Máme si dělat starosti se zajištěním dostatku bílkovin ve stravě?

Pokusná zvířata se dožívala nejvyššího věku, když podíl bílkovin v jejich stravě byl třikrát menší než je podíl bílkovin v současné průměrné stravě v ČR, v Evropě či v Severní Americe. V naší stravě je tedy v průměru dvakrát více bílkovin než je bezpečně postačující množství. Největší zaslepeností je proto usilovat o zajištění dostatku bílkovin ve stravě.

Pokud bychom snižovali podíl bílkovin na celkové energii stravy ještě níže, tzn. pod 4%, došlo by rychle ke zhoršení zdraví a nakonec ke smrti. To však lidem nehrozí. Kdyby si někdo chtěl záměrně množství bílkovin ve stravě omezovat, stačilo by mu kontrolovat, zda mu celková váha příliš neklesá a zda neztrácí tělesnou výkonnost. Pokud by tyto dvě podmínky byly splněny, tak by bylo možno předpokládat, že nedostatkem bílkovin netrpí. (V praxi je ovšem stejně téměř nemožné výrazně snížit podíl bílkovin pod 10% podílu na celkové energii. Dostat se až ke 4%, to by byl téměř zázrak.)

Samozřejmě, pokud bychom měli ve stravě méně bílkovin než je skutečně minimální nezbytné množství, tak bychom to trvale nepřežili. Pokud však je mi známo, nebyl ani v Československu, ani v jakékoliv jiné hospodářsky vyspělé zemi v uplynulých desítkách let zaznamenám jediný případ úmrtí způsobeného nedostatkem bílkovin ve stravě. Na druhé straně nesčetně mnoho šetření ukazuje, že lidé, kteří mají ve stravě více bílkovin, jsou častěji postihováni nemocemi a častěji předčasně umírají než lidé, kteří mají ve stravě méně bílkovin.

To, že potrava (energie v ní obsažená) je nezbytná k životu, je jasné. Z toho však neplyne, že bychom měli jíst co nejvíce. Žádoucí je jíst optimální množství. To v praxi znamená úsilí o malý příjem potravy. Stejně tak, na rozdíl od dogmat u nás dlouho hlásaných, může být žádoucí malý příjem bílkovin.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu