Na kře ledové

Měření provedená v roce 2008 ukázala, že se Arktida otepluje dvakrát rychleji než zbytek Země. Zatímco celosvětově se klima oteplilo o 0,57 °C, teplota v arktické oblasti vzrostla o dva stupně. V důsledku těchto teplotních změn arktický led taje mnohem rychleji, než předpovídaly dosavadní prognózy.

V polovině června proto Greenpeace vypravilo arktickou expedici, aby během tříměsíční plavby nasbírala vědecké důkazy o současném masivním tání ledovců. Naší výpravě se podařilo dostat až k Petermannovu ledovci - největšímu grónskému ledovému štítu. Expedice se účastnil tým nezávislých vědců, který zkoumal rychlost, jakou led taje, a měřil trhliny v ledovci.

Kra o velikosti newyorského Manhattanu

Zjištění, která zatím vědci nashromáždili, jsou alarmující. 27 kilometrů od okraje ledovce se utvořila obrovská řeka. Vědci změřili, že voda z tajícího ledu v ní protéká rychlostí 50 kubických metrů za sekundu - za necelou minutu by tak naplnila velký plavecký bazén. Jak potvrdila měření i satelitní snímky, zanedlouho se od Petermannova ledovce odlomí kra o velikosti newyorského Manhattanu.

„Během posledních deseti let pozorujeme dramatické změny grónského ledového štítu - dochází k obrovskému úbytku ledu," říká doktor Fiamma Straneo z Oceánografického institutu, jeden z vědců na palubě Arctic Sunrise.

Arktida bývá nazývána „chladničkou" naší planety. Důvodem je úloha mořského ledu v regulaci klimatu. Arktický led odráží sluneční záření. S táním ledu se odkrývá mořská hladina, která sluneční záření naopak pohlcuje. To způsobuje další oteplování, které zase vede k rychlejšímu tání mořského ledu, a tento proces se neustále opakuje.

Rozpouštění grónského ledovce představuje obrovskou hrozbu pro zbytek světa. Když roztaje veškerý grónský led, hladina moří celosvětově vzroste o 7 metrů. Země s malou nadmořskou výškou tak mohou zcela zmizet ze světa a území mnoha dalších států se navždy změní.

První oběti

V Arktidě má přitom klimatická změna již své první oběti. Jsou to lední medvědi, kteří s ubývajícím ledem přicházejí o své přirozené místo k životu a trpí nedostatkem potravy. Na některých místech jsou natolik vyhladovělí, že u nich dochází dokonce ke kanibalismu. Vlivem globálního oteplování tak vymírá jedna z posledních populací těchto krásných zvířat.

Podobně trpí i další polární zvířata, jako jsou tuleni, lachtani nebo mroži. Pokud nezačneme jednat, pro naše další generace už budou zřejmě existovat jen na fotkách.

Změna klimatu již několik let ztěžuje život obyvatelům Arktidy - Inuitům. S mizejícím ledem jim ubývá prostor k životu a také potrava, protože druhy zvířat, které byli zvyklí lovit, migrují stále severněji. Zatímco prarodičům místního obyvatele Paakanny Ignautissena (52), se kterým se posádka Arctic Sunrise setkala, stačilo vyrazit na lov v okruhu jedné míle od vesnice, on sám musí nyní ujít více než 60 mil. „Je pro mě těžké pozorovat, jak se led mění. Dříve jsme tu měli opravdový led, teď je to spíš rozbředlý sníh," říká Ignautissen. A smutně dodává: „Za deset let už tu nebudeme moct žít, protože nebude co lovit. A může za to měnící se počasí."

Místo toho, aby státy přijaly opatření, která by pomohla dopady změny klimatu zmírnit, připravují plány, jak zbohatnout na arktické ropě a zemním plynu. První krok v tomto směru podniklo Rusko, které vyslalo do arktických vod ponorku a umístilo svou vlajku na severní pól. Ruská vláda tak chce dát najevo svůj nárok na tuto oblast a její nerostné bohatství ukryté na dně Severního ledového oceánu. Oblasti, kde se ropa a zemní plyn nacházejí, však Rusku ani žádné jiné zemi nepatří. Státy chystající se těžit v arktické oblasti chtějí bohatnout na úkor nás všech.

Co je ale ještě horší - pokud okolní země začnou fosilní zdroje těžit, dostane se do ovzduší další obrovské množství oxidu uhličitého, které změnu klimatu na Zemi ještě více urychlí.

Proto se naše expedice snažila shromáždit co nejvíce důkazů o následcích změn klimatu a alarmující situaci v Arktidě. Výsledky výzkumu chceme předložit představitelům států, kteří budou v prosinci tohoto roku jednat na klimatické konferenci v Kodani. Budeme požadovat, aby přijali plán rapidního snížení emisí oxidu uhličitého, protože jen tak je možné odvrátit klimatickou krizi.

Veronika Ďadová, Greenpeace