Hypertenze
Jaké hodnoty krevního tlaku se již považují za příliš vysoké?
Jaké jsou příčiny vzestupu krevního tlaku?
My konzumujeme průměrně 15 až 25 gramů soli denně. To znamená 15-25x více než tělo potřebuje. A platíme za to – vysokým krevním tlakem, cévními mozkovými příhodami, selháním srdce a dalšími zdravotními problémy.
Jakým způsobem zvyšuje sůl krevní tlak, a tedy poškozuje zdraví?
U některých lidí se škodlivé účinky nadbytečného příjmu soli neprojeví, avšak většina lidí je vůči nadměrnému přísunu soli zranitelná.
Každý druhý až třetí dospělý člověk má u nás dnes zvýšený krevní tlak. U lidí starších 65 let jsou to již dva lidé ze tří. V Japonsku, kde je průměrný příjem soli ještě vyšší než u nás, tomu odpovídá i ještě vyšší výskyt vysokého krevního tlaku. Cévní mozková příhoda, jedna z komplikací onemocnění vysokým krevním tlakem, je tam nejčastější příčinou úmrtí. V jiných společnostech, kde je příjem soli velmi nízký, je naopak hypertenze i v pokročilém věku prakticky neznámou nemocí.
Jaké jsou další příčiny zvyšování krevního tlaku?
Jakou roli hrají léky proti hypertenzi?
Tyto léky hypertenzi neléčí, pouze ji drží pod kontrolou a v mnoha případech je třeba je brát až do konce života. Mají mnohé nepříjemné vedlejší účinky, mezi ty hlavní patří únava a deprese. Chrání sice proti mozkové mrtvici, ale nechrání proti ateroskleróze (ucpávání srdečních cév). Její rozvoj mohou dokonce podporovat a podobně mohou napomáhat i rozvoji cukrovky a dny.
Nemusejí lidé, kteří užívají na vysoký krevní tlak diuretika, tato brát až do konce svého života?
Většina lidí s mírnou hypertenzí by mohla normalizovat svůj krevní tlak pouze výrazným snížením celkového příjmu soli. Strava s nízkým obsahem soli má kromě vlivu na snížení krevního tlaku příznivý účinek i na předmenstruační syndrom, při bolestech hlavy, některých depresích a snižuje vodnatelnost při srdeční nedostatečnosti.
Lidé, kteří až dosud brali léky na snižování krevního tlaku a kteří se rozhodnou pro změnu životosprávy, by si ovšem neměli hrát na lékaře a dávkovat si léky sami, případně je vysazovat jen podle vlastního úsudku. Měli by se v každém případě poradit ohledně nejlepšího dalšího postupu se svým ošetřujícím lékařem.
Jaký je bezpečný příjem soli?
Jakým potravinám s vysokým obsahem soli bychom se měli vyhnout?
Mnohé potraviny, které jsou v přirozeném stavu z hlediska obsahu soli neškodné, po rafinaci, tedy průmyslovém zpracování, zvyšují svůj obsah soli mnohonásobně. Přítomnost soli v těchto rafinovaných potravinách si přitom vůbec nemusíme uvědomit. Například jeden velký brambor může obsahovat 20 mg soli, 150 g bramborových lupínků však i 3 500 mg soli, jedno rajče 35 mg soli, půl šálku konzervovaného rajčatového protlaku i 1 950 mg soli, sklenice mléka 300 mg, dva plátky sýra však i 2 000 mg soli.
Jezme větší množství syrového čerstvého ovoce a zeleniny, tedy potravin, které nepotřebují dosolovat a které současně zvyšují zásoby draslíku, který pomáhá snižovat krevní tlak. Jíme-li výrobky rychlého občerstvení, snažme se vyhledávat takové, které neobsahují sůl (například zeleninové sendviče ve speciálních prodejnách zdravé výživy). Zeleninu nerozvařujme. Budeme-li ji jíst ještě křehkou, obejdeme se s menším množstvím soli. Jídla namísto solí ochucujme citrónovou šťávou, čerstvým kořením, petrželkou, česnekem, cibulkou a jiným nedráždivým kořením.
Vyhýbejme se rafinovaným potravinám a instantním výrobkům (např. čokoládový pudink obsahuje ještě více soli než bramborové lupínky), uzeninám, konzervám (např. pouhá jedna polévková lžíce konzervovaného hrášku může obsahovat tolik sodíku jako 2,5 kg čerstvého hrášku) i masu. Jezme méně sýrů a dokonce i méně slazených cereálií (které rovněž obsahují nadbytek soli). Dávejme si pozor na přesolené pečivo, výrobky rychlého občerstvení, kypřící prášky do pečiva, MSG (mono-sodium-glutamát).
Průměrný dospělý zkonzumuje ročně skoro 8 kilogramů soli. Již snížením tohoto množství na čtvrtinu bychom učinili velký krok na cestě ke zdraví.
Lundington, Diehl