Sexuální závislost

Pětadvacet procent vyhledávání prohlížeči (neboli 68 milionu denně) se vztahuje k pornografii. Třicet pět procent veškerého staženého materiálu, což je asi 1,5 miliardy měsíčně, tvoří pornografie. Šedesát procent všech návštěv internetu má sexuální charakter.
Třicet sedm procent duchovních uvádí, že bojují s internetovou pornografií. Průmysl internetové pornografie vynáší přibližně 1 miliardu ročně; očekává se, že během příštích pěti let toto číslo vzroste na 5 až 7 miliard. Odhady velikosti celého pornografického průmyslu se pohybují mezi 4 a 10 miliardami ročně.

Největší skupinu uživatelů pornografie po internetu představují dvanácti- až sedmnáctiletí. Devadesát procent osmi- až šestnáctiletých uvádí, že při vypracovávání domácích úkolů narazili minimálně na nějakou pornografickou stránku. Vystavení traumatizujícímu a šokujícímu obrazovému materiálu může vyvolat znechucení a současně i fascinaci. Podle výsledků jednoho výzkumu navštívilo pornografické stránky nebo stránky se sexuálním obsahem čtyřicet čtyři procent dospívajících.

Deset procent dospělých se přiznává k internetové sexuální závislosti. Čtyřicet tisíc nefunkčních webových stránek bylo přesměrováno, což znamená, že uživatel webu, který zadá jméno firmy, která již není na internetu zastoupena, je automaticky přesměrován na stránku s pornografickým obsahem.

Možná v důsledku těchto internetových stránek je dnes pornografický filmový průmysl větší než kdykoliv předtím, když vytváří asi 6 000 pornografických filmů ročně a vydělá více než 4 miliardy. V roce 1998 vyšetřovala FBI 700 případů internetové pedofilie, do roku 2 000 se tento počet zčtyřnásobil na 2 856 případů. Možná ještě více alarmující je fakt, že internet se stal velmi užitečným nástrojem pro pedofily a sexuální dravce, když distribuují dětskou pornografii, pouštějí se do jednoznačně sexuálních rozhovorů s dětmi a vyhledávají své oběti prostřednictvím chatu.

Pornografie: Progresivní závislost

Dr. Victor Cline, klinický psycholog na University of Utah a specialista v oblasti sexuálních závislostí, pozoroval čtyři kroky v závislosti, kterými prošla většina jeho klientů, zapletených do pornografie.

Krok 1: Závislost. Jakmile je návštěvník pornografických stránek chycen na udičku, vrací se zpět pro další dávky. Sexuálně názorné obrazy poskytují uživateli „opojení", které následuje sexuální uvolnění, nejčastěji prostřednictvím masturbace.

Krok 2: Stupňování. Během této fáze vyžadují konzumenti pornografie častější stimulaci a názornější obrázky, aby dosáhli žádaného „opojení".

Krok 3: Znecitlivění. Materiály, na které bylo zprvu nahlíženo jako na nemyslitelné, šokující, nelegální, odpudivé nebo imorální, jsou nyní návštěvníkem vnímány jako přijatelné, legitimní a banální.

Krok 4: Sexuální ztvárnění. Tento poslední krok popisuje rostoucí tendenci skutečně vykonávat pozorované pornografické akty. Patří sem promiskuita, voyeurství, exhibicionismus, skupinový sex, znásilnění, sadomasochismus anebo sexuální obtěžování dětí. Je zajímavé, že během normálních sexuálních vztahů může docházet k dysfunkcím, což závislou osobu nutí vyhledávat silnější stimuly.
Podle výsledků jedné studie mělo rané vystavení pornografii (před 14 lety věku) za následek vyšší riziko deviantního sexuálního chování, zejména znásilnění. Padesát tři procent lidí sexuálně obtěžujících děti užívalo pornografický materiál jako stimul, když se chystali spáchat tento čin.

V další studii došlo u mužů, kteří byli po šest týdnů vystaveni standardnímu, tvrdému pornu, k rozvoji bezohlednosti vůči ženám. Tito lidé přestávali vnímat znásilnění jako kriminální čin, rozvinuly se u nich pokroucené představy o sexualitě, zvýšil se jejich zájem o více deviantní, bizarní anebo násilné formy pornografie, snížil se význam, který přikládali monogamii, a klesla důvěra v manželství jako trvalou a životaschopnou instituci. Současně začali vnímat promiskuitní vztahy jako normální a přirozené chování.

Dětská pornografie produkuje zvláště znepokojivé výsledky, mezi které patří: ti, kteří se ni dívají, jsou účastni v rostoucím množství případů znásilnění a sexuálního násilí; pedofilové ji používají jako donucovací nástroj u svých dětských obětí; děti, které se na ni dívají, mají větší riziko rozvoje sexuálně závislé osobnosti; běžným důsledkem jsou neplánovaná těhotenství; může to podněcovat děti k obtěžováním dalších dětí a může to mít zničující vliv na exponované dětské postoje, hodnoty, emoce i na jejich identitu.

Je zřejmé, že pornografie není nevinným způsobem trávení volného času. Čím více člověk pornografii vyhledává, tím vyšší je riziko, že bude chtít zažívat to, co vidí, v reále - včetně sexuálního napadení, znásilnění či obtěžování. K sexuální závislosti dochází, když se člověk stane nutkavě závislým na sexuálních myšlenkách či aktivitách za účelem vyvolat změnu nálady. A mnohdy se stává, že to, co začalo jako pouhá náhodná zvědavost, se časem rozvine do podoby nutkavé sexuální závislosti.

Mnozí se noří do tůně nenucené sexuální zvědavosti, aby unikli vnitřnímu prázdnu nebo emocionální bolesti. Ale myšlenky nebo činy, které tato aktivita vyvolává, jenom prohlubují jejich pocity viny. Tak sexuálně závislý člověk upadá do začarovaného kruhu, nastupuje cestu po sestupné spirále, která vede ke stále závažnějšímu závislému chování, kumulaci pocitů viny a vyšší shovívavosti k obscénním obrazům. Skutečnost a fantazie tak u těch, kteří padnou do pornografické vířivky, ztrácejí jasné obrysy.

Sexuální pud je jednou z nejmocnějších sil, kterými disponujeme. Umožňuje nám množit se a naplnit Zemi. Podobně jako Bůh můžeme prostřednictvím sexuální reprodukce „tvořit" děti podle naší podoby a dle našeho obrazu. Přiměřené sexuální projevy mezi mužem a ženou, kteří žijí v manželství, mají vestavěné kontrolní body a vnitřní vyváženost. Pornografie je však podprahovým hledáním neomezené sexuální síly - bez toho, že by se starala o objekt této vášně.

Přemapování závislého mozku

I když se někdo může dívat na pornografické obrázky bez toho, že by se z toho pro něj stal celoživotní návyk, účinky pornografie jsou progresivní, návykové a škodlivé ve všech případech. Užívání pornografie prakticky vždy snižuje schopnost jedince milovat a zakoušet přiměřenou intimitu v normální vztahu. Na osobu opačného pohlaví není nahlíženo jako na celistvou osobnost, ale redukuje se na jednotlivé tělesné části, což přináší temné a špinavé zabarvení na nejhlubší vyjádření lásky a důvěry, které Bůh stvořil, aby se z něj muž a žena mohli společně radovat.

Pornografické obrazy jsou tak mocné, že dokáží neurochemicky přepsat normální impulzy a mozek doslova převálcovat. Sofistikované technicky lékařské diagnostiky potvrdily, že explicitní sexuální obrazy skutečně mění normální fungování mozku. Vědecký výzkum také ukázal, že pornografické prostředí „kolonizuje" mozek diváka. Dochází k nedobrovolným a dlouhotrvajícím změnám ve struktuře mozku.

Sexuální závislost mění chemii mozku podobným způsobem jako závislost na drogách nebo alkoholu. Pro jedince se tak stává obtížné zakoušet sexuální uspokojení jiným způsobem než prostřednictvím pornografického materiálu. A když se člověk této aktivitě již nevěnuje, dostavují se ty samé pocity, resp. abstinenční příznaky - rozrušení, deprese, agresivita, úzkostné stavy, se kterými je třeba bojovat.

Podobně jako u jiných závislostí je důležité spolupracovat při diagnostikování tělesného i psychického stavu a při léčbě s lékařem, resp. odborníkem. Úplné uzdravení je naštěstí možné, a to včetně obnovení normálních sexuálních myšlenek, pocitů a funkcí. Stejným způsobem jako dochází při nevhodných volbách k mapování mozku směrem k vytvoření škodlivých návyků, pozitivní volby dokáží mozek přemapovat takovým způsobem, že zámek behaviorální závislosti se rozlomí a člověk může opět žít životem naplněným svobodou.

Jak jsme zmínili v první kapitole, neuvěřitelný proces přepsání drah v mozku je popisován tímto způsobem: „Dráhy a sítě, jejichž výsledkem je vytvoření nových zkušeností a návyků se nakonec stanou silnými a stálými členy neuronového sousedství, zatímco nepoužívané sítě, které byly odstřihnuty od toku informací, chřadnou a odumírají. Mozková struktura se ve skutečnosti stává těmi informacemi, kterých se mozku dostává - a to, jak nahlíží na tyto informace rozhoduje o jejím budoucím stavu. Když změníte způsob svého uvažování, změní se i stavba vašeho mozku."

Během nenormálního chování, jako je např. náruživé hráčství nebo obsedantní sexuální aktivita, „se neurony zaseknou v kolejích nenormálních vzorků chování, přestanou být aktivní anebo jsou naopak hyperaktivní, jak pro ně začne být buď příliš snadné nebo příliš těžké reagovat. Osoba, která silou změní své chování, může okovy rozlomit - tím, že přinutí neurony, aby změnily spojení a umožnily tak nové chování. Změna způsobů neuronových reakcí prostřednictvím opakování myšlenek a činů je současně zodpovědná za spuštění procesu uplatňování vlastní volby, svobodné vůle a disciplíny. Vždycky je možné přebudovat svůj mozek."

Neuropsychiatr Jeffrey Schwartz to vyjádřil takto: „Nadešel čas, aby se věda postavila čelem vůči vážným důsledkům skutečnosti, že směřovaná a chtěná myšlenková aktivita dokáže zřetelně a systematicky měnit fungování mozku." Jinými slovy: Bůh stvořil váš mozek tak, abyste ze sebe prostřednictvím chtění a myšlení vytvořili nového člověka! Jednotlivé volby způsobují, že „dochází k aktivaci určitých - a ne jiných - mozkových stavů." To znamená, že mozková aktivita dokáže změnit chemii mozku. Schwartz dochází k závěru: „Spolu se schopností přetvářet svůj mozek přichází moc utvářet svůj osud." A s Boží pomoci můžeme právě to činit.

Z knihy „Být volný". Vydala organizace Lifestyle Matters.