Papoušek ara

Horní čelist má papoušek ara pohyblivější než u většiny ostatních ptáků; dolní čelist je pak ve tvaru šálku s velmi ostrými okraji. Ve spojení s jazykem to vše představuje mocný nástroj k uchopení a rozlousknutí těch nejmenších semínek i tvrdých para ořechů.

Není žádnou náhodou, že v přirozených podmínkách konzumuje papoušek ara také jíl. Stvořitel naprogramoval tyto papoušky ke konzumaci všech semen. Vědci zjistili, že jíl, který papoušci ara konzumují, působí proti účinkům některých jedovatých semen, které někdy tvoří v přírodě součást jejich stravy. Konzumace jílu je tedy ochranným mechanismem pocházejícím od Boha.

Pozoruhodnou krásu těchto papoušků podtrhuje dlouhý ocas, který měří skoro šedesát centimetrů. Jeho délka není rovněž náhodná. Vždyť Bůh je i autorem zákonů aerodynamiky. Papoušci často potřebují bezpečně a přesně přistát na větvi. Když se tento velký pták chystá k přistání, ocas se roztáhne a trochu sníží, takže se papoušek v letu skoro zastaví a vznáší doslova na místě. Může tak dosednout měkce jako vrtulník.

Další podivuhodnou zvláštností papouška ara je chladicí systém okolo očí. Proudění krve do těchto oblastí dokáže papoušek v případě velkého zatížení - například při letu nebo boji - ovládat. Mozek je tak chráněn před přehřátím. Ani v tomto případě se jistě nejedná o mechanismus, který vzniknul náhodou.

Stvořitel myslel zkrátka při tvorbě papouška ara na všechno, co tento pták potřebuje, aby mohl dobře a úspěšně žít. Myslíte, že člověk je stvořen méně podivuhodně?

Juanita Kretschmar, přetištěno z časopisu Journal of Health & Healing