Mléko a věda
Prevence osteoporózy
Snižuje konzumace mléka, s jeho vysokým obsahem vápníku, riziko osteoporózy? Touto otázkou jsme se podrobně zabývali již např. v Pramenech zdraví č. 6/2000, kde jsme si ukázali, že osteoporóza není nemocí z nedostatku vápníku a že neexistují důkazy toho, že by osoby s vysokým příjmem vápníku trpěly touto nemocí méně.
Ve zkratce: Vědecké studie ukazují, že výskyt osteoporózy se zvyšuje s rostoucí konzumací živočišných bílkovin, se zvýšeným užíváním sodíku, resp. soli, se sníženým příjmem vitamínu K (obsahuje jej hojně např. brokolice, zelí, růžičková kapusta, špenát, kapusta, salát), se zvýšeným příjmem vitamínu A (ale pouze z doplňků a obohacených potravin, mezi nimi je mléko) a se sníženým množstvím pohybu.
Užívání vápníku, ať už v mléku či v tabletách, je problematické, protože se tím zvyšuje riziko rakoviny prostaty a riziko tvorby ledvinových kamenů.
Zajištění dostatku živin
U úplných vegetariánů patří mezi živiny, kterým je třeba věnovat pozornost, vápník, vitamín D, vitamín A, zinek, vitamín B-2 a vitamín B-12. Mléko, zvláště je-li obohaceno o vitamíny A a D, bývá doporučováno, protože všechny tyto prospěšné živiny obsahuje.
Vápník
Pozitivní vápníková bilance může být udržována při různých hladinách příjmu vápníku. Muži v Peru přijímali pouze 250 mg vápníku denně a neměli osteoporózu. (Mimochodem, celou třetinu přijímali z místní tvrdé vody.) Kdyby přijímali vápníku příliš mnoho, měnili by se v bloky cementu. Kdyby přijímali příliš málo, jejich kosti by se rozpadly - a s nimi i oni sami. Nedochází ani k jednomu. Důležitým je proto, spíše než množství přijatého vápníku, způsob, jakým tělo dodaný vápník využívá a metabolizuje.
Existují "… doklady o tom, že mnohé populační skupiny zřejmě udržují zcela vyhovující stav při mnohem nižším příjmu vápníku než uvádějí doporučené denní dávky (800 mg v roce 1989)." Recommended Dietary Allowances, 10th ed., 1989, National Academy Press, p. 179.
Vitamín D
U žen po menopauze, u kterých došlo ke zlomenině krčku, se projevoval skrytý nedostatek vitamínu D. J Am Med Assoc 1999;281:1505-1511. To má význam pro ty, kteří se nedostanou dost na slunce a pro úplné vegetariány.
Vitamín A
S trochou betakaroténu navíc se může v těle snadno vytvořit dostatečné množství vitamínu A. V Číně bylo ukázáno, že "zelená a žlutá zelenina zajistí dostatečné množství vitamínu A ve stravě dětí v mateřských školách a chrání je tak před nedostatkem tohoto vitamínu…" Am J Clin Nutr 1999;70:1069-76.
Zinek
Potřebná množství zinku lze získat z obilovin. Obiloviny tvoří základ zdravého jídelníčku (základnu pyramidy). Pouze fruitarián, který nejí nic jiného než ovoce, by mohl mít problémy přijmout dostatečné množství zinku. Důraz by měl být na celozrnných obilovinách, které obsahují více než dvojnásobek zinku než rafinované obiloviny.
Správnou cestou rozhodně není přestat užívat mléko a pokračovat v chudé výživě založené na výrobcích z bílé mouky. Proč však doporučovat užívání dalšího problematického produktu - spíše než užívání celého zrna?
Riboflavin (vitamin B-2)
Nedostatek vitamínu B-6 může zvyšovat riziko homocysteinemie. Nedostatek vitamínu B-6 se dá léčit bez zvýšení jeho příjmu navýšením příjmu vitamínu B-2. Am J Clin Nutr 1998;68:389-95. Přeměna přirozeně se vyskytujícího vitamínu B-6 na funkční formu záleží na riboflavinu. Int J Vitamin Res 1994;64:198-203. Vitamín B-2 je tedy důležitý. Je možné získat DDD (doporučenou denní dávku) vitamínu B-2 každodenním výběrem takových potravin, které jej obsahují dostatek. Mléko k tomu není potřebné.
Vitamín B-12
Potřebná jsou jenom nepatrná množství vitamínu B-12. Podle Victora Herberta stačí dokonce pouhých 0,1 mcg/den. Am J Clin Nutr 1968;21:743-52. Uvádí se, že 10-30 % dospělých starších padesáti let má problém s nedostatkem vitamínu B-12. J Am Diet Assoc 1999;99:725-27. Nejsou schopni oddělit přijatý B-12 od bílkoviny, ke které je připojen, aby se s ním mohl zkombinovat tzv. intrinsic (vnitřní) faktor a mohl být využit.
Pro tyto lidi přes padesátku je lepší, než přijímat vitamín B-12 mlékem, kde je vázaný na bílkovinu, přijímat jej ve formě výživového doplňku. To je možné i prostřednictvím potravin, které byly o tento vitamín obohaceny. Pro většinu lidí s problémem nedostatku vitamínu B-12 není odpovědí mléko, ale spíše takový zdroj, kde není vitamín B-12 vázaný na bílkovinu.
Úplní vegetariáni, neberou-li B-12 v doplňku anebo jej nezískávají prostřednictvím o něj obohacených potravin, opravdu mívají jeho nedostatek. Am J Clin Nutr 1997;70(Suppl 3):586S-593S. Eur J Clin Nutr 1994;48:538-546. Stejný problém se vyskytuje i u některých dlouhodobých vegetariánů, kteří nejsou úplnými vegetariány. Eur J Clin Nutr 1994;48:538-546.
Mléko je stále zbytečnější potravinou, jak jsou postupně živiny, které obsahuje, přidávány do jiných potravin. Do pomerančového džusu se přidává vápník. (Vypadá to, že brzy si dáte ráno na snídani dvě misky cereálií a získáte tak denní doporučenou dávku veškerých potřebných živin!)
Úplní vegetariáni (vegani)
Ukázalo se, že hladina biotinu nebyla u úplných vegetariánů narušena. (Am J Clin Nutr 1989;50:486-490) Úplní vegetariáni jsou rizikovou skupinou pro nedostatek jódu (Br J Nutr 1998;80:529-35), ne však více než lakto-ovo-vegetariáni anebo dokonce nevegetariáni. Všichni by měli být informováni o tom, že v oblastech světa, kde se vyskytuje struma, je třeba užívat jodizovanou sůl.
Mezi úplnými vegetariány a lakto-ovo-vegetariány není žádný rozdíl, co se týká zásobení železem. Obě skupiny obecně mají dostatečný příjem železa, ale jejich hladina železa (ferritinu v séru) je nižší než u nevegetariánů. Eur J Clin Nutr 1994;48:538-546 a 1999;53:189-94.
Úplní vegetariáni se "neliší od nevegetariánů ve funkčních imunologických vlastnostech, posuzovaných na základě stimulace mitogenu anebo cytotoxické aktivity NK-buněk." Am J Clin Nutr 1999;70(Suppl3):586S-593S.
Mezi vědci existuje shoda o tom, že z čistě rostlinné stravy lze získat dostatečnou výživu. Shoda je ale také o tom, že mnozí úplní vegetariáni (tedy vegani) nepřijímají potřebná množství některých živin.
Dr. John Scharffenberg