Čokoláda - také jste závislí?
Proč tolik emocí okolo čokolády? Konec konců se jedná jen o mazlavý výtažek z bobů, nikoliv o naplnění všech našich romantických představ. Vědci i výrobci se snaží zjistit, co stojí za přitažlivostí čokolády - ti druzí v naději, že se onen milostný vztah potáhne tak dlouho, jak je jen možné. Je jasné, že tajemství nespočívá pouze ve sladké chuti čokolády. Člověku, který miluje čokoládu, nebude stačit sníst místo ní krabici cukru. Její přitažlivost není také v tom, že je zdrojem některých životně důležitých živin - jak se někteří lidé domnívají. Ve skutečnosti se hodně hořčíku nachází i ve fíkách, v tofu nebo ve špenátu - ale asi jste ještě neslyšeli o lidech, kteří by měli k těmto potravinám stejně milostný poměr jako mnozí lidé k čokoládě.
Pravda je, že čokoláda je v podstatě návykovou látkou. Látkou, která působí na stejné místo ve vašem mozku jako heroin nebo morfium. Bylo zjištěno, že blokátor opiátů naloxon současně dramaticky snižuje i přitažlivost čokolády. Když vědci z University of Michigan vstříkli do krve dobrovolníků blokátor opiátů a poté jim nabídli řadu potravin, které se běžně jedí mezi hlavními jídly, naloxon nijak neovlivnil jejich chuť např. na popcorn - ten byl stejně populární jako předtím. Totéž platilo pro sušenky neboli keksy, což naznačuje, že lidé, kteří se zásobují těmito potravinami, to asi nedělají z důvodu vyhledávání opiátového opojení. Když však došlo na čokoládu, všechno se změnilo. Naloxon zablokoval opiátové působení čokolády - spotřeba Snickers a M&M se snížila na polovinu, u dalšího výrobku z čokolády (Oreo) došlo dokonce ke snížení spotřeby o 90 procent. Jinými slovy - sladká chuť čokolády a její krémová textura jsou příjemné, skutečná přitažlivost čokolády však spočívá v účincích, které má na váš mozek. Když je tento účinek na mozek odstraněn, čokoláda přestává být potravinou, po které člověk tolik touží.
Není ale třeba panikařit. Ano, čokoládu účinkuje jako droga, to ale neznamená, že se vloupete do obchodu s cukrovinkami, abyste uspokojili svoji sžíravou potřebu. Čokoláda nestimuluje receptory opiátů v mozku ani zdaleka do takového stupně, jak to činí známá narkotika. Čokoláda však na mozek skutečně působí - a to je důležité nezapomenout. Její chuť, vůně a příjemný pocit v ústech, to vše je hezké, ale důvod, proč jíte opakovaně čokoládu spočívá v tom, co se děje ve vašem mozku.
Opiátové účinky skryté v tabulce čokolády nebo v čokoládové tyčince působí magicky na miliony lidí. Dovolte mi, abych vám krátce popsal, jakými mechanismy čokoláda na váš mozek působí. Její chemické působení totiž nespočívá pouze v účinků opiátů.
Čokoláda obsahuje také kofein, i když v mnohem menším měřítku než káva nebo čaj. Například jedna křupavá tyčinka Nestlé obsahuje 10 mg kofeinu. Pro porovnání - šálek čaje může obsahovat 36 mg kofeinu. A museli byste sníst celý šálek čokoládových chipsů, abyste do sebe dostali tolik kofeinu jako při vypití šálku kávy (100 miligramů).
V čokoládě se nachází mnohem větší množství chemicky příbuzné látky, které se říká theobromin (doslova „potrava pro bohy"). Theobromin je stimulant, který je jak svojí strukturou, tak svými „vzpružujícími" účinky podobný kofeinu, i když je mnohem slabší. Máte-li psa, možná jste o theobrominu slyšeli - je důvodem, proč může být čokoláda pro vaše zvířecího miláčka jedovatá. Psi nedokáží rozložit a vyloučit theobromin, který může poškodit jejich srdce, ledviny a nervový systém. Všechny čokoládové výrobky obsahují velká množství theobrominu.
Čokoláda také obsahuje fenylethylamin (neboli PEA), chemickou látku podobnou amfetaminu (i když přibližně pouze v desetině množství oproti sýru čedar nebo salámu). Současně obsahuje stopy složek podobných THC, který je aktivní ingrediencí marihuany.
V čem je čokoláda podobná marihuaně? Zde je, co zjistili vědci: Mozkové buňky normálně produkují chemickou látku zvanou anandamid, která je příbuznou aktivní složce marihuany, tetrahydrocannabinolu (THC). Některé chemické látky v čokoládě zřejmě zpožďují rozpad anandamidu v mozku a tak jeho příjemné účinky trvají déle, než je normální.
Rozhodující tedy je, že čokoláda neobsahuje pouze jednu složku s působením podobným drogám - jedná se vlastně o celou lékárnu! Stopy slabých opiátů, kofeinu, složek podobných amfetaminu spolu s lehkou příchutí marihuany, to všechno zabaleno do lahodné sladké chuti. Vědci vědí o návykových účincích čokolády již po celá desetiletí. V roce 1999 porovnávali závislé na čokoládě s lidmi, kteří nebyli na čokoládě nijak zvlášť závislí. Ukázalo se, že rozdílné reakce lze změřit. U čokoholiků, kterým dali obrázky čokolády anebo misku s čokoládovými bonbóny, se prokázalo zvýšení pulsu a začínaly se jim sbíhat sliny, když mohli cítit, ochutnat anebo dokonce jenom spatřit obrázek čokolády. Tyto reakce byly u nich mnohem silnější než u ostatních lidí. Kvůli objektivnosti vědci zkoumali i reakce na časopisy věnované motorismu - žádné velké reakce nebyly zaznamenány ani u jedné skupiny.
Podle některých výzkumníků působí u čokolády návykově její vůně, chuť a textura samy o sobě - zcela nezávisle na chemických účincích, které může mít. Určitě je možné, že smyslový zážitek je u některých lidí tak silný, že se na něm stávají závislými - jak se třeba děje v případě hazardního hráčství u lidí s nízkým D2 genem. Jejich reakce na náhlé změny rizika, neočekávané výhry a zdrcující prohry jsou zcela jiné než u jiných lidí. Podobně čokoláda představuje pro smysly zvláštní směs, která se nepodobá žádné jiné potravině. Již pouhý dotek cukru na jazyku vysílá zřejmě do mozku signály, které vyvolávají okamžitý účinek podobný účinku opiátů. Čokoláda velmi pravděpodobně účinkuje stejně. K tomu dochází nezávisle na účincích, které jsou dané jejím chemickým složením.
Žádná jednotlivá složka čokolády nevyvolává sama o sobě takovou touhu jako čokoláda vcelku. To ovšem nutně neznamená, že neexistuje žádná fyzikální báze pro závislost na čokoládě. Podobně jako by kuřáci měli být uspokojeni náplastí obsahující nikotin - ale obvykle nejsou, když už si jednou přivykli na pocit inhalování tabákového kouře - milovníci čokolády si také spojují příjemné pocity s konzumací čokolády vcelku. Žádný z nich by se nespokojil pouze s tím, že by k čokoládě jen přivoněl nebo ji jenom olíznul.
Činí nás čokoláda šťastnějšími?
Cítíme se díky konzumaci čokolády lépe? Studie na lidech, kteří se sami označili za závislé na čokoládě, ukázala, že se u nich skutečně projevoval zcela zřejmý pocit uspokojení, když čokoládu snědli. Tyto příjemné pocity byly však doprovázeny velkou dávkou viny, což je něco, co příležitostní konzumenti čokolády nezažívají.
Chuť na čokoládu také nijak nesouvisí s hladem. Hlad ji může jistě prohloubit, ale lidé jsou schopni se cpát čokoládou, i když jsou najezení, což je velmi běžné.
Je důležité se s čokoládou jednou provždy vypořádat?
I přes všechno vzrušení, které tato pochoutka vyvolává, včetně vztyčeného obviňujícího prstu, který míří k linii našeho břicha, jež se rozrůstá do netušených směrů, by čokoláda snadno mohla být prohlášena za nevinnou. Svůdná, to ano, ale nejedná se o ďábelské pokušení.
Pokud spočívá váš vztah k čokoládě v občasné konzumaci čokoládové tyčinky, není třeba si dělat starosti. Není pravděpodobné, že to bude mít nějaký významný vliv na vaši váhu a pro vaše zdraví. Pokud se však občasné stane běžným, pak mohou přijít problémy. Možná tak do těla dostáváte více tuku, než si můžete dovolit. Typická čokoládová tyčinka obsahuje cukr a tuk přibližně v poměru padesát na padesát, přičemž obsahuje asi 200 kalorií a 10-15 gramů tuku - což je příliš.
Čokoláda však dokáže více, než vás jen pěkně zakulatit. Spolu s mléčnými výrobky, červeným vínem, masem a několika dalšími potravinami často způsobuje migrény. Čokoláda dokáže i poměrně nepříznivě ovlivnit náladu. U některých žen zvětšuje její konzumace podrážděnost v týdnu, který předchází menstruaci, což je naneštěstí období, kdy po čokoládě obvykle nejvíce touží. Účinky se člověk od člověka liší, je proto třeba věnovat pozornost tomu, jak čokoláda působí právě na vás.
Ti, kteří čokoládu propagují
Výrobní průmysl věnuje značnou pozornost tomu, aby nalezl takovou sestavu ingrediencí, která spolehlivě zařídí, že budete čokoládu stále konzumovat. Ukázalo se, že když je poměr cukru a tuku vyrovnaný, tedy padesát na padesát, dosahuje čokoláda maxima své neodolatelnosti. Poměr složek ve směsi je však třeba s ohledem na zákazníka citlivě upravovat. Vědci zabývající se chuťovými reakcemi objevili, že malé děti dávají přednost chutím, které jsou pro dospělého člověka příliš sladké. Lidé s nadváhou si obvykle vybírají pokrmy obsahující větší množství tuku, pro štíhlejší platí opak. Muži mají v oblibě pokrmy obsahující hodně bílkovin, tuku a soli (steaky, hamburgery apod.), zatímco ženy mají tendenci dávat přednost sladkostem, jako jsou např. koláčky, dortíky, zmrzlina a - ovšem - čokoláda.
Průmysl výroby cukrovinek toto všechno bere v úvahu, když se snaží ovládnout tak velkou část trhu, jak je jen možné. Pro ty, kteří mají rádi cukr, tak např. M&M/Mars vyrábí 3 Musketeers, kde v jedné tyčince je 40 gramů cukru, tedy asi dvakrát tolik kalorií v podobě cukru oproti kaloriím v podobě tuku. Pro ty, kteří jsou spíše na tučné, vyrábějí Twix a M&M s arašídy, které mají více kalorií v podobě tuku než v podobě cukru. A pro ty, jejichž chuti leží někde uprostřed, prodává firma Milky Way a Snickers.
Pár slov o lécích
Stejně jako se vědci ve službách potravinářského průmyslu pokoušejí udržet vás závislými na čokoládě, výzkumníci ve službách zdraví se snaží nalézt cesty, jak vám pomoci se osvobodit. Někteří lidé se tak obracejí k lékům, jako k cestě, jak se zbavit touhy po čokoládě. Do určité míry tento přístup účinkuje. Jak jsme si již dříve řekli, naloxon blokuje chutě, snižuje sklon k přecpávání se a celkově snižuje spotřebu potravin. Čím je potravina lákavější - to znamená, čím silnější jsou její účinky na mozková centra rozkoše - tím více naloxon blokuje sklon k přecpávání se. Nejedná se však o jediný lék, který vykazuje takový účinek.
Bupropion (Wellbutrin) je antidepresivum, které u některých lidí snižuje chuť na čokoládu. Např. jedna šestapadesátiletá žena trpěla nutkavou chutí na čokoládu prakticky celý svůj život. Jedla až kilo čokolády denně. Když upadla do depresí, lékař jí předepsal bupropion, aby se zlepšil její psychický stav. Chuť na čokoládu prakticky okamžitě zmizela. Čokoláda už jí prostě nic neříkala. Jen za první měsíc léčby zhubnula tří a půl kilogramu. Tento prospěšný účinek nebyl pouhým důsledkem působení léku na náladu. Bupropion odstraňuje nutkavou touhu, i když se člověk cítí dobře. Je možné, že účinkuje z toho důvodu, že je chemicky příbuzný fenylethylaminu (PEA), což je, jak jsme si již dříve řekli, látka podobná amfetaminu, která se nalézá v čokoládě, v sýru a v uzeninách.
Topiramate (Topamax) se používá při záchvatech. Poté, co vědci zjistili, že tento lék současně snižuje chuť k jídlu a dokonce způsobuje i ztrátu nadváhy, testovali jej u lidí s vážnými problémy s přecpáváním. Zajímalo je, zda jim nepomůže. Ukázalo se, že tomu tak skutečně je. Po několikaměsíční léčbě hubnul průměrný pacient dvanáct kilogramů.
Je však třeba vyslovit vážné varování. Všechny léky mají vedlejší účinky. Naloxon může způsobit problémy s játry a topimarate může přivodit šedý zákal. Vedlejší účinky změny stravy (směrem ke zdravé) jsou oproti tomu pouze pozitivní - ztráta nadváhy, snížení hladiny cholesterolu, snížení krevního tlaku a další.
Většina lidí dokáže zvládnout svůj vztah s čokoládou bez toho, že by museli užívat léky. Pokud je to třeba, zcela se s čokoládou rozlučte - anebo možná změňte destruktivní vztah na platoničtější přátelství.
Shrnutí
Závislost na čokoládě je reálnou věcí. Vědci identifikovali překvapující množství přirozených látek, které vyvolávají příjemný účinek čokolády na mozek. Dokonce i samotná chuť čokolády působí na mozek podobným, byť mnohem slabším účinkem jako opiáty. Ty samé léky, které blokují účinky heroinu a morfia, dokáží odbourat i chuť na čokoládu.
Ano, čokoláda skutečně obsahuje hodně tuku a cukru, jak se možná obáváte. Výrobci však objevili způsoby, jak množství tuku omezit a přitom zachovat dobrou chuť.
Pokud jste mladá žena, pak si můžete všimnout, že chuť na čokoládu souvisí s vaším menstruačním cyklem. Úprava stravy- dokáže snadno vyrovnat hladinu hormonů, které jsou za tyty výkyvy v chuti odpovědné.
Z knihy „Breaking the Food Seduction" od amerického lékaře a autora Neala Barnarda, předsedy a zakladatele nevýdělečné organizace Physicians Committee for Responsible Medicine.