Káva: Jen na půl plynu

Káva ovlivňuje funkci mozku několika způsoby. Abychom pochopili její vliv, je třeba vědět, že nervové buňky spolu komunikují prostřednictvím chemických látek, které vylučují a kterým se říká neurotransmitery. Ty jsou přijímány vedlejšími buňkami, ve kterých následně dochází ke změně. Některé neurotransmitery způsobují stimulaci, některé útlum.

Velký vliv kofeinu spočívá především v jeho schopnosti ovlivnit hladinu dvou neurotransmiterů: acetylcholinu a adenosinu. Kofein narušuje rovnováhu v mozku jednak tím, že zvyšuje hladinu acetylcholinu, dále pak tím, že narušuje přenos adenosinu. Toto narušení může mít zničující důsledky. Adenosin má totiž za úkol potlačovat řadu aspektů transmise nervových buněk. Kofein tuto jeho funkci oslabuje a tím umožňuje umělé stimulování mozku kávou.

Člověku, který toho mnoho o adenosinu neví, může na základě této informace připadat jako "špatný". Kdo by chtěl v mozku látku, která by potlačovala přenos informací mezi mozkovými buňkami? Abychom činnost adenosinu lépe pochopili, použijme analogie z oblasti automobilismu. Asi nikdo z nás nesedá do auta proto, aby zůstal stát, ale naopak proto, aby se někam dostal. Stěží by se však někdo z nás cítil bezpečný v autě, které není možné zastavit. Dobré brzdy jsou nezbytné - zejména v prostředku vyrobeném za účelem pohybu. Obdobně jsou neurotransmitery, jako je např. adenosin, svou schopností "brzdit" některé mozkové přenosy velice důležité pro udržení rovnováhy v mozku.

Na odstavnou kolej

Odborná literatura z oboru psychiatrie hovoří se znepokojením o schopnosti kofeinu naši mysl "vykolejovat". Kofein bývá spojován s pocity napětí, nervozity, s psychózou (stavem, kdy člověk ztrácí schopnost uvědomovat si, co je a není realita) i se schizofrenií (rozpolcením osobnosti). Někteří vědci zahrnují do tohoto seznamu i anorexii (onemocnění charakterizované ztrátou chuti k jídlu).

Třetí neurotransmiter dopamin je také ovlivněn - jeho hladina se po požití kávy zvyšuje. A toto je velice závažné. Některé z velice obtížných psychiatrických onemocnění jako je schizofrenie jsou spojovány s nadměrným množstvím dopaminu. Standardní léčebná terapie těchto vážných mentálních chorob zahrnuje léky, které blokují dopaminu. Proto není nic zvláštního, že kofein - látka, která zvyšuje hladinu dopaminu - zvyšuje riziko určitých mentálních onemocnění a to i přesto, že na první pohled vypadá úplně neškodně.

Jiná onemocnění mysli - s následnými důležitými vlivy na činnost frontálního laloku - mohou být způsobena nevyrovnanou komunikací nervových buněk. Snížená aktivita frontálního laloku a prokrvení je charakteristická pro depresi. Věda spojuje tyto změny z části s hladinou dopaminu ve frontálním laloku. Jestliže chápeme, že kofein blokuje schopnost adenosinu podpořit dostatečné prokrvení mozku a způsobuje narušení fyziologie dopaminu, potom není divu, že dochází ke spojování mezi kofeinem a depresí.

Mezinárodně uznávaný norský projekt známý pod názvem Tromso Heart Study nabízí aspoň částečnou odpověď na tuto problematiku. Skandinávští vědci vyhodnotili 143,000 mužů a žen a zjistili značně zvýšenou depresi u žen, které pily více než osm šálků kávy denně. V této skupině depresivních žen, docházelo také ke snížení schopnosti vyrovnat se stresem a k problémům se spánkem. Tato skutečnost nebyla ale prokázána u mužů. Proč tomu tak u mužů není, není vědcům doposud známo. Může to vypovídat o tom, že ženy jsou více vnímavé na kofein anebo o tom, že ženy mají větší predispozici k depresím než muži.

Mozek se brání

Jestliže je pro nás káva tak dobrá, jak někteří lidé (mezi nimi dokonce i někteří vědci) tvrdí, je dobré položit si následující otázku: "Proč vyvíjí mozek tak usilovnou činnost k tomu, aby se zbavil vlivu této populární drogy?"
Při chronickém užívání kávy se mozek snaží kompenzovat její příjem dvojím způsobem. Zaprvé tím, že sníží produkci acetylcholinu. Tím se mozek snaží vyrovnat vliv zvýšené hladiny acetylcholinu v důsledku příjmu kofeinu. Za druhé, mozek zvyšuje počet receptorů na adenosin. Takto dává možnost adenosinu být v mozkové komunikaci "více slyšet"- a to i přesto, kofein jeho funkci do určité míry blokuje.

Naneštěstí jsou to právě tyto změny, které vyvolávají závislost na kofeinu. Struktura mozku i jeho funkce se mění - výsledkem je, že mozek "očekává" přísun kofeinu.

To je jeden z důvodů, proč ranní dávka kávy je tak velice důležitá pro toho, kdo ji pije. Jestliže ji nedostane, má pocit, že jede na poloviční plyn. V případě, že s pitím kávy kompletně skončí, mohou se vedle únavy dostavit i jiné abstinenční příznaky, jako jsou např. bolesti hlavy. Rychlou pomocí při bolení hlavy či únavě je další šálek kávy, kola nebo léky proti bolestem hlavy, které obsahují kofein.

Chceme-li s kávou skoncovat, nejlepším způsobem je prostě "vydržet". Obvykle se mozek během jednoho či dvou dnů přizpůsobí normálnímu fungování bez přítomnosti kofeinu. Někdy ale dojde k tomu, že silné bolesti přetrvávají po skončení pití kávy po dobu až dvou týdnů. V těchto případech se obvykle jedná o vrozený sklon k bolestem hlavy, který byl odnětím kofeinu "nastartován".

V praktickém životě má narušení mozkové činnosti za následek i jiné změny než duševní onemocnění anebo abstinenční příznaky při skončení s pitím. Může mít také za následek oslabení našich fyzických nebo duševních schopností, a to i u těch, u kterých se příznaky žádného duševního onemocnění neprojevují. Účinky kofeinu na zhoršení činnosti mozku jsou dobře zdokumentovány. I když káva pomáhá lidem vykonat jednoduché úkoly rychleji, vědecké důkazy potvrzují, že "narušuje schopnost vykonávat komplexní úkoly vyžadující jemnou motorickou koordinaci a reakci".

Vědci potvrzují, že snížená produkce acetylcholinu, způsobená pravidelným pitím kávy, může hrát roli v potlačení našich duševních funkcí. Přesto, že se všeobecně věří, že káva stimuluje a zlepšuje intelektuální kapacitu, autoři rozsáhlého průzkumu vědecké literatury nenašli pro toto tvrzení žádný důkaz.

Kvalita i množství spánku

Není divu, že káva narušuje spánek. Šálek kávy před spaním má za následek potíže s usínáním, což vede ke snížení celkového počtu hodin spánku. Kofein také narušuje kvalitu spánku, a to zvláště kvalitu nejhlubších fází spánku (fáze 3 a 4), které nejvíce slouží k regeneraci.

Každý rád "rozváže"

E.G. Whiteová uvedla již před více než sta lety, že kofein stimuluje mozek k "rozvázání" jazyka:
"Když se milovníci čaje či kávy sejdou ke společné zábavě, vliv jejich ničivého návyku je brzy zřejmý. Pod stimulujícím účinkem popíjení oblíbených nápojů se jazyky uvolní a ničivému pomlouvání druhých nestojí nic v cestě. Použitá slova nejsou příliš vybíravá a jejich počet není zrovna malý."

Definice říká, že pomluva je "sdílení soukromé informace s někým, kdo není součástí problému ani spoluúčastníkem jeho řešení". Za semeniště klevet se historicky pokládala spíše setkání žen. V uvedeném výroku však není o pohlaví ani zmínka, může se tedy týkat i samotných mužů anebo setkání zástupců obojího pohlaví - a to zejména, je-li podáván ten "správný" mok.

Z knihy Neila Nedleyho Proof Positive