Kudlanka nábožná

Zajímavý pokus, který demonstruje špatnou tepelnou vodivost vzduchu, provedl fyzik Rumford. Z našlehaného bílku vajec vyrobil pěnivou hmotu, vložil do ní zmrzlý sýr a celý soubor strčil do vyhřáté trouby. Z vaječného sněhu se upekla omeleta, ale sýr uvnitř zůstal zmrzlý. Vzduch uzavřený v bublinkách vaječné pěny zadržel žár pece, takže teplo se ke zmrzlému sýru vůbec nedostalo.

Na základě tohoto zjištění se po objevu umělých hmot začaly vyrábět vynikající izolační hmoty, jako např. pěnový polystyrén, pěnový polyuretan, pěnový polyetylén atd.

Je zajímavé, že kudlanky nábožné dělají tentýž experiment celé věky před Rumfordem.

Kudlanky jsou teplomilným hmyzem, který může zahubit i docela slabý mráz. Přestože v tropických a subtropických oblastech žije asi 2000 druhů kudlanky, v ČR žije jen jediný druh - kudlanka nábožná, a to pouze na jižní Moravě. Vajíčka kudlanek však snesou mráz do -20°C, a to díky tomu, že samičky nejprve stlučou pěnu podobnou ušlehanému bílku, do níž potom nakladou svá vajíčka v počtu sto až tři sta kusú. Pěnovou hmotu zavěsí na větvičku nebo kámen a ta za krátkou dobu ztuhne, takže vajíčka jsou v naprostém bezpečí. Tato pouzdra jsou tak tvrdá, že by se až zdálo, že v nich vylíhlé larvičky zůstanou navždycky uvězněny. Vajíčka přečkají celou zimu. Na jaře se z nich vylíhnou larvy, které hned začnou vylučovat zvláštní tekutinu a ta natolik změkčí pouzdro, že ze svého vězení potom snadno vylezou na svobodu.

Larvy jsou drobné a slabé, podobné dospělým kudlankám, ale nemají křídla. Jsou dravé jako jejich rodiče. Zpočátku se živí jen mšicemi, později větším hmyzem. V polovině léta larva dospívá, ale to už má na svém kontě tisíce zahubených mušek a mšic.

Je snadné uhodnout, proč jí dal Linné vědecké druhové jméno religiosa, neboli nábožná. Kudlanka vydrží sedět dlouhou dobu bez jediného pohybu s pozdviženými předními nohami, jako by se modlila. Takto čeká na vhodnou příležitost. Jakmile se do jejího dosahu dostane moucha nebo jiný hmyz, její nohy se bleskově vymrští, s úlovkem si rychle poradí a čeká dál. Její spolehlivá lovecká zbraň je stále připravena: přední stehna s velkými ostrými ostny mají na spodní straně prohlubně, do kterých zapadají holeně jako čepel do střenky zavíracího nože. Z takového stisku se nedostane ani silnější hmyz, natož moucha.

Tělo kudlanek odpovídá tvarem i zbarvením místu, kde žijí a čekají na kořist. Najdeme u nich převážně zelené a hnědé tóny a tvary připomínající listy či větvičky. Prostě typický mimetizmus, tj. ochranné zbarvení, kterým splývá se svým okolím. To ji má chránit nejen před mnohými nepřáteli, ale především před pozorností hmyzu, jímž se živí. Některé tropické kudlanky jsou velmi podobné květům rozličných rostlin.

O kolik věků předstihla kudlanka lidskou fyziku v problému tepla? Jakým fyzikem byl její Stvořitel, jehož myšlenky člověk kopíruje a sám sebe nazývá vynálezcem?

Z knihy ing. Blahoslava Balcara „Tajemství života". Vydalo nakladatelství Advent-Orion.