Káva – potěšení i pohroma
Ten, kdo pije kávu, si od toho slibuje zlepšení nálady a duševní i fyzické výkonnosti. (Popularita společnosti Starbucks‘ přímo souvisí se silou kávy, kterou servírují; jedna jejich velká káva obsahuje 550 mg kofeinu.) Lidé doslova ožívají během pár minut po prvním ranním šálku. Probouzí se nejenom mozek, jeden šálek kávy povzbudí k radikálnímu pohybu i střeva. Pro některé slouží káva jako pomůcka k hubnutí – tím, že potlačuje chuť k jídlu a zvyšuje metabolismus. Kdyby zde nebyly vedlejší účinky, jednalo by se o ideální, na psychiku působící lék. Ale podobně jako u jiných léků, i zde je třeba zaplatit určitou cenu.
Zvyšuje cholesterol o deset procent
Káva obsahuje několik set různých látek (kromě dobře známého kofeinu). Mnohé z nich působí farmakologicky velmi silně na lidské tělo. V kávových bobech se nacházejí dvě látky – cafestol a kahweol – které zvyšují cholesterol. A to nikoliv jen celkový cholesterol, ale také „špatný“ LDL cholesterol a triglyceridy. Průměrné zvýšení hladiny cholesterolu činí 10 %, velmi silná káva však může zvýšit celkový cholesterol i o 23 % (což pro někoho, kdo má cholesterol 5,0 mmol/L, představuje zvýšení o 1,15 mmol/L). Podobně se zvyšuje i hladina triglyceridů.
Důsledkem stoupnutí hladiny krevního cholesterolu může být zvýšené riziko infarktu a mozkové mrtvice. Velká spotřeba kávy – větší než 4-9 šálků denně – skutečně zvyšuje riziko infarktu. Desetiprocentní zvýšení cholesterolu koresponduje se zvýšením rizika úmrtí na srdeční onemocnění o 20-30 %. Vzhledem k tomu, že statiny, léky, které se podávají na snížení cholesterolu, přinášejí jeho desetiprocentní snížení, možná se raději rozhodnete přestat pít kávu, než užívat denně tyto léky.
Látky, které jsou v kávě obsažené, mají naštěstí slabší účinky, pokud se káva filtruje přes papírový filtr. Pokud je káva překapávaná, zachytí filtr cafestol a kahweol, ve výsledku není pitím překapávané kávy hladina cholesterolu a triglyceridů příliš ovlivněna. Instatní káva cafestol a kahweol skoro neobsahuje – a je tak také dobrou volbou pro toho, komu dělají starosti pouze účinky kávy na hladinu cholesterolu.
Káva bez kofeinu však obsahuje nesnížené množství kafestolu a kahweolu; ti, kteří ji pijí, tak mohou počítat se stejným zvýšením (o 10 %) hladiny cholesterolu a triglyceridů jako při konzumaci běžné, nefiltrované kávy. Přechod na kávu bez kofeinu nicméně zřejmě sníží výskyt nervozity a nespavost, které způsobuje kofein.
Používáním překapávané kávy můžete dosáhnout snížení účinku kávy na hladinu cholesterolu, nikoliv však na další důsledky jejího užívání, jako je např. zvýšení krevního tlaku.
Zvyšuje krevní tlak
Káva způsobuje smrštění cév a povzbuzuje srdce k silnější činnosti, což má u většiny lidí za následek zvýšení krevního tlaku. Během pár minut po vypití tohoto koktejlu povzbuzujících chemických látek může systolický krevní tlak stoupnout o 5-5 mmHg a diastolický krevní tlak o 5-10 mmHg. 150 ml běžné kávy obsahuje 150 mg kofeinu – což je látka, o níž je známo, že zvyšuje krevní tlak. Káva bez kofeinu však také zvyšuje krevní tlak; je tedy zřejmé, že kávový bob obsahuje i další ingredience, které na tlak působí.
První doušky kávy způsobí největší stimulaci. Počínaje od druhého či třetího šálku je stoupnutí tlaku nižší. Po nočním abstinování je ovšem citlivost na první ranní šálek drogy zcela obnovena. Při pokračujícím užívání kávy lidé nezačínají tolerovat její účinky na zvyšování krevního tlaku.
Káva celkově zvyšuje v průměru u populace (např. obyvatelé USA) krevní tlak o 2-4 mmHg. Předpokládá se, že snížení krevního tlaku o 2-3 mmHg podáváním léků může zachránit život. Například snížení systolického krevního tlaku o 2 mmHg přinese snížení rizika srdečního onemocnění o 7 % a rizika mrtvice o 10 % (podle výsledků několika studií). Pokud by celá populace přestala užívat kávu, vedlo by to ke snížení rizika předčasného úmrtí na infarkt o 14 % a na mrtvici o 20 %.
Dráždí žaludek
Káva dráždí žaludek. Kdo hojně pije kávu, musí mít obvykle po ruce i lahvičku s antacidy. Běžná káva i káva bez kofeinu způsobují poruchy trávení, a to tím, že narušují funkci dolního svěrače jícnu – což je jakási záklopka, která brání zpětnému toku žaludečních kyselin a následnému popálení jícnu. Běžná káva i káva bez kofeinu stimulují tvorbu kyselin v žaludku úplně stejně. Pálení žáhy a reflux však nemá na svědomí kofein, jsou to další látky, které jsou v kávě přítomné. Pokud chce člověk dosáhnout úlevy, musí proto přejít na jiné nápoje, jako je voda nebo bylinkové čaje. Navzdory mnohem většímu výskytu poruch trávení u těch, kteří holdují kávě, se naštěstí neprojevilo v této souvislosti zvýšení rizika žaludečních vředů nebo vředů na dvanácterníku.
Další důvody, proč s kávou přestat
Poruchy srdečního rytmu (arytmie), třes, bolesti hlavy, úzkost, skřípání zubů, nespavost, časté močení, zvýšení oční tlak, průjem, osteoporóza a onemocnění dásní, to mohou být další položky na seznamu důvodů, proč s kávou přestat. Když vás strach z budoucích zdravotních problémů, jako jsou např. problémy se srdcem, v kombinaci s akutními pocity úzkosti, poruchami trávení a potřebou chodit každou chvíli močit začne dostatečně obtěžovat, možná se pak rozhodnete, že bude lepší žít svůj život bez této drogy.
Jak se s kávou vypořádat
Konzumace kávy způsobuje fyzickou závislost – člověk se stává závislým – což činí odvykání obtížným a bolestivým. Pokud člověk přestane ze dne na den, musí v první fázi počítat s bolestmi hlavy, únavou, depresí a ospalostí. Abstinenční příznaky se dostaví po 12-16 hodinách a kulminují po 24-48 hodinách. Celý proces však může trvat i týden.
Existují dvě cesty, jak přestat. Tou nejlepší je prostě okamžitě s kávou přestat – a přestát i průvodní příznaky odvykání. Některé příznaky, jako je např. bolení hlavy, se dají účinně potlačit běžnými analgetiky, např. aspirinem. Prakticky přes noc se dostaví i odměna – trávicí problémy a potíže s močením začínají ustupovat. To pomáhá udržet motivaci na vysoké úrovni.
Méně bolestivým způsobem, jak s kávou přestat, je jejím nahrazením jiným zdrojem kofeinu, např. černým nebo zeleným čajem. Čaje mají méně negativních vedlejších (a v důsledku obsahu antioxydantů a fytolátek možná i několik prospěšných) účinků, přesto však zprostředkují ranní vzpruhu. (Podle některých poznatků pravý čaj také zvyšuje krevní tlak, nikoliv však cholesterol.) Člověk pak může časem snižovat dávky kofeinu, když si bude připravovat stále slabší nálev – až nakonec přejde na bylinkové čaje.