Chytni se za nos

Když smrkáme (nebo jinak odstraňujeme hlen z těla), odstraňujeme odpad, který hlen "zabalil" ve snaze chránit nás před infekcí. Anti-expektorancia, která při nachlazení nebo chřipce zastavují nebo zpomalují tok hlenu, ve skutečnosti působí proti snaze těla odstranit infekci. Ačkoli se může zdát výtok z nosu "nechutný", jedná se o důležitou funkci našeho těla, která nám pomáhá zbavit se škodlivých virů a jiných vetřelců.

Nejde jen o čichání, ale také o ochutnávání

Drobné čichové receptory v nose dokáží mnohem víc než jen zjistit, zda je určitá potravina již za svým zenitem. Proteiny, které slouží k detekci určitých vůní a chutí, jsou ve skutečnosti důležitou součástí našeho imunitního systému. Lidské chuťové buňky jsou obzvláště zdatné v rozpoznávání hořkých látek, a to z dobrého důvodu, protože většina toxinů z potravin je hořké chuti.

Výzkumník dr. Noam Cohen, který se vydal na průzkum lidského těla, aby zjistil, jak je na tom nos v porovnání s ústy a plícemi, zjistil, že na všech třech místech se nacházejí stejné chuťové receptory detekující hořkou chuť. Vědci se domnívají, že chuťové receptory nosu a plic, které evidentně neslouží k ochutnávání, pomáhají tělu odhalovat patogeny a bojovat proti nim.

Plíce nejsou jen k dýchání

Při nádechu a výdechu dýchací soustava přivádí do těla kyslík a vypouští oxid uhličitý. Výměna kyslíku a oxidu uhličitého, ke které přitom dochází, se nazývá "dýchání". Když vzduch vniká nosem, je filtrován, ohříván a zvlhčován. Dýchání ústy není tak prospěšné jako dýchání nosem, protože tyto procesy obchází. Dýchání ústy může být také suché, což zvyšuje riziko zápachu z úst a zánětu dásní.

Když se řekne plíce, většinou se nám vybaví dýchání nebo respirace. Plíce však plní i další důležité tělesné funkce:

Plíce mohou v každém okamžiku měnit množství krve, což je užitečné zejména při cvičení. Plíce také úzce spolupracují se srdcem a pomáhají mu tak efektivněji fungovat. Plíce pracují na filtraci malých krevních sraženin a malých vzduchových bublinek.

Plíce chrání před nadbytkem oxidu uhličitého v těle (který by ho překyseloval) tím, že zvýší frekvenci dýchání, kdykoli zjistí zvýšenou kyselost. Zvýšením rychlosti ventilace se plíce snaží vyloučit více nežádoucího plynu.

Plíce pomáhají chránit před infekcí vylučováním imunoglobulinu A (protilátka imunitního systému). Hlen v plicních dýchacích cestách také pomáhá zachycovat prach a bakterie a posouvá je nahoru, kde je lze vykašlat nebo spolknout. Kromě toho mohou plíce fungovat jako tlumič nárazů pro srdce, když dojde k fyzickému střetu (např. při nehodě). A plíce samozřejmě zajišťují i proudění vzduchu umožňující řeč.

Pár rychlých faktů o plicích:

• Plocha plic je dostatečně velká na to, aby pokryla tenisový kurt.
• Kdyby se všechny naše plicní dýchací cesty položily do jedné linie, měřily by asi 1 500 kilometrů.
• Lidé běžně dýchají rychlostí přibližně 15krát za minutu.
• Průměrný člověk se denně zhruba 22000krát nadechne a vdechne více než 2000 litrů vzduchu.

Strategie pro udržení zdravých plic

Nekuřte, a to ani pasivně. – Cigaretový kouř způsobuje onemocnění plic tím, že poškozuje plicní dýchací cesty. Pasivní kouření způsobuje totéž. Kouření je příčinou přibližně 90 % všech úmrtí na rakovinu plic. Kouření ochromuje čisticí mechanismus plic (řasinky). Protože kouření zhoršuje funkci plic, jsou kuřáci náchylnější k onemocněním dýchacích cest, jako je zápal plic.

Vyhněte se vdechování látek dráždících plíce. – Znečišťující látky v životním prostředí dráždí dýchací cesty a vyvolávají zánět, který může způsobit astmatický záchvat, bolest na hrudi, kašel, dušnost nebo sípání. Mezi příklady látek dráždících plíce patří: umělé vůně, azbest (toxická látka, která se nachází v mnoha starých budovách), chemické výpary, prach a plísně či radon (radioaktivní plyn obsažený v půdě).

Pravidelné cvičení. – Pravidelná pohybová aktivita posiluje dýchací svaly; tělo efektivněji dostává kyslík do krevního oběhu. Když cvičíte, vaše plíce cvičí s vámi!

Jídlo pro zlepšení zdraví plic. – Stejně jako ostatní tělesné orgány potřebují plíce zdravé palivo. Potraviny bohaté na živiny posilují imunitní systém, který následně brání infekci.

Následuje seznam sedmi potravin, kterým byste se měli vyhnout:

Kyselé potraviny a nápoje. – Pokud se vyskytují častěji než dvakrát týdně, mohou vyvolat refluxní chorobu. Lidé s plicním onemocněním často zjišťují, že vyhýbání se kyselým potravinám (jako jsou citrusy, káva, ovocné šťávy, kořeněná jídla a rajčatová omáčka) nebo jejich omezení snižuje reflux kyseliny a s ním i příznaky plicního onemocnění.

Sycené nápoje. – Nápoje sycené oxidem uhličitým způsobují zvýšenou plynatost a nadýmání, což může vyvolat tlak na plíce. Přispívají také k dehydrataci.

Uzeniny. – Vědci zjistili souvislost mezi dusičnany obsaženými ve zpracovaném mase a špatnou funkcí plic. Tyto nezdravé dusičnany, které způsobují záněty a zatěžují plíce, se nacházejí ve slanině, šunce, párcích, klobásách a dalších zpracovaných masných výrobcích.

Mléčné výrobky. – Mléko obsahuje kasomorfiny, které zvyšují množství hlenu ve střevech, což může být pro lidi s plicními potížemi skutečný problém.

Nadměrný příjem soli. – Zadržování vody způsobené stravou s vysokým obsahem soli může zvýšit tlak na plíce a ztížit dýchání.

Smažená jídla. – Nadýmání způsobené mastnými pokrmy má tendenci tlačit na bránici, což znepříjemňuje dýchání. Přibývání na váze způsobené smaženým jídlem také zvyšuje tlak na plíce, což opět ztěžuje dýchání.

Plicní onemocnění, na které je třeba si dát pozor

Ačkoli se již řadu let píše o rakovině plic, rozedmě plic a CHOPN, v souvislosti s pandemií covid-19 se dostalo větší pozornosti závažnému plicnímu onemocnění, kterému se tolik pozornosti nevěnovalo. Jen v USA je každoročně diagnostikováno přibližně 50 000 nových případů tohoto onemocnění, idiopatické plicní fibrózy (IPF). IPF je smrtelně nebezpečná nemoc, která se nedá vyléčit a jejíž průměrná doba přežití je pouze 2,5-3,5 roku.

Fibróza u IPF představuje zjizvenou tkáň v plicích, která postupuje do té míry, že výrazně ztěžuje dýchání a příjem kyslíku. U mnoha přeživších těžké formy covidu-19 se objevilo dlouhodobé poškození plic podobné IPF.

Souvislost mezi GERD a IPF

V posledních letech vědci zjistili, že existuje silná souvislost mezi IPF a gastroezofageální refluxní chorobou (GERD). Odhaduje se, že 90 % lidí s IPF trpí GERD, která je považována za rizikový faktor IPF. Někteří vědci se přitom domnívají, že GERD je příčinou IPF, zatímco jiní tvrdí, že IPF vyvolává GERD. Důvodem může být mikroaspirace částic potravy do plic (k níž dochází při GERD), jež může časem způsobit jizvy v plicích a nakonec plicní fibrózu. Vědci zjistili, že pacienti s IPF, kteří zvládali léčbu GERD, žili přibližně dvakrát déle než ti, kteří ji nezvládali.

Všichni bychom se měli chránit před vším, co může vytvářet jizvy v plicích, včetně covidu-19, GERD a vdechování nebezpečných výparů. Nejlepší strategií je aktivně se starat o zdraví dýchacích cest, chápat, jak fungují, a neustále pracovat na zlepšení jejich funkce.

Nechte svůj nos dělat jeho práci

Ve 20. letech 19. století mladého právníka George Catlina do té míry zaujali indiáni žijících na Divokém západě, že změnil profesi a po zbytek života se věnoval portrétování a dokumentaci zvyků těchto původních obyvatel Ameriky. Catlin, jenž byl ohromen dlouhověkostí a nízkou úmrtností domorodců, přičítal jejich úžasné zdraví mj. i kmenovému zvyku dýchat nosem, a to již od útlého dětství (kromě jiných zvyků).

Tento první badatel se domníval, že dýchání nosem vedlo k rozšíření nosních dírek a velkolepé dechové zdatnosti, která umožňovala původním obyvatelům Ameriky urazit dlouhé míle, aniž by se zdálo, že jim dochází dech. Catlin svá pozorování zaznamenal ve své knize "Zavři pusu a zachraň si život".

Dnes mnozí uznávají platnost Catlinovy základní myšlenky, že jedním z nejlepších způsobů, jak chránit své plíce a dýchací cesty, je nechat nos dělat svou práci – tedy dýchat jím, nikoliv ústy (a to dokonce i během spánku).

Eddie Ramirez, Cari Haus, z knihy Krotitelé pandemie. Vydaly Prameny zdraví.