Kofein, stojí to za to?
Jak to vyjádřil jeden vědec: „Kofein je zřejmě nejpopulárnější drogou na světě, kterou užívá většina populace už od dětství.“ Ročně se vyprodukuje pět milionů tun kávy, což ji v mezinárodním obchodě řadí na druhé místo hned za naftu. Celosvětově se za rok vypije více než 400 miliard šálků kávy.
V České republice se vypije více kávy než čaje a její spotřeba rok od roku vzrůstá. Před šesti lety vycházelo na každého Čecha 330 šálků kávy za rok, vloni to bylo již 360. 78 % Čechů pije kávu, 48 % pije minimálně dva šálky denně. Roční spotřeba kávy je v ČR 2 až 3 kg na osobu.
Je rozšířené užívání kofeinu důvodem k znepokojení? Káva jistě není pouze kofein. Obsahuje stovky chemických látek, které mají určité biologické účinky. Občas se objeví studie uvádějící kladné účinky konzumace kávy, jako např. při Parkinsonově chorobě, ovšem musíme je vnímat na pozadí jiných studií, které spojují užívání kávy se srdečním onemocněním, několika druhy rakoviny a ztrátou kostní hmoty. Studie na obou stranách spektra jsou neprůkazné, nicméně dvě věci jsou jasné. Zaprvé, organismus dokáže kofein velmi rychle tolerovat, a za druhé, kofein může být návykový.
Osm odborníků náhodně vyšetřilo 162 konzumentů kofeinu na klinické ukazatale závislosti a nadměrného užívání. Zjistili, že 91 % respondentů vykazovalo závislost na kofeinu, přičemž 56 % účastníků studie uvedlo „silnou touhu po kávě anebo neúspěšně pokusy přestat ji pít“. Vědci dospěli k tomuto závěru: „Naše výsledky jsou podobné jako výsledky předchozích studií; ukazují, že značné procento uživatelů kofeinu lze označit za závislé.
Kofein stimuluje mozek podobným způsobem jako drogy, a to tím, že zvyšuje – byť v menší míře – množství dopaminu v centrech příjemných pocitů. Rychlý povzbuzující účinek kofeinu s sebou ale přináší i stinné stránky. K tolerování kofeinu a vytvoření závislosti může dojít ve velmi krátkém čase, někdy už během dní. Dlouhodobými účinky opakované stimulace kofeinem jsou únava, deprese, podrážděnost, nejasné myšlení a snížení kvality spánku.
Závislost na kávě je zvyk, který se může vytvořit už v mládí. Obvykle to začíná nápojem s obsahem kofeinu. Čtvrtina teenagerů vypije denně téměř tři plechovky takových limonád. Tak vysoký příjem cukru, kyseliny fosforečné a kofeinu není dobrý pro kosti, mozek ani tělo. Vědecký výzkum ukazuje, že postupem času může kofein způsobovat zvýšenou citlivost na stres, úzkostné stavy a deprese. Rovněž může docházet ke ztrátě vápníku, hořčíku a vitamínů skupiny B.
Příliv energie a pocit čilosti, které jsou důsledkem použití povzbuzujícího prostředku, s sebou nesou daň v podobě vedlejších účinků. Žádný umělý povzbuzující prostředek nemůže jak mysli, tak tělu poskytnout to, co přináší zdravý životní styl.
Z knihy V. Griffinové a kol. Cesta ke svobodě. Vydal Advent-Orion.