Jak si prodloužit život

„Zeptáte se doktora, co byste měli snídat. Pravděpodobnost, že doporučí to, co mu manželka ráno podává, je veliká," žertuje Američan, který i po své pětaosmdesátce stále žije velmi aktivním životem.

O zdravé výživě přednášíte po celém světě, jaké jsou nejčastější dotazy, které vám lidé pokládají?

Dvě třetiny lidí potřebuje vědět, že nemají stále něco jíst mezi hlavními jídly v průběhu dne a potom jejich hmotnost půjde dolů. Mají jíst různorodé jídlo ve stejném čase a v přiměřeném množství. Velkou snídani, menší oběd a malou večeři.

Mnozí lidé nemívají ráno hlad, protože jedí velmi pozdě večer. Kdyby večeři vynechali, ráno by se snídaně nemohli dočkat.

Další známá věc je, že lidé jedí tehdy, když mají žízeň. Pokud vzděláváte lidi, je těžké dokázat, že vy jste je něco naučili, změnili nebo pomohli. Jako přednášející znám jen jeden krok na cestě k řešení. Například už před třiceti roky jsem dělal program s názvem Heart Beat (srdeční tep, pozn. překladatele) - vzali jsme lidem krev, zjistili jejich cholesterol, pověděli jim, jaké riziko infarktu jim hrozí, a ukázali jim, jak se mají zdravěji stravovat. Jestli to pomohlo? Mnohým určitě.

Výzkum a léčbu sponzorují farmaceutické společnosti. Dělá se něco i v rámci prevence onemocnění?

Byl jsem členem vedení nemocnice v Bakersfieldu a věděl jsem, že nefunguje dobře. Doporučil jsem majitelům, aby nemocnici prodali, dokud není pozdě a dali peníze do preventivní medicíny. Vysvětlil jsem jim, že je lacinější předcházet nemocem, než je léčit - že je třeba vzdělávat lidí, aby se uměli chránit před nemocemi. Přesvědčil jsem je, že tak se dá vydělat i více peněz. Nemocnici jsme prodali za třicet miliónů dolarů, které jsme investovali do instituce se vzdělávacím a zdravotním programem.

Neslyšel jsem o nikom, kdo by přešel z terapeutické do preventivní medicíny. Můj bývalý žák Dan Hall si založil firmu na vzdělávání v oblasti prevence nemocí a zdravé výživy. Dnes má čtyři sta zaměstnanců. Například tisíc top manažérů řetězce Tesco prošlo jeho školením a používá jeho programy. Vysvětlil jsem jim, že prevence sníží jejich zdravotní výdaje.

Potravinářský průmysl ovlivňuje informace, které lidé dostávají. Jak má člověk vědět, co je pravda a za čím je jen byznys?

To je složité. V Americe vláda donutila mlékárenský koncern, aby stáhl reklamy na billboardech, protože nebyly pravdivé. Vláda souhlasí s tím, co vědci potvrdí. Když jste vědec, můžete dokázat téměř všechno.

Když člověk chce najít odpověď na otázku, měl by si přečíst všechny studie k danému tématu. Možná osmdesát procent mluví ve prospěch jedné teorie a dvacet procent ve prospěch druhé. Potřebujete si vyslechnout vědce, aby to interpretoval.

Podle mne je též důležité, aby lidé naslouchali vědcům, kteří pracují pro některou renomovanou univerzitu. Protože existují i vědci - fyziologové nebo chemici, kteří nejsou odborníci na zdraví. Pak nastává zmatek.

Nevychází zmatek i z organizací, které se zabývají zdravím člověka?

V roce 1940 nemohl v Americké společnosti pro výživu pracovat člověk, který byl vegetariánem. V průběhu desetiletí se to měnilo. Nejprve vegetariánství netolerovali, potom tolerovali, později akceptovali a dnes ho propagují.

V současné době jsou velké americké asociace jednotné. Všechny učí lidi to stejné. Důkazy říkají jasně, že strava bez masa anebo s malým množstvím je zdravější. Dnes je dokonce potvrzeno, že to je bezpečné i pro děti.

Když byl v Čechách socialismus, spojení se světovou vědou nebylo lehké. Po revoluci se to uvolnilo a nastala i výměna informací. Dnes je však na tom Česká republika v oblasti výživy stále ještě asi jako my před několika desítkami let.

Ani lékaři nemohou pomoci, protože nedostávají na univerzitách dostatek nejnovějších informací o správné výživě člověka. Nevědí, případně mají strach přijmout fakt, že vegetariánství je správným stravováním. Lidé v Čechách nemají dostatek informací, co všechno má vegetarián jíst, aby měl vyváženou stravu. Lidé, kteří často konzumují maso, mají o mnoho víc infarktů, o polovinu vyšší riziko cukrovky a vysoký výskyt rakoviny tlustého střeva.

Máte 85 roků, vděčíte za to správné životosprávě anebo genům?

Není to genetické. Můj otec zemřel, když měl 76 a matka ještě mladší. Měl jsem ještě dva bratry. Jeden zemřel, když měl pětaosmdesát - jako já mám teď. Jenomže jemu posledních deset roků postupně vypovídalo tělo poslušnost. Druhý bratr zemřel jako 82letý. Já však budu lepší než oni oba dva dohromady!

Žiji zdravým životním stylem. Za prvé - fyzicky pracuji a za druhé - jsem velmi striktní ve stravování.

Životní styl je velmi důležitý. Dnes máme třetí éru zdraví. V první lidé umírali na infekční onemocnění, ve druhé na chronické onemocnění a třetí éra je dnes. Lidé musí pochopit, že mají žít zdravě, dodržovat zdravé návyky a to jim umožní být aktivními i ve vysokém věku. Za posledních sto roků se prodloužila průměrná délka lidského života o třicet roků (díky snížení úmrtnosti na infekční onemocnění) a už dnes víme, že se to dá ještě posunout.

I dnes ještě cvičíte?

Zahradničím. Mám velkou zahradu. Na třetině plochy jsou vysazeny ovocné stromy, zhruba osmdesát kusů, na druhé třetině je víno, borůvky a ostružiny a třetí tvoří jahody. Toto je moje cvičení, protože zahradu máme v kopci. Bydlíme v Kalifornii zhruba 1 200 metrů nad mořem. Dokonce nám tu i pár dní v roce sněží.

A co alkohol a cigarety?

Víra, kterou vyznávám, mi nedovoluje pít alkohol a kouřit. To dělá z komunity lidí, v které žiji, výbornou skupinu pro vědecký výzkum. Protože nekouří a nepijí, je stravování jediná věc, která tuto komunitu rozděluje na dva tábory. Dá se tedy lehce zkoumat, jak strava ovlivňuje zdraví. Ti, co žijí zdravým životním stylem, žijí o deset roků déle a jsou aktivnější než ti druzí.

Jak se dá charakterizovat zdravý životní styl?

Ovlivňuje jej více faktorů, které jsou už vesměs prozkoumány. Např. jedení hodně masa zkracuje život. Východiskem je vegetariánství. Dalším z faktorů je konzumace ořechů. Gary Fraser dokázal, že když sníte hrst ořechů každý den, snížíte výskyt infarktu na polovinu. Pět největších studií potvrdilo, že nejlepší jsou vlašské ořechy, hned za nimi mandle. Všechny ořechy jsou zdravé. Jediné, co nepomáhá, je kokosový ořech.

Třetím faktorem jsou obecně správné stravovací návyky. Všechny tyto faktory chrání před obezitou a prodlužují život.

Stačí jen zdravá strava nebo se potřebujeme i více hýbat?

Kalorie se daleko snáze dostávají dovnitř než ven z těla. Např. jednu zkonzumovanou čokoládu budete vyběhávat nejméně hodinu.
Muž jménem Steven Blair, který je specialistou na cvičení a pohyb, napsal mnoho vědeckých prací a byl i hlavním poradcem amerického prezidenta pro fyzické zdraví a výživu, se mnou o tom diskutoval.

Emailoval jsem si s ním a on mi poslal pětasedmdesátistránkovou studii, aby mi odpověděl moji otázku. V této studii se uvádělo, že když je člověk fyzicky fit, což znamená, že se věnuje fyzické námaze 35 minut pět dní v týdnu, pak žije déle než hubený člověk, který žije sedavým způsobem života.

Z druhé studie překvapivě vyplývalo, že člověk, který pravidelně cvičí a zároveň kouří nebo má vysoký tlak či cholesterol, má menší riziko úmrtí než osoba, která nekouří, nemá vysoký krevní tlak ani cholesterol, ale není aktivní. Takže cvičení je jednoznačně velmi důležité.

Jak namáhavé musí být cvičení?

Zjistíte to jednoduše, musíte se zpotit. Není to jen o čase, ale i o vzdálenosti. Když jdete jeden kilometr, můžete ho projít pomalu nebo rychle. Kratší cvičení vyšší intenzity se rovná delšímu cvičení menší intenzity. Takže když děláte na zahradě, musíte tam strávit více času.

Chceme-li žít dlouho a plnohodnotně, co všechno je třeba dodržovat?

Známe čtyři základní faktory, které prodlužují život. Nekouřit, být fyzicky aktivní, udržovat si přiměřenou hmotnost a správně se stravovat. Správné stravování znamená konzumovat méně masa a více ovoce a zeleniny spolu s větší spotřebou celozrnných výrobků.

Můžeme to ilustrovat například na vzorku dvaceti tisíc lidí ve věku od 32 do 69 roků. Sledovali je deset let - jaké nemoci se u nich vyskytly, kdo zemřel. U lidí, kteří dodržovali čtyři výše zmíněné faktory, nebyl zaznamenán ani jeden infarkt a nikdo z nich nezemřel. Ovšem pouze 2,7 procenta lidí dodržovalo všechny tyto čtyři faktory. Jedna věc je znát řešení; skutečným problémem je však přesvědčit lidi, aby se podle doporučení řídili.

Není příčinou zkracování života také stres?

V jednom výzkumu hledali faktor ovlivňující délku života. Mysleli si, že je to stres. Vybrali si Hongkong, město, které podle psychologů patří k nejvíce stresujícím na světě. Zjistili, že průměrná délka života je v Hongkongu vysoká.

Poté se zaměřili na Kubu, známou zdravotní péčí nevalné kvality. Lidé tu žili také dlouho. Nato zkoumali vliv kouření. Nejvíce kouří Japonci, ti se ale dožívají také vysokého věku.

Nakonec objevili hlavní faktor - nejvíce život zkracuje množství nasycených tuků a cholesterolu ve stravě. Maso, plnotučné mléko, vejce a sýry jsou hlavní představitelé této kategorie potravin.

Číňané a Japonci mají velmi málo infarktů, na druhé straně hodně kouří (a mají ve stravě i vysoký obsah soli). To se odráží ve velmi vysoké úmrtnosti na mozkovou mrtvici. Úmrtí na srdečně-cévní onemocnění se ve statistikách obvykle sčítají. Počet infarktů je zde tedy nízký, když však připočítáme mrtvice, je počet úmrtí na srdečně-cévní onemocnění v příslušné věkové skupině v Japonsku vyšší než v USA.

U nás slýcháváme (dokonce i od lékařů), že deci vína nebo pohár piva jsou zdraví prospěšné. Je to pravda?

Skupina, která podle nejlepších vědeckých výzkumů žije nejdéle, nepije žádný alkohol. Podle odborníků z Výzkumného ústavu civilizačních chorob v Atlantě není pravdivý názor, že decilitr vína denně prospívá zdraví. Nikdo ještě nedokázal, že tomu tak je. Co však dnes již víme určitě, je fakt, že i malé množství alkoholu ničí mozkové buňky.

Jakýsi muž na jedné mé přednášce reagoval, že máme mnoho mozkových buněk, které nepoužíváme, takže na co se trápit. Odpověděl jsem: „Ano, ale co když alkohol zničí právě ty, které používáte!"

Všiml jste si nějakých místních zlozvyků v životosprávě?

Je to nepochybně požívání alkoholu, kouření a nadměrná konzumace masa. Tyto zvyky jsou podlé mého názoru hlavní příčinou většiny úmrtí u vás. Už dříve jsem napsal na toto téma knihu „Problémy s masem". Tenkrát ještě neexistovalo tolik studií a důkazů, jednalo se spíše o moji vědeckou intuici.

Dnes jsou výsledky jasné a je alarmující, že málokoho to zajímá. Muž, který má 45 roků a pravidelně jídá maso, je vystaven čtyřikrát vyššímu riziku úmrtí než vegetarián. I cukrovkáři umírají dříve. Víme, že maso obsahuje cholesterol a nasycený tuk, takže cukrovkář umře obyčejně na infarkt. Když jíte maso a nemáte cukrovku, máte velkou pravděpodobnost, že ji dostanete.

Podle výzkumů jsou nejčastěji obézní lidé s nízkým vzděláním nebo slabým ekonomickým zázemím. Jak přesvědčit tyto lidi, aby si koupili kvalitnější jídlo?

Jednou jsem přednášel na malém francouzském ostrově Martinique. Člověk, který mne provázel, mi řekl, že musím být velmi opatrný - místní obyvatelé jsou totiž chudobní a maso tak musí jíst.

Při cestě na přednášku jsem se zastavil na trhu a zjistil ceny potravin. Na přednášce jsem pak posluchačům názorně ukázal, že jíst drahé maso s malou nutriční hodnotou je vyjde podstatně dráž než konzumovat zdravé luštěniny - které mají větší nutriční hodnotu.

Lidé by měli vědět, ze kterých potravin získají za dolar, euro nebo korunu nejvíce vitamínů a minerálů. Výzkumy týkající se nutričních hodnot probíhaly po celém světě. Výsledek byl vždy stejný. Nejvíce nutričních hodnot získáme z luštěnin, brambor a celozrnných výrobků. Nejhůře dopadly cukr a maso, které dodá za hodně peněz velmi málo nutričních hodnot.

Potravinářské společnosti lákají méně solventní obyvatele na velká balení potravin, které obsahují cukr a tuk - to je totiž to nejlacinější. V Americe se prodává jistý Wonderbread - reklama říká, že je to zázračný chléb. Asi proto, že se jedná o na pohled asi největší kus bílého chleba, jaký kdo viděl. Vzal jsem tento „zázračný chléb" na přednášku. Tam jsem jej před očima ostatních zmáčknul, vytlačil vzduch a udělal z něj malou kuličku, která se vešla do dlaně. Lidé by se měli naučit zkoumat a zjišťovat, za co vydávají své prostředky.

Bylo by řešením, kdyby rodiče šli dětem příkladem?

Jsou-li oba rodiče obézní, existuje osmdesátiprocentní riziko, že i dítě bude obézní - a bude se s obezitou trápit do konce života. To je jistě informace k zamyšlení. Potvrdilo se, že tlak společnosti, a to zejména na mladé lidi, je dnes obrovský. Mládež dnes více ovlivňují názory vrstevníků než rodičů. Budují si své vlastní zvyky. Nátlak způsobuje i reklama, která je ovlivňuje při výběru.

V USA jsme se setkávali s reklamním sloganem, který tvrdil: „Mléko je zdravé!" Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo, že to není pravda - a společnost má reklamu předělat. Udělali druhý pokus: „Mléko je dobré pro všechny!" Ani to přes vládní úředníky neprošlo. Konečná verze reklamy tak zní: „V mléku nalezne každý něco dobrého!"

Propagovat cigaretové výrobky je dnes v řadě zemí zakázané. Měly by být podle vás staženy i reklamy na alkohol nebo sladkosti?
Vlády by měly být v takových opatřeních rázné, neměly by pouze přihlížet šíření nepravdivých informací. Například Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes nezaměstná člověka, který kouří. To je novinka. Neměl by ani pít alkohol, ale v případě alkoholu nejsou až tak striktní.

Myslím si, že lidé by měli mít možnost rozhodovat se na základě pravdivých informací. V Americe se pěstuje relativně málo potravin; hodně jich tedy dovážíme z Mexika nebo Peru. Tam ovšem existují jiná pravidla - například pro pěstování zeleniny. Podle mě by tedy mělo být na potravině vyznačené, odkud pochází. Pokud někdo nechce z nějakého důvodu konzumovat např. potraviny z Mexika, ať si může vybrat.

John A. Scharffenberg (*1923)

Narodil se v čínském městě Šanghaji jako syn misionářů, kde žil do puberty. Před druhou světovou válkou se rodina přestěhovala do Washingtonu. V roce 1948 ukončil studium v Kalifornii. V rámci praxe působil několik let ve východní Asii. Doktorát získal v oblasti výživy, která byla jeho hlavním studijním oborem na Harvardské univerzitě a věnoval se výzkumu cholesterolu a aterosklerózy. Jako profesor Univerzity v Loma Lindě se stal uznávaným odborníkem a průkopníkem při tvorbě vzdělávacích programů pro veřejnost, které se stále používají jako například Heart Beat. Je autorem několika publikací o vlivu výživy na civilizační nemoci. Je známý jako přednášející nejen ve Spojených státech, ale i v zahraničí. I přes pokročilý věk je stále aktivní a je příkladem toho, jak funguje zdravý životní styl v praxi.

Rozhovor připravila Lucie Fričová