Zdanitelná závislost
Na celém světě se denně vyrobí jedna miliarda cigaret a ročně zemře na důsledky kouření asi 5 milionů lidí. Pokud se tento trend nezmění, dá se očekávat, že se toto číslo do roku 2030 zdvojnásobí. Děti, které kouří v Číně, typicky s kouřením začínají ve věku šesti let. Pokud to tak bude dále, pak tabák zabije během několika nadcházejících desítiletí skoro třetinu mladých Číňanů. Celosvětově kouří každý sedmý dospívající ve věku 13 až 15 let; skoro čtvrtina z nich si první cigaretu zapálila ještě dříve, než dosáhla deseti let.
Proč tolik lidí kouří? Podobně jako alkohol je tabák široce dostupný, relativně levný a legální. Prvotní účinky této drogy zahrnují posílení produkce stresových hormonů, což zvyšuje příliv energie a nastoluje příjemnou náladu. Co je však nejdůležitější, tabák je silně návykový.
Dřívější výzkumník firmy Phillip Morris, známého výrobce tabákových výrobků, dr. Victor DeNoble, svědčil jako expert při zvláštním zasedání kongresu, ke kterému došlo, když vyšlo najevo, že tabákové firmy hledají cesty, jak zvýšit návykovost cigaret. Podle dr. DeNoble tabák uvolňuje do plic 4 700 chemických látek. Tři tisíce z nich se vstřebávají do krevního řečiště. Trvá sedm vteřin, než se nikotin, což je hlavní složka tabáku vyvolávající závislost, dostane z plic do srdce a poté do mozku. Průměrný kuřák šlukuje každých třicet sekund a vykouří deset až patnáct cigaret denně.
Bezpečné cigarety, šňupací tabák i doutníky?
Existuje „bezpečná" cigareta? Cigarety vyráběné z rostlin produkují velká množství jedovaté látky zvané oxid uhelnatý - dokonce ještě více než konvenční cigarety. Kuřáci, kteří kouří cigarety „nevyvolávající závislost", ručně balené indické cigarety anebo další zvláštní cigarety, mohou zjistit, že tyto výrobky jsou ve skutečnosti ještě toxičtější než běžné cigarety; některé z nich obsahují dokonce i více nikotinu. Spotřeba cigaret s nízkým obsahem dehtu má na svědomí vzestup typu rakoviny, kterému se říká adenokarcinom a který napadá nejzazší části plic. Proč? Kuřáci jich vykouří více, zhluboka šlukují a zadržují kouř v plicích déle, aby si zajistili drogový účinek.
Někteří lidé ve snaze dopřát si účinku nikotinu a minimalizovat rizika přecházejí na žvýkání či šňupání tabáku anebo kouření doutníků. Domnívají se, že když nebudou vdechovat kouř, jedná se o „zdravější" zvyk, který je méně návykový. Nic není více vzdáleno od pravdy. Lidé, kteří kouří doutníky, mají dvojnásobný výskyt rakoviny úst, hrdla a plic než ti, kteří je nekouří.64 Doutníky jsou spojovány s vážným poškozením dilatace cév, což má za následek okrádání srdce a dalších tkání o kyslík. Kuřáci doutníků jsou současně vystaveni v porovnání s těmi, kdo je nekouří, dvojnásobnému riziku srdečního onemocnění.
Doutníky ve skutečnosti dodávají pořádnou dávku nikotinu a jsou silně návykové. Je mýtem, že drahé doutníky jsou méně škodlivé než levné. Přes všechna tato fakta vzrost prodej doutníků od roku 1993 o 44 procent.
Jeden autor, který má za sebou deset let závislosti na šňupacím tabáku, popisuje, jak bojoval se svým návykem: „Když si šňupnu, nikotin proudí přes mé sliznice do krevního řečiště. Pak si sednu a pracuji. Uvědomuji si, že vděčím tomuto rituálu za každý odstavec, tento i další.
Skutečně se zamýšlím nad rizikem, že onemocním rakovinou, že mi bude amputován jazyk nebo že přijdu o dásně. Takové myšlenky se obvykle dostavují, když jsem se svým psaním toho dne u konce. Dopřál jsem si tolik tabáku, že mne v ústech pálí jako v ohni, u kořenů zubů mi škubá jakousi radioaktivní bolestí a mozek víří v nikotinovém osvícení. Poté odtáhnu svoje rty, abych se podíval, jestli se mi někde nevytváří nádor. Můžu vidět krvácející linii svých dásní, které někde ustupují. Opět se rozhoduji, že přestanu, což vyvolá úzkostné pocity. Brzy už netoužím po ničem jiném, než si dát znovu a znovu - a skutečně dostat rakovinu, protože jenom poté budu schopen odpovědět si na otázku, která se honí myslí každého závislého: Co se bude muset stát, abych byl schopen přestat?"
Nikotin a dopamin
Nikotin podobně jako další návykové látky působí na mozek tím, že mění funkce nervových přenašečů, zvláště dopaminu. Nikotin způsobují, že dopamin zaplaví místa komunikace na nervových konečcích, což má za následek, že přijímající neurony sníží množství dopaminu, které jsou schopné přijmout anebo na které jsou schopny reagovat. Dá se to připodobnit nasazení jakýchsi buněčných „ucpávek do uší" v zájmu ochrany před nadměrným „hlukem" z nervových přenašečů. Vzhledem k tomu, že dopamin je nervovým přenašečem, který souvisí s pocity radosti a štěstí, výsledná neschopnost neuronů „slyšet" dopaminové vzkazy, když je hladina na běžné úrovni, se projevuje depresemi nebo absencí šťastných pocitů. Běžné aktivity již nejsou schopné vyvolat příjemné pocity. Dřívější běžné hladiny nikotinu brzy přestanou zabírat a uživatel tabáku zvyšuje dávku.
Vztah Sigmunda Freuda k tabáku je dobrým příkladem vážné závislosti na nikotinu. Kouření asi dvaceti doutníků denně způsobovalo Freudovi vážné srdeční arytmie. Na radu přátel se pokoušel s ním přestat. Zjistil však, že depresivní stavy, kterým byl vystaven v obdobích abstinence, velice obtížně snáší. Kouřil tedy dále a hodně, a to i přesto, že si byl vědom faktu, že tento zlozvyk představuje překážku při jeho analytických studiích.
Později se u něj vytvořily na patře a dásních boláky, které se nechtěly hojit. Podrobil se tedy chirurgickému zákroku - prvnímu z následujících 33 kvůli rakovině. Stěžoval si, že nemůže pracovat a má potíže polykat, přesto v kouření pokračoval. Problémy se srdcem jej přinutily odejít do důchodu, nakonec mu museli odoperovat celou dáseň a nahradit ji umělou. Byl vystaven stálým bolestem, nemohl mluvit, žvýkat a polykat. Přesto Freud i nadále kouřil, a to způsobem, který jeden z jeho přátel popsal jako „nekonečná série doutníků".
Podle dr. DeNoble trvá šest až devět měsíců, než kouření změní mozkové okruhy. Může však trvat deset let, než se tyto okruhy opět stabilizují a vrátí k normálu poté, co člověk přestane kouřit. To vysvětluje, proč jsou opětovné návraty ke kouření u dřívějších kuřáků tak běžné - i když to trvá pouze třicet hodin, než se nikotin zcela vyplaví z těla.
Smělý ozdravný program, který stimuluje dopaminové okruhy v dalších částech mozku může naštěstí velmi pomoci při zotavování - zlepšení nálady a snížení rizika recidivy. Pohybová aktivita např. zvyšuje hladiny dopaminu, serotoninu a noradrenalinu, což jsou všechno neurotransmitery spojené s motivaci, pocitem uspokojení, učením se a chováním. Pohyb také potlačuje abstinenční příznaky a touhu kouřit. I když mnozí lidé kouří, protože jsou ve stresu, když se s kouřením přestane, dá se zaznamenat měřitelné snížení hladiny stresu již během jednoho měsíce. Během šesti měsíců se hladina stresu sníží na polovinu.
Tělo podobně jako mozek reaguje na změny směrem ke zdravému životnímu stylu. Právě z tohoto důvodu se stovkám tisíc lidí podařilo přestat navždy s kouřením! A u většiny lidí, kteří s kouřením přestanou, dříve než dojde nezvratným změnám, se sníží riziko srdečních onemocnění, nervové buňky se znovu seskupují a uzdravují, kapacita a stav plic se zlepšuje, riziko rakoviny i mozkové mrtvice klesá.
Z knihy „Být volný". V originále vydalo Lifestyle Matters. K českému vydání připravuje Advent-Orion.