Živočišná výroba

Zatímco téměř miliarda lidí na Zemi trpí podvýživou, zhruba 80 % světové produkce kukuřice a sóji a třetina světové sklizně obilnin jsou užity ke krmení tzv. hospodářských zvířat. Jen zlomek potravy však zvířata přemění na produkty našeho zájmu. K získání jednoho kilogramu masa je tak zapotřebí až 16 kilogramů krmiva. Plýtvání potravou jde ruku v ruce s plýtváním vodou. Na 1 kg masa je zapotřebí až 3 700 litrů vody, na 1 kg pšenice pak pouze 120 litrů. Více než miliarda lidí přitom nemá dostatečný přístup k pitné vodě.

Podle FAO/OSN má živočišná výroba také největší podíl na znečištění zdrojů vody. Celosvětově vyprodukují zvířata ve velkochovech odhadem 8 miliard tun výkalů ročně. Ty pronikají do podzemních i povrchových vod, znečišťují půdu i vzduch.

Chov zvířat pro lidskou konzumaci je podle zprávy FAO/OSN také jednou z hlavních příčin změn klimatu, v ekvivalentu CO2 produkuje více skleníkových plynů (18 %) než tolik kritizovaná celosvětová doprava (13 %). Velkochovy jsou také zodpovědné za 64 % ldmi vyvolaných emisí čpavku, který je hlavní příčinou kyselých dešťů.

Konzumace živočišných potravin se dále výraznou měrou podílí na ničení deštných lesů. Dle FAO/OSN bylo 70 % vymýceného lesa v Amazonii přeměněno na pastviny a velká část zbytku na pole sloužící k pěstování krmiva. Ztráta lesů a nadměrné spásání navíc vedou ke znehodnocování půdy, což vytváří začarovaný kruh dalšího ničení lesů k získávání půdy nové.

Vážným ohrožením biodiverzity je kromě ničení lesů také mořský rybolov. Dle zprávy FAO/OSN bylo v roce 2008 již 32 % rybích populací drancováno nad hranicí udržitelnosti, což znamená, že se tyto populace nestačí obnovovat. Tento podíl přitom neustále vzrůstá. Populace velkých ryb s vysokou komerční hodnotou, jako jsou tresky či tuňáci, se v minulém století snížily o 90 %.

Z materiálů OS Otevři oči.