Infekce močového měchýře

Trvalo to však dalších pětadvacet let, než se technikou genetické identifikace potvrdilo, že kmeny E. coli žijící ve střevech jsou jedním ze zdrojů infekcí močového ústrojí.

Přenos infekce ze zvířat na člověka

Uplynulo dalších patnáct let, než vědci odhalili hlavního pachatele, původní zdroj některých bakterií žijících v konečníku a způsobujících infekce močových cest: kuře. Vědci z McGillovy univerzity objevili kmeny E. coli, způsobující močové záněty, na jatkách; vystopovali je v mase a nakonec i ve vzorcích moči infikovaných žen. Výsledkem je přímý důkaz, že infekce močových cest mají původ v zoonóze – přenosu infekce ze zvířat na člověka. To je důležitý objev, protože v České republice jsou infekce močových cest druhou nejčastější bakteriální infekcí, hned po zánětech dýchacích cest. Ještě horší je zjištění, že většina kmenů E. coli přítomných v drůbeži a způsobujících infekce močových cest je v současnosti rezistentní i vůči nejsilnějším antibiotikům.

Nebylo by možné tuto krizi vyřešit jednoduše tím, že budeme rozdávat kuchyňské teploměry a zajistíme, aby lidé jedli kuřecí maso dostatečně uvařené? Ne – protože pořád je tu problém křížové kontaminace. Studie ukázaly, že manipulace se syrovým kuřetem může vést k osídlení střeva bakteriemi, aniž byste maso jedli. V tom případě je tedy úplně jedno, jestli je maso dobře nebo špatně propečené. Můžete ho spálit na popel, a přesto si odnést infekci. A bylo zjištěno, že když kuřecí bakterie, odolné vůči antibiotikům, vniknou do střeva nositele, začnou se množit takovým způsobem, že se brzy stanou zásadní částí jeho střevní flóry.

Důvod, proč je více fekálních bakterií v kuchyňském dřezu než na záchodovém prkénku, spočívá pravděpodobně v tom, že kuřata připravujeme v kuchyni, a ne na záchodě. J Ale co když jste opravdu opatrní?

Domov jako laboratoř s nebezpečným materiálem

Významná studie, publikovaná pod názvem „Účinnost hygienických postupů v prevenci křížové kontaminace domácí kuchyně drůbežím masem“, se soustředila právě na tento problém. Vědci navštívili šedesát domácností, každé rodině dali syrové kuře a požádali ji, aby ho připravila. Když bylo kuře hotové, vědci se vrátili a našli bakterie pocházející z drůbežího trusu – salmonelu a kampylobakterie (obě jsou pro člověka nebezpečnými patogeny) po celé kuchyni: na prkénku, na kuchyňském náčiní, na lince, na dvířkách lednice, na dvířkách trouby, na klice u dveří a tak dále.

Vědci pokus opakovali ještě jednou a tentokrát dali rodinám přesné instrukce. Po upečení kuřete měli všechny povrchy umýt horkou vodou a saponátem, především prkénko na krájení, kuchyňské náčiní, dvířka a kliky. Přesto vědci našli patogenní fekální bakterie na všech těchto místech.

Po tomto druhém šetření už byli vědci skutečně zneklidnění. Nakonec trvali na tom, aby testované domácnosti při úklidu použily dezinfekční prostředek. Hadřík, kterým se uklízelo, se měl nejprve namočit do dezinfekčního roztoku, pak měli testovaní nastříkat roztok na všechny povrchy a nechat ho pět minut působit. Přesto však po svém návratu opět našli salmonelu a kampylobakterie na některých pomůckách, na utěrce, na desce kolem dřezu a policích. Rozsah kontaminace byl podstatně nižší, ale přesto se zdá, že pokud se ve své kuchyni nechováte jako v laboratoři s biologicky nebezpečným materiálem, jediný způsob, jak zaručit, že nebudete mít po celé kuchyni fekální bakterie, je vůbec je tam nepřinést.

Mám však i dobré zprávy: Není to tak, že si dáte jedno kuře, a máte střeva navždy osídlená nebezpečnými organismy. Ve studii, kde se zkoumaní jedinci nakazili jen při manipulaci s masem, kuřecí bakterie, které se snažily převzít vládu nad jejich střevní mikroflórou, nevydržely déle než 10 dní. Prospěšné střevní bakterie dokázaly tyto bakterie zahubit. Problém je naneštěstí v tom, že mnoho lidí jí kuřata častěji než jednou za deset dní, takže si vlastně trvale do těla přidávají další drůbeží bakterie.

Z knihy Michaela Gregera Jak nezemřít. Vydalo nakladatelství Noxi.