Není maso nejlepším zdrojem železa ve stravě?

V USA zjistili stravovací zvyklosti 44 933 lidí a potom je po čtyři roky sledovali. Ukázalo se, že osoby s nejvyšším příjmem železa z masa umírali na koronární nemoc srdeční 2x častěji než osoby s nejnižším příjmem železa z masa. Byly použity různé metody výpočtu, přihlíželo se k různým jiným známým rizikovým faktorům. Maso je totiž také zdrojem prokázaně škodlivých složek, saturovaných tuků a cholesterolu.

Tím lze však jen částečně vysvětlit, proč osoby s vysokou spotřebou masa umírali častěji než osoby s nízkou spotřebou masa. I když byl vyloučen vliv těchto známých rizikových složek, výpočet ukazoval, že lidé s vysokým příjmem železa z masa umírali na infarkt myokardu 1,84x častěji než lidé s nízkým příjmem železa z masa (Circulation, Vol. 89, r. 1994, str. 969-974). Speciální vyšetření sledovaných osob také ukázala, že skutečně množství železa v jejich organismu je tím vyšší, čím více železa z masa mají ve stravě.

V časopise Amerického národního ústavu pro výzkum rakoviny Stevens a spolupracovníci popisují výsledky sledování 21 513 osob na Tchaj-wanu. Nejprve odhadli zásoby železa v jejich těle a to na základě změření hladin ferritinu a transferrinu. Lidé s vysokými zásobami železa v těle byli později úmrtím na rakovinu postiženi 2,9x častěji než lidé s nízkými zásobami železa v těle (JNCI, Vol. 76, r. 1986, str. 605-610).

V některých částech světa infekční nemoci způsobují smrt velkého počtu obyvatel. Tam by bylo možno zkoumat, zda zásobení železa organismem zvyšuje či snižuje riziko úmrtí na infekční nemoci. Stevens a spolupracovníci sledovali na Šalamounových ostrovech, zda na infekční žloutenku typu B (hepatitis B) umírají častěji lidé dobře či špatně zásobení železem. Osoby nejlépe zásobené železem měly nejvyšší celkovou úmrtnost (Am J Epidemiol, Vol. 118, r. 1983, str. 550-61).

Baktérie, které v našem těle způsobují infekční nemoci, potřebují pro svou existenci železo. Bojují tedy s naším organismem o železo. Při vyšších teplotách organismus na úkor škodlivých baktérií získá více železa (resp. přesněji řečeno uchrání si více železa ze svých zásob) a škodlivé baktérie získávají méně železa. To je snad důvod jedním z důvodů toho, proč se organismus infekčním nemocem brání horečkou.

V mé knize „Jak si zachráníte život a zdraví“ (nakladatelství Erika) cituji i dokumentaci naznačující možnost, že zvýšený příjem železa z potravy a následně zvýšené ukládání železa do mozku hraje klíčovou úlohu při vzniku Parkinsonovy cerebrální atrofie, Huntingtonovy choroby, mnohonásobné sklerózy a Alzheimerovy choroby, což jsou nejčastější choroby ohrožující staré lidi demencí.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu