Revmatická horečka příčinou smrti W.A. Mozarta?

Na sklonku roku 1791, během epidemie zimnice, se u Mozarta náhle objevily vysoké horečky, bolení hlavy, pocení a otékání rukou a nohou. O dva týdny později nateklo celé jeho tělo a objevilo se zvracení, průjem a vyrážka. Po patnácti dnech od nástupu nemoci začal mít Mozart křeče, upadl do komatu a zemřel.

Dr. Fitzgeraldová zjistila, že Mozart měl v dětství nejméně dva záchvaty revmatické horečky. Tyto záchvaty a opakující se bolení v krku a záněty mandlí napovídají, že mohl trpět vracející se streptokokovou infekcí, která vytváří podmínky pro selhání srdce. „Bylo-li Mozartovo otékání způsobeno selháváním srdce, pak trpěl zánětem srdečního svalu,“ uvedla dr. Fitzgeraldová, podle níž Mozart naplňoval většinu kritérií pro diagnózu revmatické horečky. „A konečně je zde jeho náhlá nechuť ke zpěvu jeho oblíbeného kanárka. Podrážděnost je klasickým příznakem revmatické horečky.“

Řada známek tak napovídá, že Mozart zemřel na jednu z obvyklých nemocí své doby.
Ve věku antibiotik je revmatická horečka v současné době hrozbou pouze v zemích třetího světa.

6th Annual Clinical Pathological Conference, Baltimore, Maryland