Mléko pod lupou

Jaký je rozdíl mezi kravským a lidským mlékem? Mléko je komplexní směsí obsahující bílkovinu, tuk, laktózu (mléčný cukr), vitamíny, minerály a další biologická činidla - jako jsou enzymy, hormony a imunoglobuliny (protilátky podobné bílkovinám). Mléko kravské se však od lidského mléka velmi významně liší. I když se svým obsahem tuku podobá mléku lidskému, obsahuje téměř čtyřikrát více bílkovin než lidské mléko (3,5 g/dl u krávy a 0,9 g/dl u člověka).

Obě tato mléka obsahují dva druhy bílkovin - kasein a syrovátku. Kravské mléko se však skládá z 82% z kaseinu a z 18% ze syrovátky, zatímco lidské mléko se skládá většinou ze syrovátky. Obsah kaseinu v lidském mléku je asi 20%, při kojení se však může zvýšit až na 45%.

Lidský kasein se liší svou stavbou od kravského kaseinu - obsahuje méně vápníku a fosforu. Tento rozdíl zapříčiňuje, že lidský kasein vytváří v žaludku měkčí, snáze stravitelné sraženiny. Proč by to však mělo hrát nějakou roli?
Skot produkuje trávicí enzym zvaný renin, který sráží velké molekuly bílkovin a pomáhá jim pomalu vstupovat do systému kojeného telete. Protože lidskému tělu se takovéto trávicí výpomoci nedostává, do tenkého střeva se dostávají velká množství kaseinu, která mohou být vstřebávána bez toho, že by byla pořádně strávena. Toto neúplné strávení může vést k určitým vážným problémům, které budou detailněji prodiskutovány později.

Už jste to slyšeli?
Tyto a jiné problémy vedly autory jedné studie k závěru: "Důsledky konzumace kravského mléka jsou rozmanité, některé z nich jsou potenciálně škodlivé... Co je dobré pro husu, může být dobré i pro housera, ale co je dobré pro krávu, může být škodlivé pro člověka." 

Další výzkumníci souhlasí. Podávání kravského mléka malým dětem obnáší několik "výživových rizik", včetně ztrát krve ze střev a ze žaludu a nedostatku mědi a zinku. I když koncentrace zinku jsou v kravském mléku vyšší než v mléku lidském, zinek v lidském mléku může být pro člověka snáze vstřebatelný než zinek obsažený v kravském mléku nebo směsích sušeného mléka pro kojence. 

Proč jsou zinek a měď důležité? Zinek je nezbytný pro fungování žlázy prostaty, vývin rozmnožovacích orgánů, pro syntézu bílkovin, tvorbu kolagenu (pojivové tkáně) a správnou funkci imunitního systému.

Mezi mnoha svými funkcemi měď napomáhá tvorbě kostí, hemoglobinu (což je kyslík nesoucí součást červených krvinek) a červených krvinek. Rovněž se podílí společně se zinkem a vitamínem C na tvorbě elastinu, který je dalším druhém pojivové tkáně. Je tedy zřejmé, že správné vstřebávání zinku a mědi je životně důležité pro udržování dobrého zdraví. V úvahu je však třeba vzít ještě něco.

Podle Americké akademie pediatrů není kravské mléko nejlepší potravou pro kojence, protože obsahuje příliš mnoho sodíku, draslíku a bílkovin, příliš málo železa a kyseliny linoleové a nedostatečná množství vitamínů C a E. 

Kvůli tomu a kvůli dalším potenciálně škodlivým důsledkům rané konzumace kravského mléka, doporučila Americká akademie pediatrů, aby děti mladší jednoho roku nedostávaly žádné kravské mléko (plnotučné, polotučné ani odtučněné) ani výrobky, které obsahují plnotučné kravské mléko.

Zástupci Akademie mimo jiné prohlásili: "Studie v posledních sedmi letech ukázaly, že je obtížné zajistit odrostlejším kojencům vyváženou stravu, je-li mateřské mléko nahrazováno plnotučným kravským mlékem anebo sušeným kravským mlékem obohaceným o přídavek železa. Živiny z běžně konzumovaných tuhých potravin přitom stav příliš nezlepšují, spíše ještě přispívají k celkové nedostatečnosti (zejména co se týká obsahu železa, draslíku, chlóru a bílkovin) dětské stravy... Studie z nedávné doby nasvědčují tomu, že nedostatek železa v raném dětství může vést k dlouhodobým změnám chování, které někdy nelze zvrátit ani přídavkem železa do stravy."

Na svém videu mluví dr. Charles Atwood, dětský lékař, přednášející, autor a konzultant dr. Benjamina Spocka, o tom, jak mléko ovlivňovalo život jeho dětských pacientů a co se stalo, když je přestali pít. Je to fascinující. Povíme si o tom ještě něco později.

Směrem k cukrovce?
Několik studií v poslední době poukázalo na to, že rané užívání kravského mléka je významným rizikovým faktorem pro rozvoj cukrovky I. typu (IDDM), tedy závislé na inzulínu, neboli juvenilní cukrovky. 

Mnozí respektovaní výzkumníci jsou přesvědčeni, že bílkovina kravského mléka je schopna spustit v lidském těle mechanismus permanentního ničení jeho vlastních beta buněk produkujících inzulín ve slinivce.

Nedávná kanadská studie uvedla silnou závislost mezi raným vystavením kravskému mléku a rozvojem cukrovky I. typu. 

V jiné studii mělo všech 142 dětí s juvenilní cukrovkou vysoce zvýšené sérové koncentrace protilátek proti kravské syrovátce. To znamená, že jejich tělo vnímalo tuto bílkovinu jako vetřelce a začalo proti ní produkovat protilátky.
Jak může v těle dojít k tak drastické reakci? V beta buňkách produkujících inzulín ve slinivce se běžně nachází peptidový řetězec ze sedmnácti aminokyselin, který je téměř totožný s peptidovým řetězcem ze sedmnácti aminokyselin, který se nachází v kravském mléku.

Krátkozraký protiútok
U některých dětí vnímá tělo aminokyselinový peptidový řetězec v mléku jako ohrožující patogen anebo antigenovou bílkovinu, proti které poté produkuje protilátky. Ty samé protilátky poté krátkozrace napadají nejenom bílkovinu syrovátky, ale také beta buňky v dětské slinivce, které produkují inzulín, a tak provždy ničí jejich schopnost produkovat životodárný inzulín. 

Podle dr. Michaela Dosche, profesora pediatrie a imunologie v Hospital for Sick Children v Torontu, "v principu by mělo být snadné zabránit vystavení dětí kravskému mléku v prvních třech měsících jejich života. Máme-li pravdu, mohl by to být začátek konce cukrovky I. typu." 

Další výzkumníci s ním souhlasí. Jedna skupina napsala: "Výsledky nasvědčují tomu, že existuje vztah, a to dokonce i v jedné zemi, mezi konzumací mléka a mléčných výrobků a výskytem cukrovky I. typu, vztah, který je vymezen spotřebou mléka v tekuté podobě." 

Jedna zajímavá studie provedená ve Finsku ukázala, že zvýšené riziko vzniku cukrovky existuje i u kojenců, kterým bylo podáváno kravské mléko, i když byli také kojeni. Kojení neposkytlo proti přítomnosti kravského mléka žádný zřejmý ochranný účinek.

Genetika versus výživa
V důsledku těchto zjištění začínají výzkumníci faktorům životního prostředí přisuzovat při rozvoji tohoto typu cukrovky stejnou důležitost jako faktoru dědičnosti. V debatě "genetika versus výživa" se zdá, že "výživa" nabývá stále více na významu.

Studie na identických dvojčatech ukázaly, že na každé tři páry dvojčat geneticky náchylných k cukrovce I. typu připadá pouze jeden pár, kdy obě dvojčata onemocněla cukrovkou. I když tyto poznatky nemají definitivní platnost, rozhodně ukazují, že faktory životního prostředí mohou být při "získávání" cukrovky I. typu stejně důležité jako faktory genetické.

Myšlenky otištěné v jednom časopise naznačovaly, že k cukrovce vznikající v dospělosti (tedy cukrovce II. typu) možná přispívá kombinace tuku, cukru a mléka ve stravě.V klinických studiích bylo ukázáno, že tato kombinace působí hyperglykémii, obezitu a urychlení růstu.

Kdysi bývaly matky varovány, aby nekrmily svá miminka sušeným kravským mlékem - kvůli jeho vysokému obsahu cukru a kravské bílkoviny. Možná právě tyto složky stravy společně s konzumací dalších živočišných produktů obsahujících velká množství tuku a bílkovin hrály roli v rozšíření cukrovky II. typu, u níž vzrostl její výskyt mezi lidmi ve věku od 45 do 54 let od druhé světové války (v USA) o více než 700 procent!

Výňatek z knihy "Moooove over milk", která podává přehled nejposlednějších poznatků o vlivu kravského mléka na zdraví člověka.