Jak může mít takový zdravý mladý muž, jako jsem já, vysoký krevní tlak?

Některé odhady uvádějí dokonce až 50 milionů lidí s hypertenzí – to znamená, že tuto nemoc, která ohrožuje život, má každý čtvrtý člověk.

Američané navštíví každoročně lékaře kvůli vysokému krevnímu tlaku asi v 25 milionech případů; výsledkem 89 procent těchto návštěv je předpis léků na snižování tlaku. Je to hlavní důvod, proč lidé chodí k doktorovi – tyto návštěvy tvoří 9 procent všech návštěv u lékaře. Léčení hypertenze se stalo nejčastější příčinou vypsání lékařského předpisu. Onemocnění vysokým krevním tlakem představuje pro lékaře i pro farmaceutické firmy velký business. A vysoký výskyt hypertenze – včetně léčení tohoto onemocnění prášky – odráží politováníhodný stav našeho obyvatelstva.

Krevní tlak u nás stoupá s přibývajícím věkem, podobně stoupá i počet diagnóz hypertenze. Lidé, u kterých se již v mládí objeví zvýšené hodnoty krevního tlaku, jsou v pozdějším věku náchylnější k onemocnění hypertenzí. U 56 procent dospívajících s hraniční hypertenzí dojde během následujících čtyř let k dosažení permanentně zvýšené hladiny krevního tlaku. Polovina populace ve věku více než pětašedesát let má vysoký krevní tlak – s hodnotami vyššími, než je 160/95. Krevní tlak u domorodců žijících v hospodářsky nerozvinutých zemích, jako např. na ostrově Nová Guinea či v řadě afrických zemí, však zůstává po celý jejich život na nízké úrovni – asi 110/70. Imunita vůči hypertenzi přitom není u těchto v tomto ohledu šťastných lidí dědičnou záležitostí.

Černí obyvatelé Ameriky, jejichž předci pocházejí z těch afrických společenství, ve kterých je i dnes hypertenze neznámou nemocí, přejali místní bohatou stravu a životní styl – a jsou dnes ohrožování hypertenzí v šokujícím měřítku. Vysokým krevním tlakem tak trpí asi 28 procent amerických černochů (obou pohlaví), zatímco u bělošské části obyvatelstva je tímto vážným zdravotním problémem postiženo asi 16–18 procent lidí.

Vysoký krevní tlak se sice skutečně objevuje v určitých rodinách. Otázkou však zůstává, jak velký vliv na tuto skutečnost má zděděný genetický faktor a jak mnoho je způsobeno stravou a životním stylem, kterému jsme naše potomky naučili. V téměř každém jednotlivém případě je vliv sociální, tedy vliv stravy a životního stylu, silnější než zděděná odolnost či náchylnost. Když se v Africe černošské obyvatelstvo přestěhuje z venkova do města, přejde obvykle současně na stravu, která je typická pro bohaté země. V důsledku toho se u nich objeví obezita i vysoký výskyt hypertenze.

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob