náš organismus nutně potřebuje a tedy vyžaduje. Bez nich není ani uspokojení z jídla dokonalé. Jsme-li asketicky založení a přesvědčíme-li se, že nám jednoduchá, chuťově prostá strava stačí, může se nám snadno stát, že po čase začne náš organismus protestovat například tím, že trávení začne váznout.

Proto se musíme naučit správně vařit a využívat koření, ovšem mírně, nenásilně, abychom se naopak zbytečně nestimulovali, nerozohňovali.

Vyhneme-li se uvedeným nebezpečím, zabráníme tím i možnému deficitu vitamínů a minerálních látek. Kritické je například železo v případě žen. Některým ženám vegetariánkám lékaři přímo přikazují maso konzumovat, protože v důsledku nedostatku železa jim hrozí často až anémie. Při dostatečné informovanosti a důslednosti při přípravě stravy nemusí k takovým případům docházet. Vyloučením masa ze stravy si nechceme přece život zkomplikovat, ale naopak zkultivovat a zjemnit.

Tomáš Štanzel