Odkud se berou koronaviry?

O desetiletí později, v roce 2012, přišel další smrtící koronavirus: MERS, blízkovýchodní respirační syndrom. Tak jako SARS i MERS se rozšířil a nakazil tisíce lidí napříč desítkami států, ale tentokrát zabíjel každého třetího.

A odkud se vzal? Odkud se tyto nakažlivé nemoci berou? Podle CDC tři čtvrtiny nových nebo vynořujících se infekčních onemocnění lidí pocházejí od zvířat. V případě lidských virových infekcí to může být ještě větší podíl. Všechny mohou mít svůj původ u zvířat, jejich původ je zoonotický, což znamená, že se přenášejí ze zvířat na lidi.

V případě koronavirů má většina lidských koronavirů svůj původ u netopýrů. Důvodem, proč jsou netopýři tak významní hostitelé virů, je to, že v koloniích jich žije namačkáno až 200 tisíc. Navíc mohou uletět tisíce kilometrů a po cestě chytat i šířit nové kmeny virů. Ale lidé se nenakazí přímo od netopýrů. Netopýři jsou považováni za primární hostitele, „genový fond“ ve kterém se genetické fragmenty koronavirů mohou promíchat a spojit. Překonání hranice mezi druhy a infekce lidí vyžaduje hostitele prostředníka, ve kterém se koronaviry mohou nejprve adaptovat, posílit a pak proniknout do lidských populací. V případě MERS byl tím hostitelem prostředníkem velbloud.

V minulosti měli velbloudi přístup ven na pastviny, ale s rostoucími stády chovaných velbloudů a postupující desertifikací krajiny z nadměrného spásání byl průmysl nucen přestavět farmy. Výsledkem jsou tisíce uzavřených velbloudích farem s velkou hustotou kusů. Intenzivní kontakt mezi jednotlivými velbloudy i pracovníky pravděpodobně přispěl k přenosu koronaviru MERS z velbloudů na lidi.

Koronavirus SARS a tržiště se zvířaty

SARS se stal první novodobou globální epidemií 21. století. Celkem se nakazilo zhruba 8 000 lidí a zhruba 800 lidí nemoci podlehlo. Mnoho z prvních případů SARS bylo vázáno k podobnému místu jako většina prvních případů COVID-19: čínská tržiště se živými zvířaty.

Kombinace touhy po čerstvě zabitých exotických zvířatech dává vzniknout prostředí přejícímu přenosu onemocnění. Na tržištích jsou klece přeplněné zvířaty. Trh s volně žijícími zvířaty se v 90. letech velmi rozrostl, aby zvládl pokrýt vzrůstající poptávku městské střední třídy. Když začala poptávka převyšovat nabídku, mezinárodní obchod s volně žijícími zvířaty byl posilněn vznikem intenzivních farem na chov těchto zvířat, která jsou tam často držena za špatných hygienických podmínek a v nepřirozených počtech. Později je čeká přeprava, klece a prodej na trzích. Chov původně volně žijících zvířat v Číně zaměstnává 14 milionů lidí a odvětví je oceňováno na 74 miliard dolarů.

V případě SARS byl jako hostitel prostředník označen oviječ maskovaný, cibetkovitá šelma, jejíž maso je velmi ceněno. Koronaviry od cibetek z trhů se živými zvířaty byly téměř identické s virem SARS. Trhy s živými zvířaty umožňují nejen přenos mezi různými druhy, posílení virů a kontakt s lidmi, ale také mutaci virů. Vypadá to, že cibetky nebyly jen pasivním prostředníkem viru; zřejmě posloužily jako inkubátor mutací viru k adaptaci na lidské tělo.

Virus používá své výběžky jako klíč, který zastrčí do receptorů hostitelových buněk, aby se dostal dovnitř. Aby vir mohl nakazit jiný druh, musí geny kódující tvar výběžků zmutovat tak, aby výběžky pasovaly do receptorů nového hostitele. Nový zámek vyžaduje nový klíč.

Koronavirus SARS a SARS-CoV-2, virus způsobující COVID-19, se váží na specifický enzym pokrývající buňky v plicích. V okamžiku, kdy se směsice netopýřích koronavirů dostala do cibetek, chyběly kotvícím výběžkům viru pouze dvě mutace k tomu, aby se dostaly na konfiguraci schopnou vázat se na lidské receptory. A pak došlo ke zrodu epidemie SARS a přenosu mezi lidmi.

Odkud pochází nový koronavirus COVID-19?

Ačkoliv existují záznamy o tom, že původní koronavirus SARS unikl z laboratoří, skutečnost, že koronavirus způsobující COVID-19 byl optimalizován pro vazbu na lidské buňky novým způsobem, nám naznačuje, že pandemie, které nyní čelíme, nevznikla uměle v laboratoři, nýbrž přírodní cestou.

V současnosti si myslíme, že virus COVID-19 pochází od netopýrů a na lidi přeskočil poté, co prošel přes hostitele prostředníka. V případě SARS byla hostitelem prostředníkem mezi netopýry a přenosem z člověka na člověka cibetka. V případě MERS to byli velbloudi. A co bylo prostředníkem pro COVID-19?

Vedoucím kandidátem pro odrazový můstek v současné pandemii je luskoun. Luskouni, šupinatí hmyzožravci, vypadají jako kříženci mezi lenochodem a stromovou šiškou. Protože jsou žádáni pro maso považované za delikatesu i pro šupiny používané v tradiční čínské medicíně, jsou luskouni jedním z nejvíce obchodovaných savců na světě.

Pro xenofobní obyvatelé Západu je jednoduché odsoudit kultury pojídající nosorožčí rohy, tygří kosti a luskouní šupiny. Poslední pandemie prasečí chřipky H1N1 z roku 2009 však nevznikla ve stojatých vodách tržnic v Asii, ale vznikla převážně v USA, v amerických velkochovech prasat. Takže možný vznik SARS-CoV-3 nemusí číhat o nic dál než na našem vlastním talíři…

Poslední pandemie mohla mít původ u hospodářských zvířat

Vzorec nových lidských nákaz se urychluje, nicméně prozatím ani jeden z nových typů prasečích koronavirů nebyl schopen nakazit člověka. Skutečnost, že mnoho koronavirů způsobuje přetrvávající epidemické infekce, ale zvyšuje pravděpodobnost vzniku zmutovaného viru s takzvaným rozšířeným rozsahem hostitele, což znamená existenci potenciálu přizvat na „párty“ lidstvo.

Aby se odstartovala pandemie, musí se nejprve virus dostat do plic. Většina dosud poznaných koronavirů netopýrů a dobytka infikuje trávicí trakt. Výjimkou je infekční virová bronchitida drůbeže, která se stala vůbec prvním objeveným koronavirem a to v roce 1931. Stala se vážným původcem infekcí dýchacích cest. Ročně v USA nakazí 9 miliard kuřat chovaných na maso. Je rozšířená ve všech zemích s velkochovy drůbeže a promořenost chovů dosahuje mnohdy až 100 %.

Vzhledem k množství různých koronavirů vyskytujících se u řady druhů zvířat není otázkou, zda vůbec, ale kdy vznikne další rekombinantní koronavirus a vyvolá epidemii u lidské populace. Už nyní se výběžky nově objeveného prasečího deltakoronaviru, jenž představoval tak významné ohrožení průmyslu výroby vepřového, dokáží přichytit nejen na receptory prasečích střev, ale také na receptory v dýchací soustavě lidí.

Tyto koronaviry přeskakují. A jakmile to jednou udělají, a to je ještě více znepokojující, jako u prasečích deltakoronavirů, jakmile přeskočí na drůbež, tak se dokáží velmi rychle šířit z jednoho kuřete na druhé.

Z toho plyne, že nejen luskouni, ale klidně i prasata nebo drůbež mohou posloužit jako míchací stanice pro vznik nových koronavirů schopných způsobit pandemii.

Z materiálů NutritionFacts.org