Obrací se vám z práce žaludek?

A jako by to nestačilo, tato žena se opakovaně objevovala v práci, i když jí teklo z nosu anebo kašlala a - vzhledem k tomu, že neměla vlastní telefon ani počítač - používala telefony i počítače druhých lidí. Když to začalo některým z jejích kolegů vadit a požádali ji, aby s tím přestala, počkala si jednoduše, až odešli z kanceláře.

Ve snaze o sebeobranu nakoupili zaměstnanci různé dezinfekční prostředky a utěrky a začali pravidelně otírat své klávesnice, sluchátka telefonů atp. „Vždycky mne udivovala bezohlednost, se kterou někteří lidé chodí do práce nemocní a dotýkají se všeho, čeho se dotýkají i jejich kolegové," říká Delle Jacobsová. „Když jsem se zamyslela nad tím, čeho se dotýkají a začala jsem si dávat pozor, abych se těmto místům vyhnula, začala se mi vyhýbat nachlazení i chřipky, kterými jsem do té doby trpěla."

Proces je to jednoduchý. Ti lidé, kteří se dostanou do kontaktu s nakaženými předměty, snadno přispívají k šíření infekce tím, když se poté dotýkají svými prsty svého nosu, očí, tváří. Ve velmi krátké době se stanou s pasivní oběti aktivním bacilonosičem.

Studie o pracovištích

Dr. Charles P. Gerba, profesor environmentální mikrobiologie na University of Arizona, vypracoval v roce 2001 studii o výskytu mikrobů na pracovištích. Společně se členy svého týmu sesbírali celkem 7 000 vzorků bakteriálního znečištění v typických kanceláří v New Yorku, San Franciscu, Tampě a v Tusconu.

Zjistili, že některé z nejběžnějších kancelářských předmětů hostí více mikrobů a baktérií než průměrné toaletní sedátko. Podle dr. Gerby mezi pět nejfrekventovanějších míst patří telefony, plochy stolů, vodovodní kohoutky, dvířka mikrovlnných trub a počítačové klávesnice.
Výzkumníci ukázali, že důvtipní pracovníci, kteří se chrání některými bezpečnostními opatřeními, jsou méně často nemocní. Dobrým příkladem je třeba Clarissa Silva. Na svém pracovním stole v kanceláři novin Bayton Sun v texaském Baytonu má láhev s dezinfekčním prostředkem a roli papírových ručníků. Když ráno přijde do práce, jako první otře svůj telefon, klávesnici svého počítače, myš a desku svého stolu. „Je to ten nejlepší způsob, na jaký jsem mohla přijít, abych snížila riziko toho, že onemocním," říká paní Silva. Už se jí nestává, že by musela každých pár měsíců zůstat kvůli onemocnění doma - jak tomu bývalo, než začala se svou každodenní „čistkou".

Dr. Philip Tierno, mikrobiolog z New York University Medical Center a autor knihy The Secret Life of Germs (Tajný život bacilů), se domnívá, že by pracovníci měli dezinfikovat vybavení kanceláře aspoň jednou za týden. „Pokud se pokusíme spočítat množství potenciálních přenosů bacilů, ke kterým může dojít v průměrné kanceláři, dosáhneme rychle ohromujících hodnot," píše. „Jen pomyslete, kolikrát denně použije během jediného dne nějaký váš kolega nebo návštěvník váš telefon anebo vaše pero, aby napsal nějaký vzkaz nebo si něco poznamenal."

Místa, která podléhají každodennímu úklidu, obsahují obvykle méně bacilů než váš pracovní stůl. Je to však vaše zodpovědnost, zvláště pokud necháváte na stole hromady papírů, což většina z nás dělá.

Obědvání na stole

I když se vám možná zdá, že tím, když si oběd sníte v kanceláři, šetříte čas, ve skutečnosti tak zvyšujete riziko, že onemocníte. Jídlo, které jíte, nebo vaše ruce se mohou dostat snadno do styku s plochou, na které se vyskytují choroboplodné zárodky, a vy si je tak instalujete rovnou cestou přímo do úst. Studie dr. Gerby zjistila, že na pracovním stole se nachází na pěti čtverečních centimetrech v průměru 20 961 mikrobů, přičemž na stejné ploše toaletního sedátka se nalézalo pouze 49 mikrobů. I když se tomu těžko dá uvěřit, bylo by tedy lepší, kdybyste svůj sendvič zkonzumovali raději na záchodě!

To ale není jediný problém, který přináší jedení v kanceláři. Maria Cilley, která je odbornicí v záležitostech úklidu a čištění, nedoporučuje jíst u pracovního stolu vůbec. Jednou se jí totiž podařilo ukápnout hustou hrachovou polévku mezi dvě tlačítka klávesnice jejího notebooku, když si pochutnávala na doma připraveném gáblíku. Polévka se v kontaktu s umělou hmotou změnila na zcela novou, dosud nevynalezenou formu cementu. Maria musela problém řešit výměnou klávesnice (na takového nehody se samozřejmě záruka nevztahuje), škoda však mohla být snadno daleko větší.

Pozor na baktérie i jinde

Podle zákoníku práce (v USA) je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům vhodné prostory, kde mohou konzumovat svá jídla. I když však nehltáte oběd na svém pracovním stole, měl byste být stále ještě na pozoru.

Průměrná kancelářská chladnička se čistí jenom jednou za šest týdnů, podle průzkumu, který provedla organizace Impulse Research v srpnu roku 2003. Množí se hororové historky, založené na nálezech zkvašených a plesnivých potravin v zadních přihrádkách kancelářských chladniček. Většina zaměstnanců se s něčím podobným aspoň někdy v minulosti jistě setkala. Můžete si jenom představovat, jaké baktérie se vesele množí o dva centimetry vedle vaší svačiny.

Pokud využíváte chladničku v kanceláři, možná vás budou zajímat tato jednoduchá bezpečnostní opatření:

Udržujte v chladničce teplotu okolo 0. Vyhazujte nedojedené potraviny nejpozději po třech až pěti dnech. Podléhají-li potraviny, které jste si přinesli, rychle zkáze, dejte je do ledničky hned po příchodu do práce. Iniciujte pravidelný úklid chladničky, minimálně jednou týdně.

Když po sobě po skončení jídla uklízíte, vyhýbejte se kuchyňským houbičkám. Dr. Tierno uvádí, že houbičky jsou schopny poskytnout útočiště většímu množství mikrobů než jakýkoliv jiný předmět. Namísto toho používejte papírové ubrousky na jedno použití.

Přineste si do práce vlastní šálek nebo skleničku, abyste si zajistili dostatek tekutin v průběhu celého pracovního dne. Špatný nápad není ani mít pár skleniček připravených pro případné návštěvy. Po každém použití skleničku nebo šálek důkladně opláchněte horkou mýdlovou vodou. Nepoužívejte k jejich otírání použité ručníky na ruce.

A když jsme u rukou...

„Méně než 50 procent lidí si pořádně umyje ruce poté, co použili toaletu," uvádí dr. Tierno. Přitom umývání rukou je jednoznačně tím nejdůležitějším opatřením pro zachování hygieny. Selský rozum nám napoví, že je třeba si umýt ruce předtím, než začneme cokoliv jíst nebo pít, a samozřejmě po každé návštěvě toalety.

Důkladné umytí rukou by mělo trvat aspoň patnáct až dvacet vteřin. Používejte teplou vodu, mýdlo a důkladně ruce vydrhněte po celé jejich ploše. Poté je pořádně opláchněte, než sáhnete po papírovém ručníku. Ti nejchytřejší používají papírové ručníky i k otevírání dveří na toaletu, tak aby se nedotkli čerstvě umytýma rukama žádné potenciálně znečištěné plochy. „Viry jsou schopné přežít na klice od dveří až jeden den," říká dr. Tierno.

„Nemůžeme žít ve sterilní bublině," přiznává mikrobiolog. „Trocha zdravého rozumu a jednoduché hygienické návyky však dokáží značně zredukovat naši nemocnost."

Opatření, která můžete učinit, aby byla vaše kancelář čistá

Každý týden ukliďte kuchyňský kout, včetně chladničky. Denně otírejte elektrické či mikrovlnné trouby. Desky kuchyňské linky otírejte rovněž denně. Doplňujte denně zásoby papíru na toaletách. Toalety umývejte denně. Nezapomeňte na to, aby byl na toaletě koš na použité papírové ručníky. Denně tento odpad vynášejte.

Pravidelně očisťujte telefonní přístroje a desky pracovního stolu dezinfekčními hadříky (na vlhký hadřík můžete kápnout pár kapek levandulového oleje pro přírodní dezinfekci). Vysávejte podlahy, koberce a čalouněný nábytek každý týden. Umývejte kachličky, kamennou podlahu anebo linoleum každý týden. Čistota a udržování pořádku dokáží snížit alergické reakce na prach a plísně a minimalizovat výskyt infekčních nemocí.

Heather Larson, Vibrant Life, May/June 2005