Případy deprese po poškození čelního laloku

Je zajímavé, že 100 % pacientů po mozkové příhodě v centrální části čelního laloku projevovalo i „emocionální inkontinenci“ (nevhodný smích, pláč či obé).

Poškození mozku může tedy vzniknout chirurgickým odstraněním části mozku, úrazem nebo mozkovou příhodou. Může být také důsledkem Alzheimerovy nemoci. Bez ohledu na to, jakým způsobem byl čelní lalok poškozen, jsou následky stejné.

Hirono a jeho kolegové zjistili, že pacienti s Alzheimerovou nemocí, kteří měli více poškozen čelní lalok mozku, měli tendenci podléhat větší depresi. Tento výzkum přinesl také další zajímavé zjištění: pacienti s větší depresí měli mnohem více problémů s chováním (např. úzkost, podvody, nedostatek osobní disciplíny) než pacienti s menší depresí.

Do této chvíle jsme se zabývali poškozením čelního laloku u dospělých. Odborníci však zkoumali také dospívající mládež trpící depresí bez poškození mozku. Bylo pro ně velkým překvapením, když zjistili, že při depresi mladistvých byly narušeny ty samé oblasti mozku.

Jiný výzkum adolescentů s depresí uskutečněný týmem Harvardské univerzity pod vedením R. J. Steingarda objevil změny v mozkovém metabolizmu důležitých orbitofrontálních oblastí čelního laloku.

Dnes už máme k dispozici i další důkazy o tom, že oblast čelního laloku v blízkosti středové části mozku (označované jako „mediální“) souvisí s depresí. D. Lane a jeho spolupracovníci z Arizonské univerzity použili PET, aby určili, které oblasti mozku souvisejí s třemi základními emocemi – pocitem štěstí, smutkem a hněvem. Zjistili, že při prožívání těchto emocí se zvýšila aktivita středové části čelního laloku.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.