Zdraví není všechno
Narušené zdraví nám může vzít radost ze života, nebo nás přivést takřka k zoufalství.
Lidský organizmus je neuvěřitelně složitý a citlivý systém, který má úžasné regenerační schopnosti, svůj vlastní systém obrany proti invazi mikrobů, virů a toxických látek. Pro mnoho lidí, zvláště těch mladších, tento systém funguje na 100%. Neporuchovost se jednoduše očekává.
Málokdo ví, že plícní sklípky mají povrch stejně veliký jako tenisový dvorec, délka všech krevních vlásečnic je více než 100000 km, nebo že lidské srdce protlačí za život krevním řečištěm více než půl milionů kubických metrů krve. Narození dítěte, funkce lidského mozku nebo neuvěřitelná "elegance" genetického kódování v buňkách dodnes fascinuje lidi s vysokoškolským vzděláním i ty, kteří pouze hloubku těchto "zázraků"tuší.
Lidský mozek je zvláště poutavá tkáň. Na dotek pouhý kus rosolovité hmoty - mozek skrývá tajemství, které se vědcům dodnes nepodařilo kompletně odhalit. Nezasvěcenému člověku by se mohlo zdát, že dnešní počítače svou rychlostí a schopnostmi lidský mozek lehce předčí. Neporazil počítač i nejlepšího šachového velmistra? Nevyřeší za několik minut balistické výpočty, které trvaly dříve matematikům měsíce? Ano. Logické matematické úkoly řeší počítač snadno a s astronomickou rychlostí. Rozpoznat lidskou tvář, na což potřebuje lidský mozek necelou vteřinu, trvá ale i superpočítači dlouhé minuty a orientace v prostoru dlouhé hodiny. Počítačový čip, který by měl kapacitu lidského mozku by musel být stejně veliký jako koncertní hala a musel by vážit kolem 10 tun. Navíc, lidský mozek má úžasnou schopnost denně vytvářet tisíce nových synapsí - spojení mezi jednotlivými neurony, čímž se jeho možnosti dále exponenciálně navyšují.
Lidský organizmus by se dal porovnat k nově zakoupenému modernímu automobilu. Taková koupě představuje nejen vysokou počáteční investici, ale také další náklady spojené s údržbou a provozem. Podívá-li se člověk na složitý motor nových vozů, žasne, jak je možné, že tyto vozy nejsou v opravnách častěji. Majitel vozu si je akutně vědom toho, že množství oprav je přímo úměrné péči, kterou svému vozu věnuje a že výrobce vozu zná potřeby vozu nejlépe. Proto věnuje hned zpočátku patřičnou pozornost "uživatelskému manuálu".
Automobil je pouhou hračkou v porovnání s lidským organizmem. Člověk je nejkomplexnějším mechanismem všeho stvoření. Přesto, že jsou naše zdravotnická zařízení stále přeplněna lidmi, je překvapivé, že tam nejsme všichni častěji. Když se lidé dostanou do nemocnice, je to většinou díky jejich vlastnímu přičinění - jejich nedbalosti. Mnoho z nás věnuje více péče svému automobilu, než vlastnímu tělu. Auto, které se nám rozpadne následkem naší nedbalosti můžeme vyměnit, nebo si koupit nové. Těla, která máme, nám ale musí vydržet celý život.
Pro člověka, který neustále zápasí s časem je snadnější odskočit si z práce do některého bistra nebo restaurací typu McDonald, kde se mu nabízí "kompletní" oběd sestávající z hamburgeru, zmrzlinového nápoje a bramborových hranolků. Jinde je to pizza, párek v rohlíku nebo jiné kulinární výtvory, které sice masírují chuťové pohárky celého spektra nadšených uživatelů, ale zároveň způsobují nesčetné zdravotní komplikace. Tyto, spolu s ostatními problémy moderní doby - nedostatek pohybu, stresy a znečištěné prostředí - způsobují tolik známé a rozmáhající se civilizační choroby. Není divu, že se v České republice tolik lidí nepodobá krásnému výkonnému automobilu, ale spíše odřenému starému Velorexu.
Česká populace se v oblasti kvality zdraví pohybuje na jedné z nejspodnějších příček světového žebříčku, nebereme-li v úvahu rozvojové země.
Každý druhý obyvatel této země zemře na nějakou chorobu kardiovaskulárního systému a každý třetí obyvatel na rakovinu. To je smutná bilance. Nejsmutnější na tom je, že většině z těchto případů by se dalo snadno předejít. Zásadní zvrat v této oblasti poznání nastal v roce 1967, kdy kanadský ministr zdravotnictví Lalonde publikoval výsledky vědeckých výzkumů, které jasně dokázaly, že medicína (systém zdravotnictví) má neuvěřitelně malý vliv na zdraví populace (průměr 12%). Podstatně důležitějšími faktory, které mají vliv na naše zdraví jsou lidská genetika, ten genetický balíček, který jedinec zdědí po svých předcích (20%) a životní prostředí (15%). Co světovou veřejnost překvapilo nejvíce bylo zjištění, že nejdůležitějším faktorem, na kterém závisí kvalita našeho zdraví, je životní styl (53%) - to znamená naše stravovací návyky, pohybový režim, způsob jakým čelíme stresům a množství toxických látek, které do systému dobrovolně přijímáme (alkohol, cigarety, drogy).
Systém zdravotnictví, který se do té doby nekontrolovatelně rozvíjel, stejně tak jako politici si s tímto novým "know how" zpočátku nevěděli rady. Takřka posvátná důvěra a úcta veřejnosti k medicíně a její neomylnosti, spojená s přesvědčením, že lékař je schopen vyřešit všechny problémy člověka způsobily, že i politici se angažovali více pro rozvoj dalších drahých zdravotnických zařízení místo toho, aby propagovali daleko levnější preventivní opatření a zdravý životní styl.
Ministerstva zdravotnictví v některých zemích dodnes přidělují 95% finančních prostředků ze svých rozpočtů na akutní péči a pouhých 5% na preventivní opatření a podporu zdraví. Lalonde ale nebyl zapomenut. Probudil v lidech obrovský zájem o zdraví a zdravý životní styl, který se dnes jako přívalová vlna šíří z Ameriky do ostatních zemí světa. V USA se za posledních 10 let rapidně snížil počet kuřáků a vláda vytvořila zákony, které podstatně omezují práva kuřáků i tabákových společností. Miliony lidí přestaly jíst tmavé maso, což způsobilo krizi v tomto multimiliardovém průmyslu. McDonald přišel na trh s kuřecím hamburgerem a restaurace začaly nabízet kvalitní vegetariánskou stravu. Lidé začali číst etikety na prodávaných potravinách a tuk se stal veřejným nepřítelem. Za neuvěřitelné podpory vlády prostřednictvím sdělovacích prostředků, lidé vyšli do ulic a začali běhat, jezdit na kolečkových bruslích a kolech. Začala nová éra, éra zdravého životního stylu a podpory zdraví.
Řada světoznámých univerzit (Harvard, Loma Linda, John Hopkins) začala pořádat kurzy zdraví a jejich lektoři se těšili a stále těší vysoké popularitě. Díky vědcům jako jsou Dr. Dean Ornish (reverze kardiovaskulárních chorob), skupině lékařů z Weimar institutu, nebo Dr. Hans Diehlse z LomaLindské university se dostává "know how" z oblasti životního stylu do všech koutů světa. Dobrou zprávou pro ty, kteří doposud neměli valné vyhlídky co se týče jejich zdraví právě proto, že byli geneticky predisponování (diabetes, zhoubné nádory, kardiovaskulární choroby, reumatická artritida, vysoký krevní tlak, obezita) je to, že změnou životního stylu lze oddálit počátek takových onemocnění a v případě, že se objeví, zmírnit jejich následky.
Hans Diehl říká: "Špatná genetika je nabitá pistole, ale životní styl je prst na spoušti". Životní styl a podpora zdraví nejsou již pouhou módní novinkou, nejsou pouze heslem firem, které nabízí potravinové suplementy.
Životní styl je jedinou cestou jak zachránit naše zdravotnictví a jak zlepšit kvalitu našeho vlastního života.
John Harvey Kellogg, (1852-1943) jeden z největších světových lékařů, známý průkopník zdravého životního stylu, používal již v roce 1880 s nesmírným úspěchem jednoduché léčebné prostředky jako jsou vzduch, voda, pohyb, relaxace a bezmasá strava. Jeho grandiózní sanatorium v Battle Creek, Michigan, USA vyhledávaly nejslavnější osobnosti té doby. "Kellogg cornflakes" vděčí rovněž za svůj objev tomuto úžasnému lékaři. Ve stejné době žil Sylvester Graham (grahamův chleba), Dr. James Johnson, Vincent Priessnitz, Sebastian Kneipp a jiní průkopníci, kteří svými nápady a racionálním přístupem k léčbě svých pacientů předběhli svou dobu o řadu let. Za samostatnou zmínku stojí americká průkopnice zdravého životního stylu E.G. Whiteová, která svými poznatky v oblasti zdraví a výživy inspirovala členy církve adventistů sedmého dne.
30 000 členů této církve z Kalifornie participovalo v největší a nejdéle trvající studii v oblasti zdraví a zdravého životního stylu. Závěry této obrovské studie jasně potvrzují, že zdravý životní styl (především vegetarianismus a odmítání všech toxických látek) může nejen prodloužit délku života, ale také dramaticky snížit výskyt takřka všech zhoubných onemocnění a civilizačních chorob.