Terapie slunečním svitem

Písnička „Svítí, svítí slunce nad hlavou“ z pohádky Honza málem králem nebo „Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko“ Suchého a Šlitra patří u nás mezi nejznámější. Naopak nedostatek slunečního svitu je v povědomí lidí spojován se smutkem a depresí.

Moderní technologie způsobují, že můžeme pracovat a žít bez toho, že bychom vůbec vyšli ze svého domova. Umělé osvětlení je šikovný vynález, platíme za něj ovšem daň – v podobě narušení přirozeného tělesného biorytmu. Většina svítidel (žárovky i zářivky) svojí intenzitou nemůže nahradit sluneční svit a nenabízí plné světelné spektrum. Totéž platí o pro okna, záclony, závěsy, smog a opalovací krémy. Společně přispívají k „nedosvětlení“ tím, že část světelného spektra blokují.

Přínos slunečního záření

V okamžiku, kdy světlo dopadne na oční sítnici, je receptory proměněno v nervové impulzy, jež optický nerv přenáší do mozku. Jednou z reakcí je aktivace hypotalamu, který je zodpovědný za produkci neurotransmiterů pečujících o automatické tělesné funkce (krevní tlak, tělesnou teplotu, dýchání, zažívání, tep, náladu, imunitní systém, produkci hormonů a cirkadiánní rytmus).

Sezónní afektivní porucha (SAD) je druhem deprese zapříčiněným nedostatkem slunečního svitu. Tato porucha je běžná zvláště v severských zemích, tedy ve Skandinávii a na Aljašce. Obyvatelé Norska žijící za polárním kruhem si dokáží slunečního svitu vážit. Vždyť v zimě trpí sezónní afektivní poruchou téměř všichni. V rámci prevence SAD umisťují na ulici světelné zářiče (podobně jako třeba u nás máme benzínky nebo autobusové zastávky).

Přiměřené množství slunečního svitu slouží také jako prevence rakoviny. To potvrdila práce vědců z Washingtonské univerzity. Ti zjistili, že u mužů žijících v severních státech USA se objevuje rakovina tlustého střeva o 50 až 80 % častěji než na Jihu. Podobná diskrepance se objevuje i v ženské populaci, byť není tak výrazná.

Světelná terapie má pozitivní účinky v mnoha oblastech. To se vůbec nehodí výrobcům Viagry, Cialis nebo Levitry. Jejich zisky by razantně klesly, kdyby si muži, kteří je nakupují, byli vědomi důležitosti světla. Je totiž dokázáno, že pokud muži vystaví hned ráno své tělo slunci, spustí se u nich produkce hormonu lutropinu. Za jeho tvorbu je odpovědná adenohypofýza a jeho úkolem je regulovat reprodukční činnost u mužů i u žen.

V případě mužů stimuluje lutropin produkci testosteronu ve varlatech. Při testech neplodnosti je jedním z prvních kroků určení hladiny lutropinu v krvi u obou pohlaví. Ženám pomáhá světlo nalézt hromonální rovnováhu. Bylo zjištěno, že jasné světlo pomáhá regulovat menstruační cyklus u žen s nepravidelnou periodou.

V minulosti byli sedláci i jejich ženy vystaveni slunečnímu záření při práci na poli od samého rána. To může být jeden z důvodů, proč se dříve neobjevovalo tolik erektilních dysfunkcí a problémů s menstruací. Naši mužští předci byli sexuálně zdraví a výkonní třeba až do 80 let – a to i díky vystavení slunečnímu svitu.

Prozařte své myšlení

Slunce dokáže zlepšit náladu. To se neurologicky projevuje zvýšenou činností v předním laloku. Světlo podněcuje tvorbu serotoninu během denních hodin. Ten pomáhá v boji s depresí a únavou. Na zvířatech bylo experimentálně ověřeno, že jedinec vystavený slunečnímu svitu vykazuje vyšší hladinu melotoninu než ten, na kterého působilo stejné množství umělého světla. Melatonin je nezbytný pro zdravý spánek a jeho dostatečné mnosžtví je podmínkou pro dobré fungování čelního laloku následující den.

Pro duševní výkonnost je důležitá tvorba serotoninu a melatoninu. Jejich produkce je ovlivňována světlem. Vědci z Alabamské univerzity se nedávno věnovali zkoumání tzv. „mrtvičného pásu“ (osm států na jihu USA s vysokou mírou úmrtnosti v důsledku mrtvice) a zajímalo je, zda množství slunečního světla nějak souvisí s neurologickými nemocemi. To se potvrdilo u jedinců, jejichž anamnéza obsahovala depresivní onemocnění. Neodstatečné množství slunečního světla zvyšovalo u těchto pacientů riziko neurologických problémů na více než dvojnásobek.

Fototerapie je efektivní léčbou předporodní i poporodní deprese. Ty jsou způsobeny snížením tvorby hormonů spojených s odstraněním placenty. Stres nových maminek zvyšuje také nedostatek spánku a další překotné životní změny. Dvě třetiny žen trpí v důsledku během čtrnácti dnů po porodu propady nálady, přičemž u 15 % se tento stav rozvine v plnohodnotnou depresivní ataku. Jedním z efektivních způsobů prevence je vystavit se každé ráno slunečnímu svitu.

Lepšímu fungování mozku napomáhá i světlo filtrované, například přes okno kanceláře. Výzkumy potvrzují, že jedním z nejvýraznějších prvků zlepšujících náladu a duševní výkonnost pracovníků je přístup k přirozenému dennímu světlu v kanceláři.

Sluneční světlo je ve srovnání se světlem umělým nesrovnatelně intenzivnější. Během velmi jasného dnem může dosahovat hodnot kolem 80 000 luxů. Silně uměle osvětlená místnost dosahuje hodnot kolem 400 luxů, tedy asi 1 % jasného slunečního světla.

Nařiďte si své tělesné hodiny

Pravděpodobně jste již slyšeli o cirkadiánním rytmu. Etymologicky pochází tento název z latinských slov circa (znamená „okolo, kolem“) a dian (které znamená „den“). Cirkadiánní rytmus je tedy denní rytmus. Jeho vyváženost je nezbytnou podmínkou emočního i kognitivního zdraví.

K vyladění cirkadiánního rytmu pomáhá, když se každé ráno probouzíme do sluníčka – naše tělo je tak vystaveno přirozenému světlu. Musíte-li vstávat před východem slunce, doporučuji zakoupit léčebný světelný zářič. Uvidíte, že se investované peníze vyplatí.

Jasné světlo vám každé ráno nařídí vaše tělesné hodiny. Pro jedince trpící spánkovými poruchami, únavou, sezonní afektivní porucho nebo depresí je naprostou nutností. (Dalším dílkem skládačky je samozřejmě pravidelný spánek.) Jasné světlo ráno prospívá, ale večer před spaním je naopak velmi škodlivé. Během noci – např. při cestě na toaletu – proto používejte pouze tlumené světlo.

Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. K vydání připravuje Advent-Orion.