Fáze růstu přátelství

V každém stadiu vztahu je zapotřebí, aby obě strany usilovaly o jeho prohloubení a posun na další úroveň. Pokud se jedna strana drží zpět, zůstane tento vztah pouze na úrovni, na kterou jsou ochotni oba přistoupit. Pokud se budete snažit jít ve vzájemném vztahu rychleji, než je ten druhý ochotný a připravený, s největší pravděpodobností tím věci jen uškodíte.

1) Povrchní známost

Když se lidé setkají poprvé, pozdraví se a konverzují o počasí či o něčem, co mají evidentně společného. Rychle zhodnotí svůj protějšek, jeho obličej, postavu a dojem, který na ně dělá, a poté zváží, zda by stálo za to tento vztah nějak prohloubit, nebo mají raději zůstat na této povrchní úrovni. V této fázi je pro vás druhá osoba jen zběžným známým. Na této úrovni nehrozí téměř žádné nebezpečí.

Téměř každý den se setkáváme s mnoha lidmi, s nimiž na této úrovni komunikujeme. Většinou ani netušíme, jak se jmenují. Zpravidla se náš vztah nedostane dál než ke vzájemnému pozdravu. I když některé okolnosti mohou způsobit další posun v tomto vztahu, většinou je pouze z jedné strany zájem o to, aby se vztah dostal do další fáze.

2) Informace a fakta

Druhá fáze přátelství zahrnuje komunikaci o faktech a informacích. Na této úrovni začínáte hovořit s druhým o věcech, které vás zajímají, které jsou pro vás nějakým způsobem důležité. Jste ochotni otevřít témata, která jsou pro vás osobní, ale nejsou ještě důvěrná. V tomto stadiu vztahu se už vystavujete určitému nebezpečí, ale zatím poměrně malému. Testujete své nové přátelství pomocí myšlenek a témat, která jsou pro vás důležitá a zajímavá. Pokud však druhá strana nemá zájem o věci, s nimiž se sdílíte, může vás to ranit. Vzájemný vztah však roste tehdy, když máte oba společné zájmy. Pokud obě strany vidí některé věci podobně, může se vztah posunout k výměně oboustranně užitečných informací.

3) Názory a postoje

Když přátelé dojdou do třetího stadia, úroveň nebezpečí se výrazně zvýší. Pokud se chcete dostat v rozhovoru hlouběji, budete chtít s druhým člověkem hovořit i o svých postojích a názorech. Nebude vám už stačit rozhovor o počasí. Můžete zmínit svůj osobní názor na politiku nebo světové události a zjistit, zda je možné s druhým na toto téma bez obav mluvit. Pokud v této fázi zjistíte, že si v těchto otázkách rozumíte, je pravděpodobné, že váš vztah poroste dál. Když vás druhý začne odmítat kvůli vašim názorům, je to bolestivější, než když vám nehodlá ani odpovědět na pozdrav. Naše názory a postoje totiž úzce souvisejí s tím, kým vlastně jsme.

4) Pocity

Přátelé se dostávají do čtvrté fáze tehdy, když se dokážou bavit nejen o svých názorech, ale i osobních pocitech. V oblasti pocitů jsou všechny lidské bytosti velmi zranitelné. Pokud někdo necitlivě odmítne vaše vyjádření pocitů, může to být pro vás ničivé. Mnozí lidé proto na tuto půdu vstupují jen velmi opatrně a váhavě. Teprve v této vyšší fázi přátelství lidé začínají hovořit o tom, z čeho mají radost, a z čeho jsou naopak smutní. Sdílením svých emocí se stáváme zranitelnými. Když toho druhá strana nezneužije a projeví i ze své strany podobnou důvěru, pomůže to opět k upevnění přátelství.
V mnohých kulturách jsou lidé zvyklí vyjadřovat pocit hněvu, ale ostatní pocity, jako je strach, štěstí nebo smutek, spíše potlačují. Když před vámi někdo projeví své pocity; dává tím najevo, že vám skutečně důVěřuje. Jistě stojí za povšimnutí, že svůj vztah ke křesťanům v Tesalonice popisuje apoštol Pavel právě termíny z oblasti pocitů a emocí.

5) Chyby a selhání

Pátá fáze je pro mnohé vztahy zlomová. Lidé s druhým nehovoří jen o svých názorech, radostech či starostech, ale jsou ochotni také přiznat své slabosti a selhání. K tomu, abyste dokázali druhému říci: "Zmýlil jsem se!", je zapotřebí notné dávky důvěry k druhému člověku. Výmluvy, nebo v případě konfrontace zase obviňování druhých, jsou projevem toho, že se bráníme tomu, aby se náš vztah posunul na tuto úroveň. Pokud se člověk v takové chvíli začne intenzivně bránit, je třeba ještě chvíli zůstat na předchozí úrovni a dát druhému čas, aby se vám naučil více důvěřovat. V páté fázi vztahu připouštějí obě strany svou zranitelnost a s důvěrou se otevírají tomu druhému.

6) Odpovědnost

V šesté fázi se již vztah dvou lidí dostává tak daleko, že je jeden druhému ochoten dovolit, aby mu poukázal na jeho chyby a vedl jej k zodpovědnosti v jeho osobním životě. Dáváme tak svolení k tomu, abychom byli upozorněni na to, že naše jednání ubližuje nám samotným, druhým lidem nebo našemu vzájemnému vztahu. Svým způsobem dáváme druhému určitý prostor ke kontrole našeho života.

Jedním z problémů, se kterým se setkáváme v manželství, je to, že se často snažíme s partnerem komunikovat tak, jako bychom byli společně už v šesté fázi, ale odmítavé reakce partnera nám ukazují, že si v této chvíli nepřeje s námi na této úrovni komunikovat. Jako křesťané můžeme někdy chtít konfrontovat druhé s nesprávností jejich jednání či přesvědčení. Pokud však nejsme připraveni a ochotni přijmout něco podobného i od nich, půjde jen o jednostranný vztah a naše snahy budou s největší pravděpodobností odmítány. Pokud se druhá strana začne chovat odmítavě, bude potřeba, abychom se vrátili do předchozího stadia a modlili se, aby Duch svatý svým vlivem působil na naše srdce i na srdce toho druhého.

7) Naprostá důvěra

Sedmá úroveň přátelství nás vede k plné vzájemné důvěře. V této fázi nemáme mezi sebou žádná tajemství a jsme k druhému naprosto otevření. Jen málokterý vztah na této zemi dospěje do tohoto stadia, ale je to ideál každého opravdového přátelství či manželství.

Z knihy Jona Pauliena Pavlovy listy Tesalonickým. Vydalo nakladatelství Advent-Orion v roce 2012.