Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Kosti, jaké si zasloužíme

Hlavní příčinou osteoporózy je strava s vysokým obsahem bílkovin, kterou se dnes živí většina z nás. Jak řekl jeden přední výzkumník v této oblasti: „Když jíte stravu s vysokým obsahem bílkovin, je to jakoby na vaše kosti pršel kyselý déšť."
Rubrika: Osteoporóza
|
Typ článku: Články

Účinky této diety kyselého deště ještě zhoršují další faktory, které ničí kosti, mezi nimi sedavý životní styl, kouření cigaret, nadměrná konzumace soli a kofeinu a snížení hladiny estrogenu v době menopauzy.

Když se zařídíte podle populárních rad, které uvádějí, že drůbeží maso, ryby i nízkotučné mléčné výrobky patří mezi „zdravé potraviny", strava obsahuje ještě větší zastoupení bílkovin. A vzhledem k tomu, že stravou s vysokým obsahem bílkovin se živí velká většina dnešních žen, žijících současně životním stylem, který kosti doslova vykrádá, miliony z nich trpí osteoporózou.

Tuto ohromnou populaci žen vnímá mnoho dnešních lékařů a vědců jako spotřební skupinu, která se dá velmi snadno vést k testům, které potvrdí přítomnost této nemoci. Jakmile žena zjistí, že její kosti jsou oslabené anebo že má osteoporózu, lze jí podávat léky po zbytek jejího života. Testování je drahé a přináší zisk. O léčbě léky to platí ještě více. Osteoporóza je velkým businessem, který přináší miliardy dolarů a zaměstnává mnoho tisíc zdravotníků, obchodníků a administrativních pracovníků.

Zamyslete se nad následujícími statistikami:

Roční náklady na léčení tohoto onemocnění činí pouze v USA částku vyšší než 10 miliard dolarů.

Průměrná délka hospitalizace kvůli zlomenině krčku je dvacet až třicet dní.

Až 21 procent pacientů v domovech důchodců se sem dostává kvůli zlomenině krčku.

Polovině pacientů se zlomeninou krčku se již nikdy nepodaří chodit opět bez pomoci.

Pravděpodobnost úmrtí v důsledku zlomeniny krčku je přibližně stejně vysoká jako pravděpodobnost úmrtí na rakovinu prsu.

Výstavba a ztráta kostí

V protikladu, čemu většina z nás věří, kosti nejsou tyčky z koncentrovaného vápníku, ale jedná se o dynamickou tkáň, která se neustále rozkládá a znovu vystavuje. Každý rok se asi 10 procent veškeré vaší kostní hmoty rozloží v procesu, kterému se říká resorpce a pak znovu vystaví.

Kostra se začíná vytvářet jako chrupavka, a to ještě v době, kdy se každý z nás nachází v děloze, a dosahuje maximální hustoty asi ve věku pětatřiceti let. V tomto věku začíná u nás všech docházet k postupné ztrátě kostní hmoty - rychlostí v průměru přibližně jedno procento za rok, což platí jak pro ženy, tak pro muže.

Úbytky kostní hmoty akcelerují během prvních čtyř až osmi let po menopauze, když dochází u ženy k dramatickému snížení tvorby estrogenu. Estrogen je nepostradatelný pro zachování zdravých kostí u žen. (U mužů plní stejnou funkci testosteron.) Během této doby může žena ztratit až 10-15 procent kostní hmoty v pažích a nohách a maximálně 15-20 procent kostní hmoty v páteři. Po uplynutí této doby čtyř až osmi let se ztráty kostní hmoty opět zpomalí na průměrnou úroveň přibližně jednoho procenta ročně.

I když u všech lidí dochází k řídnutí kostí, ne každý trpí osteoporózou a zlomeninami, které s osteoporózou souvisejí. Vedle hladiny hormonů existují dvě hlavní cesty, jak si vytvořit a posílit svoji kostru. Prvním z nich je konzumace nízkobílkovinné stravy založené na rostlinných potravinách, druhým je pravidelný pohyb. Kosti sílí i při všech formách posilování, včetně chůze a zvedání činek. Jak to vyjádřil jeden výzkumník: „Máte takové kosti, jaké potřebujete. Čím větší požadavky kladete na své tělo, co se týká pohybu, tím více kostní hmoty produkuje."

Vědci z výzkumného střediska pro lidskou výživu amerického Ministerstva zemědělství při Tuftsově univerzitě doporučují minimálně čtyřikrát týdně chůzi, lepší je vícekrát, společně se třemi tréninky zaměřenými na posilování, resp. zvedání činek. Činky mohou být malé a do ruky, takové, které se dají případně i nést a zdvihat při chůzi.

Je zřejmé, že čím silnější je vaše kostra v době, kdy je hustota kostní hmoty maximální, tím větší je pravděpodobnost, že se vyhnete řídnutí kostí, neboli osteoporóze, později v životě.

Osteoporóza je formálně definovaná jako řídnutí kostí, jehož důsledkem jsou ztráty hustoty a pevnosti kostí, což následně vede ke zlomeninám při vystavení i minimálnímu traumatu. Onemocnění je důsledkem ztráty veškerého kostního materiálu, tedy nejenom ztrát vápníku. Mýtus, že osteoporóza je nemocí z nedostatku vápníku, byl vytvořen na podporu prodeje mléka a mléčných výrobků a doplňků vápníku. Není na něm však vůbec nic pravdivého.

Padesátiletá žena má 17procentní riziko, že bude v průběhu zbytku svého života postižena zlomeninou krčku. Asi polovina zlomenin krčku znamená významné omezení pohybu a asi 20 procent z nich má za následek úmrtí. Ta samá žena je vystavena jedenáctiprocentnímu riziku zlomeniny obratle a třináctiprocentnímu riziku zlomeniny zápěstí.

Ničení vlastních kostí

Osteoporóza má celou řadu příčin, ale kaz v tom, jak byla žena stvořena, mezi ně nepatří. Jaký by mělo smysl navrhnout tělo, které má vydržet pětaosmdesát či více let, a potom je vybavit sestavou kostí, které vydrží pouze šedesát let? Ve skutečnosti plyne hlavní příčina osteoporózy, podobně jako u dalších civilizačních onemocnění, přímo ze způsobu, jakým zacházíme se svým tělem.

Celosvětové analýzy odkrývají skutečnost, že výskyt zlomenin krčku se zvětšuje spolu se zvyšováním příjmu bílkovin v té které populaci. Data jsou jasná a nezpochybnitelná. Na africkém a čínském venkově, kde se lidé živí převážně zeleninou, jsou zlomeniny krčku velmi vzácné anebo se vůbec nevyskytují. V zemích, kde v jídelníčku dominují maso, ryby, drůbež a mléčné výrobky, jsou zlomeniny krčku běžné. Proč by měla nadměrná konzumace těchto potravin ničit kosti?

Maso, ryby, drůbež, vejce i mléčné výrobky jsou bohatými zdroji bílkovin. Stavebními bloky bílkovin jsou látky, kterým se říká aminokyseliny. Živočišné potraviny jsou bohatým zdrojem těchto aminokyselin. Většina rostlinných potravin je na druhé straně tvořena látkami zásadité povahy.

Rovnováha mezi kyselinami a zásadami, neboli pH faktor, je v lidském těle mírně na straně zásad. Tělo se snaží tuto rovnováhu velmi pečlivě udržovat, tak aby mohly probíhat řádně biochemické pochody v těle.

Strava s hojným zastoupením živočišných potravin dodává množství kyselin, které musí být neutralizovány, aby mohlo tělo dobře fungovat a aby bylo možno udržet zdraví. Hlavním nárazníkovým (tlumivým) systémem v lidském těle jsou v tomto ohledu kosti, nebo přesněji fosfor, který se v kostech nalézá.

Když do těla plyne nadbytek kyselin, hypofýza signalizuje kostem, aby uvolnily vápník a fosfor do krve. Tyto minerály se kombinují a vytvářejí zásadité fosfáty, které tělo používá při neutralizaci aminokyselin. Uvolněný vápník a další kostní materiál, které byly vyplaveny z kostí, jsou poté naneštěstí vyloučeny ledvinami z těla. Čistým výsledkem je ztráta kostní hmoty a první článek v řetězci událostí, které vedou k osteoporóze.

Další článek zahrnuje změny ve způsobu, jakým fungují ledviny. U zdravého člověka ledviny obvykle zadržují minerály, které člověk potřebuje, včetně vápníku. Nadbytečná konzumace živočišných bílkovin však naneštěstí způsobuje, že ledviny vylučují vápník ven z těla. Funguje to takto. Když jsou živočišné bílkoviny rozloženy, dojde ke zvýšení hladiny vedlejšího produktu jejich rozkladu, který se nazývá močovina. Močovina působí zvýšení filtrační schopnosti ledvin, což znamená, že větší množství vápníku nacházejícího se v krvi se ztrácí do moče.

A pak je zde síra, která je složkou tří ze dvaceti aminokyselin. Tyto tři aminokyseliny, které obsahují síru, brání zpětnému vstřebání vápníku do krevního řečiště z mikroskopických kanálků, které se nacházejí v ledvinách. Živočišné potraviny jsou bohaté na bílkoviny, které obsahují tyto aminokyseliny. Methionin, což je síru obsahující aminokyselina, je v mase obsažen ve dvakrát tak velkém množství než v obilných zrnech. V hovězím mase je pětkrát více methioninu než ve fazolích.

A tak čím více živočišných potravin jíte, tím více povzbuzujete své ledviny k tomu, aby pumpovaly vápník ven z těla. Je to dobře prozkoumaný mechanismus - nadbytek živočišných bílkovin dovnitř přináší vylučování vápníku ven. Výsledkem je čistá ztráta vápníku, neboli to, čemu lékaři říkají negativní minerální bilance. Vědci odhadují, že když zdvojnásobíte množství konzumovaných bílkovin, ztrácíte močí asi o 50 procent více vápníku.

Není překvapivé, že osteoporóza dosahuje rozměrů epidemie právě v těch zemích, kde se konzumují velká množství masa, drůbeže, vajec, ryb a mléčných výrobků.

Mnozí další výzkumníci přišli na to, že lidé s vyšším příjmem živočišných bílkovin mají větší ztráty vápníku močí a slabší kosti, tedy nižší hustotu kostí a větší výskyt zlomenin.

Ve studii na osmatřiceti ženách běloškách ve věku dvacet čtyři a dvacet osm let bylo zjištěno, že příjem bílkovin byl negativně spojen s obsahem minerálů v zápěstních kůstkách a s hustotou kostí.

Vědci studovali 764 žen středního a vyššího věku v pěti oblastech Číny, které se vyznačovaly velkými rozdíly v životním stylu i výživě. Ztráty vápníku močí souvisely s příjmem živočišných bílkovin, nesouvisely však s příjmem rostlinných bílkovin.

Studie na 886 mužích a ženách zjistila, že čím vyšší bylo množství zkonzumovaných bílkovin, tím vyšší byly ztráty vápníku močí.

Velká studie na zdravotních sestrách (Nurses Health Study) přinesla poznatek, že ty ženy, které denně zkonzumovaly 95 gramů bílkovin, měly v porovnání s ženami, které konzumovaly méně než 68 gramů bílkovin denně, o 22 procent vyšší riziko zlomeniny předloktí.

Z knihy dr. Johna McDougalla „The McDougall Program for Women"

Počet přečtení: 4942
Datum: 7. 10. 2013