Jak poznat Boží vůli

Zdálo se mi, že některé z těchto míst by mělo být lepší (anebo dokonce nejlepší) a tak jsem toužil po tom, aby mne Bůh vedl při mém rozhodování. Poté, co jsem zvážil, jak bych to mohl udělat, jsem se rozhodl pro poměrně sofistikovaný způsob. Vzal jsem kus papíru, roztrhal jej na malé kousky a pak útržky rozdělil na čtyři hromádky. Na jednu hromádku papírků jsem psal Washington, na druhou Texas a na třetí Wyoming. Čtvrtou hromádku papírků jsem nepopisoval, abych byl k Bohu férový a dal mu šanci vybrat možnost „ani jedno z výše zmíněných". Musíte uznat, že se jednalo o pečlivě připravenou záležitost!

Pak jsem vložil všechny kousky papírků do klobouku a pořádně jsem jím zatřásl, aby se dobře promíchaly. Poté jsem si kleknul a prosil jsem Boha, aby mne vedl při mém rozhodování a aby mi dal vědět svoji vůli prostřednictvím toho, že bych z klobouku vytáhl třikrát to samé místo.

Vytáhl jsem první kousek papírku. Bylo na něm „Wyoming". Dal jsem jej nazpátek, kloboukem znovu zatřásl a vytáhl další útržek. „Wyoming". Začalo se mi to líbit. Vrátil jsem i tento papírek, zatřásl kloboukem a vytáhl třetí proužek. „Wyoming"! Třikrát po sobě!

Byl jsem radostí bez sebe! Byl jsem připraven okamžitě vyrazit a koupit si kovbojské boty a pořádný klobouk! Vzhledem k tomu, že však už bylo pozdě a obchody byly zavřené, udělal jsem druhou nejlepší věc a hnal se univerzitním městečkem k domovu mého oblíbeného biblického učitele - abych mu řekl, co se mi přihodilo.

K mému úžasu se zachmuřil a dal mi pořádnou studenou sprchu! Skutečně mne vůbec nešetřil. Vysvětlil mi, že se jedná o velmi nezralý způsob, jak poznat Boží vůli. Když skončil, už jsem se vůbec nevznášel. Čelist mi poklesla a té noci jsem usínal jako velmi nešťastný student.

Stále ještě jsem se však musel rozhodnout. Příštího dne jsem začal uvažovat o Gedeonovi (viz kniha Soudců). To je dobrý biblický příklad - starý dobrý Gedeon! Žádal Boha o znamení, ne jednou, ale dvakrát. A Bůh mu odpověděl, když bylo rouno nejprve vlhké, a potom suché. Čím více jsem uvažoval o Gedeonovi, tím více jsem si byl jist, že můj biblický učitel přece jenom nevěděl úplně všechno!

Toho večera jsem tedy připomenul Hospodinu Gedeona a vytáhl jsem svůj klobouk na druhé kolo. Pořádně jsem jím zatřásl a znovu jsem postupně vytáhl tři útržky papíru. „Wyoming", „Wyoming" a „Wyoming" - třikrát za sebou stejně jako předchozího večera!

Vzrušením jsem se znovu úplně třásl. Vyběhl jsem napříč univerzitním městečkem - tentokrát už ale ne k mému oblíbenému biblickému učiteli! Bylo mi zcela jasné, že by nebyl schopen docenit zázrak, který se udál, a tak jsem se rozhodl, že zkusím někoho jiného. Tentokrát jsem si vybral jiného biblického učitele a řekl jsem mu, co se stalo - po dva večery v řadě za sebou!

Nepovzbudil mne o nic více než první učitel. Také mi pořádně vyčinil za nezralou metodu, kterou jsem použil, a navíc zmínil, že neexistuje žádná záruka, že Bůh by se mnou chtěl komunikovat prostřednictvím systému, který jsem si vytvořil.

Tak jsem kousky papírků vyhodil a ono léto jsem nakonec strávil v Nebrasce! Často jsem se ale zamýšlel nad tím, co by se asi stalo, kdybych opravdu jel do Wyomingu.

Nechtěl bych tuto svoji zkušenost úplně zavrhnout. Bůh se často setkává s lidmi tam, kde oni jsou a vlídně tak odpovídá na jejich hledání, i když o Něm mnoho nevědí. Asi ta největší lekce, kterou jsem během této své zkušenosti udělal, bylo však lepší porozumění tomu, jak hledat Boží vedení, a to podle toho, co uvádí Písmo!

Jestli jste někdy četli něco o Georgu Muellerovi, tak víte, že jeho zkušenosti s rozpoznáváním Božího vedení byly velmi působivé. Prvních dvacet let svého života prožil Mueller jako naprostý zpustlík. Poté, co uvěřil, začalo jeho misijní působení, které obsáhlo dobu delší padesáti let, kdy vedl sirotčince pro opuštěné děti z ulic Bristolu. Nikdy nezaměstnával nikoho, kdo by se mu staral o styk s veřejností. Nikdy nezveřejňoval své potřeby. Když potřeboval peníze, jídlo nebo oblečení pro své sirotky, nikomu nic neřekl, zavřel se v komoře a modlil se. Během svého života získal George Mueller miliony dolarů - pouze jako odpověď na modlitbu.

Jednou cestoval Mueller na lodi přes Atlantik, směrem do Bristolu. Padla mlha a kapitán (který později tento příběh vyprávěl) strávil poslední tři dny na lodním můstku, odkud vedl loď, která postupovala vpřed doslova hlemýždím tempem. Přišel k němu Mueller a řekl mu: „Kapitáne, potřebuji být v sobotu v Bristolu."

„Není možné, abyste byl v sobotu v Bristolu," odpověděl kapitán. „Cožpak nevidíte tu mlhu?"

Mueller odpověděl: „Moje oči nehledí na mlhu, ale na živého Boha. Kapitáne, půjdete se mnou do podpalubí pomodlit se, aby Bůh tu mlhu rozptýlil?"

Kapitán Muellera následoval. Společně poklekli a Mueller vyslovil jednoduchou modlitbu, kterou by dokázal říct každý žák nedělní školy. „Drahý Ježíši, ty víš o té schůzce, kterou jsi mi připravil na sobotu v Bristolu, tak tě prosím, abys tu mlhu odstranil. Amen."

Kapitán se pokusil přijít také s nějakou modlitbou, ale Mueller ho zarazil. „Zaprvé, vy nevěříte, že to Bůh může udělat," řekl mu. „A za druhé, myslím, že už to udělal. Když vyjdete na můstek, zjistíte, že mlha je pryč."

Kapitán vyšel na palubu a zjistil, že mlha skutečně zmizela, právě tak, jak Mueller předpověděl. V sobotu byli v Bristolu.

Jak je možné být si tak jist Boží vůlí? Jak mohl Mueller mít takovou jistotu? Když se někdo, kdo je tak naladěn na Boží vůli, začne s tímto poznáním sdílet, je dobré mu naslouchat. Ke konci života zformuloval Mueller sedm kroků k poznání Boží vůle. Porovnal jsem tyto kroky s inspirovaným materiálem, který se tímto tématem také zabývá, a přidal jsem k těmto krokům ještě jeden. Chtěl bych vás pozvat, abyste těchto osm kroků prostudovali a uvedli v praxi i ve svém vlastním životě.

1. V dané záležitosti nemáte žádnou vlastní vůli. Vaše vlastní vůle je zcela neutrální. To neznamená, že byste něčemu nedali přednost, ale že jste ochotni jít směrem, který vám Bůh ukáže. To je ovšem možné pouze u člověka, který denně pěstuje společenství s Bohem, protože sami se sebe vzdát nedokážeme. Bůh to musí udělat pro nás a za nás. Viz Matouš 26,39 a Jan 4,34.

2. Neřiďte se jen svými pocity. Platí, že nepostupujeme podle žádného jednotlivého kroku. Důležitá je kombinace všech osmi kroků. Často jsme však v pokušení rozhodovat se na základě pocitů, proto toto varování. Nedělejte to! I když nás Duch svatý často vede působením na naše srdce (viz Izajáš 30,21), nikdy bychom se neměli rozhodovat pouze na základě pocitů.

3. Studujte Boží slovo, abyste zjistili, co v něm se týká vašeho aktuálního rozhodování. Bůh nás vždy vede v souladu s vlastním Slovem, nikdy proti němu (viz Žalm 119,105). Možná nenaleznete žádnou specifickou informaci týkající se vašeho rozhodování, ale často narazíte na principy, které se dají aplikovat. Vždy se však můžete obrátit k Písmu kvůli komunikaci s Bohem.

4. Zvažte příhodné okolnosti. „Připomínej si celou tu cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vodil..." (5. Mojžíšova 8,2). Zamyslete se nad Božím vedením ve svém dosavadním životě a zvažte, jak by zapadlo vaše aktuální rozhodnutí do vzorku, který se v něm dosud vytvářel.

5. Konzultujte záležitost s věřícími přáteli. Toto je krok, který jsem přidal k Muellerovu původnímu seznamu. Naleznete jej v Přísloví 11,14 nebo v Žalmu 1,1. Neraďte se s nevěřícími přáteli! A opět, nečiňte své rozhodnutí pouze na základě toho, co říkají vaši přátelé. Vezměte však jejich názor v úvahu, když se budete snažit dospět k rozhodnutí.

6. Požádejte Boha na modlitbě, aby vám ukázal svoji vůli ohledně rozhodnutí, které chcete učinit. Viz Jakub 1,5.

7. Rozhodněte se! Na základě toho, co jste se dozvěděli během prvních šesti kroků, učiňte rozhodnutí. Nečekejte na nějaké znamení, na to, že se z nebe snese blesk. Na modlitbě zvažte všechny okolnosti a rozhodněte se. A řekněte Bohu, pro co jste se rozhodli.

8. Rozhodnutí realizujte, přičemž vyzvěte Boha, aby vás zastavil, pokud jste snad neporozuměli tomu, co vám chtěl sdělit. A pak buďte citliví na lítací dveře. Bůh ví, jak otevírat a zavírat dveře. Může se vám přihodit, že vás dveře udeří přímo do tváře. Mně se to párkrát stalo! Obvykle to bylo z toho důvodu, že jsem selhal v kroku číslo jedna. Dokonce i apoštol Pavel zažil stejnou zkušenost. Můžete si o tom přečíst ve Skutcích 16,6- 9.

To jsou tedy ony kroky. A můžu vám říct, že my, kteří jsme je při našem rozhodování a hledání Boží vůle během dlouhých let používali, jsme zjistili, že jsou maximálně užitečné.

Bůh má zájem vás vést při vašem rozhodování. Má pro vás svůj plán a vy zjistíte, že největší štěstí zažijete, když budete tento plán naplňovat. Je-li Jeho vůlí, abyste šli do Ninive, nenajdete štěstí v tom, když zamíříte do Taršíše (viz příběh Jonáše). Bůh ví, co je nejlepší pro vás i co přinese největší požehnání druhým - a je ochoten dát svou vůli poznat těm, kteří jsou ochotni naslouchat.

Z knihy Morrise L. Vendena "Jak poznat Boží vůli ve svém životě". Vydala Společnost Prameny zdraví, distribuuje Kosmas.