Masky – účinné a bezpečné?

Stejně tak se ukázalo, že zdravotničtí pracovníci, kteří používali obličejové masky, nebyli před běžným nachlazením chráněni o nic víc než ti, kteří je nepoužívali.

Randomizované kontrolované studie ani pozorovací studie neprokázaly, že by respirátory N95 (ekvivalent u nás používaných FFP2) a chirurgické roušky používané zdravotnickými pracovníky bránily přenosu akutních respiračních infekcí. Zjistilo se naopak, že k přenosu akutních respiračních infekcí mohlo „docházet kontaminací poskytnutých prostředků na ochranu dýchacích cest při skladování a během opakovaného používání masek a respirátorů v průběhu pracovního dne“.

Podle metaanalýzy z roku 2020, kterou zveřejnilo americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC), důkazy z randomizovaných kontrolovaných studií obličejových masek nepotvrzují významný vliv na přenos laboratorně potvrzené chřipky, a to ani v případě, že je nosí nakažené osoby (kdy jde o kontrolu zdroje), ani osoby v běžné společnosti, kdy by se tak měla snížit jejich náchylnost k onemocnění.

Další metaanalýza z téhož roku zjistila, že obličejové masky nemají žádný prokazatelný účinek, který by zabraňoval přenosu virových infekcí: „U lidí, kteří nosili masky, nedošlo v porovnání s těmi, kdo je nenosili, ke snížení počtu případů onemocnění podobných chřipce nebo chřipky samotné, a to ani u běžné populace, ani u zdravotnických pracovníků.“

Další analýza z roku 2020 odhalila, že konkrétně proti covidu-19 jsou masky zřejmě neúčinné. Ve 3 z 31 studií bylo sice používání obličejových masek spojeno s „velmi mírně sníženou“ pravděpodobností vzniku onemocnění, ve zbylých 28 studiích však toto zjištění nebylo potvrzeno.

Proudění vzduchu kolem masek

Další studie zjistila, že 624 ze 714 osob, které nosily masky N95, si je nasazovaly příliš volně.

Pronikání částic maskami

Studie 44 značek masek odhalila průměrnou propustnost 35,6 %. Většina lékařských masek měla více než 20% propustnost. Podle jiné studie docházelo u látkových roušek (které jsme běžně používali na začátku krize s covidem-19) k pronikání částic téměř v 97 % a u lékařských masek ve 44 %.

Je užitečné si zapamatovat, že aerosol je koloidní suspenze kapalných nebo pevných částic v plynu. Při dýchání tedy vdechujeme a vydechujeme aerosol, který je suspenzí bakteriálních nebo virových částic.

Respirátory N95

Metaanalýza odhalila, že respirátory N95 neposkytují proti virovým infekcím nebo infekcím podobným chřipce lepší ochranu než obličejové masky. Podle výsledků jiné studie nicméně poskytovaly respirátory N95 o něco lepší ochranu ve srovnání s chirurgickými rouškami.

Úvodník časopisu New England Journal of Medicine na téma používání masek versus covid-19 hodnotí věc následovně:

„Víme, že nošení masky mimo zdravotnická zařízení poskytuje jen malou ochranu před infekcí, pokud vůbec nějakou. Orgány veřejného zdraví definují významnou expozici covidu-19 jako kontakt tváří v tvář do vzdálenosti 1,8 metru s pacientem se symptomatickým covidem-19, který trvá alespoň několik minut (někteří uvádějí více než 10 nebo dokonce 20 minut). Pravděpodobnost nákazy onemocněním covid-19 při letmém kontaktu na veřejném prostranství je tedy minimální.“

Jsou masky bezpečné?

Respirátory N95 zdravotnických pracovníků byly použity k odběru osobních vzorků bioaerosolu za účelem zachycení chřipkového viru. V chřipkovém období roku 2015 na pohotovostním oddělení zjistili, že 25 % respirátorů u zdravotnických pracovníků obsahovalo chřipkové viry.

Na vnějším povrchu použitých zdravotnických masek byly nalezeny různé respirační patogeny, které by mohly vést k sebekontaminaci. Riziko bylo vyšší, když se maska používala delší dobu.

Zvýšená míra infekce u osob nosících masky může být způsobena oslabením imunitních funkcí při používání masky. Zjistilo se, že chirurgové mají po operacích nižší saturaci kyslíkem, a to už po pouhých 30 minutách.  Nízký obsah kyslíku vyvolává hypoxií indukovaný faktor 1 alfa (HIF-1). Ten následně snižuje regulaci CD4+ T-buněk. CD4+ T-buňky jsou zase nezbytné pro imunitu vůči virům.

Výše uvedené údaje podle našeho názoru ukazují, že maska slouží spíše jako nástroj bránící normálnímu dýchání než jako účinná bariéra pro patogeny.

Klinické studie a metaanalýzy, které jsou zde uvedeny, citovány a dávány do souvislostí, jsou představeny s cílem poskytnout co nejlepší příležitost k informovanému rozhodování, aby rizika a přínosy používání masek mohl zvážit a porovnat každý jednotlivec.

Dr. Colleen Huberová, Primary Doctor Medical Journal