Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Poporodní deprese

Výzkumy jasně ukazují, že hned po porodu jsou ženy náchylnější k depresi. Některé mladé maminky jsou na rozpacích a stydí se připustit, že mají depresi po narození dítěte. Stav smutku, sklíčenosti po porodu je velmi běžný a často tak mírný, že mu nikdo nevěnuje pozornost.

Přitom padesát až osmdesát procent matek má mateřskou melancholii charakterizovanou středně depresivní náladou během prvních dvou týdnů po porodu. Zřejmě ji vyvolávají náhlé hormonální změny a tyto případy nevyžadují léčbu.

Zatímco termín „poporodní deprese“ je poměrně známý, méně už se ví o tom, že matky, které jí trpěly po narození dítěte, mají vyšší riziko deprese i v následujících měsících. Poporodní deprese se považuje za psychiatrickou poruchu, která se vyskytne u sedmi až čtrnácti procent žen. Nejčastěji se objeví mezi druhým a desátým týdnem po narození dítěte, ale může přetrvávat až do dvou let po porodu. Projevuje se kolísavou náladou. Déle trvající neschopnost zvládat nové požadavky, které mateřství přináší, může zanechat zničující následky na zdraví matky i jejího dítěte.

Ženy s bolestivým premenstruačním syndromem (PMS), které překonaly depresi anebo se deprese vyskytla v jejich rodině, mají vyšší riziko propuknutí deprese po narození dítěte.

Ve více než polovině případů je poporodní depresivní stav zároveň první zkušeností ženy s vážnější depresí. Příčina je primárně hormonální, avšak za rizikové se považují i sociální faktory a životní styl.

Depresi nejčastěji spouštějí: napětí mezi manžely, stresory související s péčí o dítě a nedostatečná citová podpora okolí. Podobně mají v období přizpůsobení se novým okolnostem zvýšené riziko výskytu deprese i rodiče, kteří dítě adoptovali. Zjištění, že až 26 % matek, které jsou ještě v pubertálním věku (toto procento je vyšší než v kterékoliv jiné věkové skupině), má poporodní depresi, jen dokazuje, že psychosociální stresory jsou nejvýraznější příčinou vzniku deprese.

Depresivní matky novorozenců mají obvykle na „výběr“ jen návštěvu psychologa nebo užívání léků. Vzhledem k tomu, že po dobu kojení je nevhodné užívat léky, možnosti takové matky jsou mimořádně zúžené. Kromě známých sociální faktorů mohou při snižování rizika a léčbě poporodní deprese spolupůsobit i stravovací návyky a další faktory životního stylu. Není možné, aby se rodičky zcela vyhnuly melancholii po narození dítěte. Je-li však nastávající maminka dobře informovaná a přijme-li způsob léčby mnou popisovaný může úspěšně čelit problémům s depresí.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.

Počet přečtení: 4805
Datum: 26. 4. 2009