Odpočinek

Relaxace, odpočinek a spánek jsou pro člověka, který si chce uchovat svoji integritu, naprosto nepostradatelné. Práce – tělesná i duševní aktivita – využívají tělo a produkují toxický odpad. Toxiny v příliš velkém množství působí jako jedy, které se hromadí v tkáních a buňkách. Pokud nejsou z těla vyloučeny anebo jsou vylučovány pouze nedostatečně, dochází k sebeotravě, která se stává patologickou,vede k nemoci a posléze ke smrti. Odpočinek umožňuje, aby byl odpad z těla eliminován.

Průvodním znakem téměř každého onemocnění je toxická únava. Abychom ji překonali, musíme si odpočinout – poskytnout tělu příležitost s infekcí či zraněním se vypořádat.

Hypertonická únava pochází z nadměrného duševního či emocionálního vypětí, kdy je narušena rovnováha mezi odpočinkem a tělesnou aktivitou. Jejími typickými příznaky jsou vznětlivost, ustaranost, svalové napětí, pocity deprese a smutku či nepřátelské naladění vůči lidem, které máme rádi a činnostem, které rádi provozujeme. Špatný spánek, bolesti hlavy a zad a další psychosomatické příznaky přispívají k emocionálnímu i fyzickému vyčerpání. Léčení tohoto typu únavy je jednoduché – fyzickou aktivitou! Používání svalů relaxuje nervový systém. Fyzická námaha se tedy paradoxně v tomto případě stává druhem odpočinku.

Dalším typem únavy je hypotonická únava, která je následkem příliš velkého a dlouhotrvajícího fyzického vypětí. Jejím prvním příznakem je ztráta efektivnosti a menší výkonnost, dalším je náchylnost ke zranění. Pokud nevěnujeme těmto symptomům pozornost, dá se předpokládat vyčerpání a fyzický kolaps. Jediným lékem na tento typ únavy je fyzická relaxace – dostatek odpočinku a spánku.

Během spánku organismus ve skutečnosti aktivně pracuje, ale v úplně jiném režimu než v bdělém stavu. Obrazně: po týmu, který během dne pracuje a vydává síly, přichází noční směna, která uklízí, čistí, promazává kuličková ložiska a dobíjí akumulátory. Dvě hodiny spánku před půlnocí jsou vydatnější než čtyři hodiny po půlnoci. Zejména před půlnocí se totiž tvoří růstový hormon, který má mimo jiné na starosti regeneraci těla.

Jeden den odpočinku v pravidelném sedmidenním cyklu – předpis stejně starý jako lidstvo samo – setkáváme se s ním již v biblické zprávě o stvoření světa a jeho důležitost je znovu v Bibli zdůrazněna zařazením do deseti přikázání.

Odpočinek je cenným léčebným prostředkem, příliš mnoho odpočinku však může škodit. Ponecháme-li sádru na ruce šest týdnů, zlomenina se zahojí. Ponecháme-li ji tři měsíce, svaly ochabnou a kosti zřídnou – dojde ke ztrátě minerálů.

Odpočinek – v potřebném množství a kvalitě – přispívá k naplnění a prodloužení života, je zdrojem síly, radosti a vyrovnanosti. Neznamená tedy ztracený čas. Naopak – je přírodním zákonem nutným pro uchování svěžího těla, srdce i ducha.

Z „La vie en abondance“ od D. Starenkyj a „Newstart“ od V. W. Fostera, zkráceno a upraveno.