Snižuje dobrá životospráva riziko rakoviny?

V Evropě dochází přibližně k polovině všech případů rakoviny, která je ve světě diagnostikována. Byl vypracován odhad, kolika procentům případů rakoviny se dá předejít. Vědci zkoumali výskyt rakoviny tlustého střeva a zbytku trávicího traktu, rakoviny hrtanu a plic, slinivky břišní, prsu, dělohy, ledvin a močového měchýře ve 28 evropských zemích.

Předpokládali, že je možné napříč celou Evropou snížit výskyt rakoviny na průměrnou úroveň zjištěnou ve třech zemích s jejím nejnižším výskytem. Podle tohoto předpokladu se dá hypoteticky předejít 59 % výskytů rakoviny u mužů a 45 % u žen. Za předpokladu, že rozdíly ve výskytu rakoviny nejsou důsledkem genetických rozdílů anebo různého způsobu diagnostikování, lze podle těchto vědců předejít asi polovině všech případů rakoviny.

Toho se dá dosáhnout omezením kouření (zvláště u mužů), snížením tělesné hmotnosti, snížením užívání alkoholu, podobně jako zvýšením hladiny fyzické aktivity a spotřeby ovoce a zeleniny. Vědci se současně shodli na tom, že skutečné snížení výskytu rakoviny eliminováním rizikových faktorů bude pravděpodobně o něco nižší, než byl odhad. Např. ve Velké Británii se uvažuje o možnosti snížení rizika o 40 %. Různí vědci v různých studiích přicházejí s odlišnými čísly týkající se vlivu zlepšení životosprávy na snížení rizika rakoviny. Ve výsledku z toho vychází, že životní styl dokáže snížit riziko rakoviny přinejmenším o 40 %, což je lepší výsledek, než jaký může přinést užívání léků.

Kouření

V USA má kouření v současné době na svědomí asi jednu pětinu úmrtí. Méně než 18 % Američanů kouří. Např. na Slovensku kouří 42 % mužů a muži zde v důsledku kouření (zejména zvýšení výskytu rakoviny plic) umírají třikrát častěji na rakovinu než ženy. Kouření také zvyšuje riziko rakoviny prostaty. (Ti, kteří přestanou kouřit, mají však již po deseti letech stejné riziko onemocnění rakovinou prostaty jako ti, kteří nikdy nekouřili.)
V zemi, jejíž obyvatelé hodně kouří, přinese asi polovinu možného snížení výskytu rakoviny, pokud s kouřením přestanou. Důležitá je primární prevence, která zabrání tomu, aby mladí lidé vůbec kouřit začali. Problém ovšem je, když řada lékařů sama kouří - mnozí si osvojili tento zlozvyk již v mládí. Lékaři by měli být v prevenci vedoucími osobnostmi, to se ovšem těžko dá předpokládat, je-li jejich vlastní životní styl nezdravý a sami navíc kouří.

Strava

Dalším důležitým rizikovým faktorem je strava. Sem patří nadváha, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, celozrnných obilovin, nedostatek vlákniny, nadbytek živočišných tuků a masa (s průvodním vysokým obsahem nasycených tuků a cholesterolu). Dietní faktory hrají přibližně stejnou roli jako faktor spotřeby tabáku.

Nadváha

Nadváha je odpovědná za 40 % výskytu rakoviny jícnu a dělohy. Nadváha současně zvyšuje riziko rakoviny prsu po menopauze, rakoviny tlustého střeva, ledvin, slinivky, štítné žlázy a močového měchýře. Riziko rakoviny prsu se zvyšuje o pět procent s každými dvěma kilogramy nadváhy. Index tělesné hmotnosti (BMI) 30 přinese v porovnání s 25 snížení rizika rakoviny prsu o 13 %.

Kromě výše zmíněných opatření je třeba omezit potraviny s vysokou koncentrací kalorií pocházejících ze sladkostí a limonád, resp. slazených šťáv, máme-li zabránit zvyšování tělesné hmotnosti populace. Je potřeba primární prevence, vzdělávání lidí, kteří dosud mají normální váhu, aby nedocházelo k jejímu zvyšování.

Alkohol

Alkohol zvyšuje riziko rakoviny jícnu, hltanu, hrtanu a ústní dutiny. Současně zvyšuje i riziko rakoviny jater, prsu, tlustého střeva a konečníku. Riziko rakoviny prsu se například zvýší o 8 % s každými deseti gramy zkonzumovaného alkoholu. Ve Spojených státech je 75 % výskytu rakoviny jícnu důsledkem konzumace alkoholu.

Pohyb

Nedostatek pohybové aktivity je rizikovým faktorem rakoviny tlustého střeva, konečníku a prsu. Předpokládá se, že je i ve vztahu k výskytu rakoviny dělohy, prostaty a plic.

Mezi dietní faktory, jež zvyšují riziko nemoc rakovinou prsu, tlustého střeva a slinivky patří konzumace uzenin (slanina, párky, sendvičové maso, šunka, salámy atp.), nedostatek ovoce a zeleniny (zejména rakovina tlustého střeva), nedostatek vlákniny a potravin bohatých na vitamíny C a A. Světový fond pro výzkum rakoviny doporučuje nejíst žádné uzeniny a zpracované masné výrobky, tedy takové, které jsou solené, uzené, konzervované anebo obsahují přídavek chemických látek, jako je např. dusitan sodný (zvláště ve slanině a šunce). Průměrná spotřeba tmavého masa (hovězí, vepřové, skopové) by neměla přesáhnout 300 gramů týdně - to platí pro populaci jako celek.

Závěr

Hlavní důraz by se měl klást na osvětovou kampaň mezi lékaři, kteří by se měli odnaučit kouřit, vést populaci k témuž a současně zdůrazňovat svým pacientům důležitost primární prevence.

John A. Scharffenberg, emeritní profesor Loma Linda University