Rozšíření závislostí

Není správné považovat návykové látky za nezbytnou podmínku pro vnik závislosti." „Řada závislostí je výsledkem zážitku - často se opakujícího a nabitého vysoce emočním nábojem."

Brian Knutson, psycholog ze Stanford University, s tím souhlasí: „Dává to smysl - pokud dokážete narušit obvody v mozku farmakologicky (drogami), dokážete to i přirozenou cestou." „Rychle se objevuje jako klíčová otázka... pokračování destruktivního chování přes negativní důsledky," říká Steven Grant z Národního institutu proti užívání drog. Vytvoření závislosti je proces, který zahrnuje více než návykovou látku a může k němu dojít dokonce i za absence návykové látky.

Při této rozšířené definici může být závislostí nejen užívání návykových látek, resp. drog, ale také užívání potravin, oddávání se hazardním hrám, nakupování, workoholismus, nadměrné věnování se sexu, televizi anebo jakékoliv jiné aktivitě, které se stane nepřiměřené, destruktivní nebo nutkavé. To ovšem neznamená, že všechny závislosti přinášejí stejné výsledky.

Závislost na určité látce zahrnuje užívání nějaké chemické látky, které může mít různé následky. Závislosti týkající se chování mohou zahrnovat aktivity, které jsou samy o sobě normální a dokonce i nutné, jako je např. jídlo nebo užívání internetu. V tomto případě není možná úplná abstinence, spíše je nevyhnutelná změna chování a uvažování týkajícího se této aktivity. Všechny sklony k závislostem ostatně vyžadují ostražitost a důkladné přebudování myšlenkových vzorců i chování.

Příkladem závislosti druhého typu může být závislost na potravě. Všimněte si, jak se sobě podobají myšlení a chování jednoho psychologa, který byl dříve závislý na jídle, a typického narkomana: „Z vlastní zkušenosti jsem věděl, jak může být touha po jídle silná a neodolatelná. Moje závislost na jídle byla jako prokletí, nemohl jsem se cítit jako normální člověk. Věděl jsem, že můj vztah k určitým jídlům není normální. Uvědomoval jsem si, že moje posedlost, křečkování, pašování a skrývání se připomínají chování člověka závislého na drogách."

Při závislostech se setkáváme s velmi rozdílnými fyzickým, emočními, sociálními a osobnostními účinky - které se velmi liší závislost od závislosti a člověk od člověka. Tato porucha může být také ve vztahu k poranění hlavy nebo nějaké nemoci, která probíhá v pozadí. Je potřebné vždy konzultovat stav s lékařem a získat celkový přehled.

I když nejnovější výzkum ukazuje na podivuhodnou schopnost mozku změnit se, existují určité body, za kterými není návrat možný. Platí to u některých změn v mozku vyvolaných závislostmi, a to zejména závislostmi na návykových látkách. Tyto změny nejsou u jedinců stejné. Příběhy osvobozených lidí, které v této knize uvádíme, však ukazují, že naděje na vyléčení se může stát realitou.

Závislý proces

Závislý proces zahrnuje čtyři stadia: (1) experimentování a/nebo sociální užívání návykové látky, aktivity nebo chování; (2) problémové užívání (nadužívání látky, aktivity nebo chování); (3) závislost a (4) uzdravení/recidiva.

První stadium představuje občasné užívání, dejme tomu několikrát měsíčně, možná o víkendech. K prvnímu stadiu vedou důvody jako je uspokojení zvědavosti, tlak vrstevníků, potřeba sociálního přijetí, vzdor proti rodičům, chuť riskovat, hledání vzrušení, nuda, touha po příjemných pocitech a/nebo snaha se dobře pobavit. Osoba nalézající se v prvním stadiu pociťuje při nedování návykové látky, chování či aktivity jenom minimální (případně vůbec žádné) tělesné či psychické změny.

Druhé stadium zahrnuje pravidelné věnování se inkriminované aktivitě či chování, ať u o samotě nebo s druhými lidmi. Mezi důvody, které vedou k nastoupení tohoto stadia, mohou patřit: manipulování vlastními emocemi, přivození si rozkoše, vyrovnání se stresem a nepříjemnými pocity, jako je bolest, vina, úzkost, smutek, deprese atd., překonání pocitů nehodnosti, snaha vyhnout se nepříjemným stavům, které jsou důsledkem neangažování se v aktivitě nebo činnosti.

Ve druhém stadiu může člověk zaznamenat úpadek výkonnosti v práci, ve škole nebo v jiných prostředích. Mohou se dostavovat propady nálady, změny osobnosti, nepoctivost, změny přátel, problémy v intimní oblasti anebo snížení zájmu o jiné aktivity. Lze zaznamenat více „úletů" a veškerý zájem se soustředí na danou aktivitu nebo chování.

Třetí stadium zahrnuje časté a pokračující užívání. Mezi důvody zde patří: vyhnout se bolesti a depresím, útěk z reality každodenního života a ztráta kontroly nad četností věnování se návykové aktivitě nebo návykovému chování (chování nebo návyková látka nyní přebírají vedení).

Změny zaznamenané ve třetím stadiu mohou zahrnovat zhoršení tělesné kondice, žalostný zevnějšek, přelétavé změny nálady, od agresivity, podrážděnost k depresím a apatii. Při užívání alkoholu či návykových látek se může projevit ztráta paměti, záblesky minulosti a/nebo paranoia.

V tomto stadiu se závislý člověk nejčastěji nachází v bolestech anebo velké nepohodě a věnuje se návykové aktivitě ve snaze vrátit se k normálu. Vzhledem k tomu, že v centru pozornosti je snaha vyhnout se bolesti z abstinence, spíše než touha „cítit se high", je nepravděpodobné, že závislý člověk v tomto stadiu zažije euforický stav. Co však zažívá, to jsou narušené vztahy, pocity vinu a studu, výčitky. Může dokonce uvažovat o sebevraždě.

Ve čtvrtém stadiu, kterým je proces zotavování, může člověk znovu zažít recidivu. To však neznamená, že je odsouzen k nezdaru. Znamená to, že musí být ostražitější, naučit se jinak myslet a přijmout nový životní styl. Jedná se o postupný proces, který pomáhá mozku, tělu i duchu růst v odhodlání a vytvářet nové návyky. Selhání se mohou stát vítězstvími, když odmítnete vzdát se a nepřestanete praktikovat pozitivní věci.

Z knihy Vicki Griffin & spol. „Být volný". Vydala organizace Lifestyle Matters.