Čím je dán pokles četnosti infekčních nemocí?

Běžný Evropan či Američan se nikdy v životě nestřetne s morem, ani s cholerou, ani s mnoha dalšími nemocemi. Kdysi jsem při pochodu na lyžích Šumavou četl na pamětní tabuli povídání o vesničce, jejíž obyvatelé vymřeli na tyfus. Kolik lidí dneska vůbec ví, co to je tyfus, kolik lidí zná někoho, koho tyfus postihnul?

Jen málo nemocí dokáže soustředěnému lidskému úsilí odolat. Příkladem je chřipka nebo AIDS. Ale i u této nemoci si musíme uvědomit, že její výskyt by byl mnohem mnohem větší, kdyby se lidé, nebo alespoň ta rozumná část z nich, před AIDS nechránili.

Proti některým nemocem pak lékařská věda a obory, s nimiž spolupracuje, našly účinnou zbraň - očkování. Již malé děti jsou očkovány proti potenciálně nejnebezpečnějším nemocem. Jsou-li po určitou dobu očkováni všichni, nenalezne nemoc nositele a v dané oblasti, třeba v daném státě, prakticky zmizí.

Pokud nemoc již propukne, potom jsou dnes již k dispozici moderní účinné léky. Nejprve to byly sulfonamidy, které převratně snížily úmrtnost. Pak přišla antibiotika - penicilín a mnoho dalších. Kombinací všech těchto opatření se úmrtnost na infekční nemoci podařilo snížit tak, že jsou dnes velmi vzácnou příčinou úmrtí, zatímco kdysi byly příčinou úmrtí rozhodující většiny všech obyvatel.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu