Totální abstinence

„Neexistence vztahu nepřímé úměry mezi zvyšováním dávek alkoholu a snižováním výskytu koronárního srdečního onemocnění oslabuje hypotézu o pozitivním vlivu alkoholu." (Alcohol Health & Research World 1990;14:297)

British Regional Heart Study neprokázala žádný vztah mezi pitím a snížením rizika výskytu srdečního záchvatu (Alcohol Health & Research World 1990;14:293-5). Na základě výsledků této studie a dalších faktorů uvádí britská lékařská literatura (Lancet 1988;2:1292-3): „Během let došlo k vytvoření mýtu o tom, že mírná konzumace alkoholu prospívá zdraví".

V některých studiích se ukázalo nižší riziko srdečního infarktu při mírném užívání alkoholu. Vědci se nicméně obecně shodují v tom, že rizika užívání alkoholických nápojů převažují případné prospěšné účinky ve vztahu k nemocem srdce a cév (Tuft's University Diet & Health Letter 1995:13; Alcohol World 1990;14:267; Alcohol Alert, Apr. 1992). Mezi tato rizika patří rakovina konečníku, vysoký krevní tlak, mozková mrtvice, zvýšená hladina triglyceridů, cirhóza jater, onemocnění slinivky, fetální alkoholový syndrom, alkoholismus, sociální problémy (manželské problémy, zabití, sebevraždy atd.), dopravní a další nehody (WHO Technical Series 797, Diet, Nutrition, and the Prevention of Chronic Disease, Report of a WHO Study Group, Geneva, 1990, pp. 62-65, 83-84, 101, 111).

Studie různých skupin lidí, které se pokoušely prokázat, že umírněné pití snižuje riziko infarktu, obsahují řadu matoucích faktorů, které nebyly vzaty v úvahu při formulaci závěrů. Mezi nimi např.:

A. Pijáci mají více pohybu než abstinenti (J Stud Alcohol 1995;56:9-15).

B. Ve skupině abstinentů v rámci velké studie na zdravotních sestrách se vyskytovalo více diabetiček a obézních žen než u konzumentek alkoholu (Eighth Special Report to the U.S. Congress on Alcohol and Health, Sept. 1993, p. 172).

C. Vzhledem k tomu, že při určování množství zkonzumovaného alkoholu se vyskytuje několik možných zdrojů chyb, není možné doporučit žádnou bezpečnou spodní hranici konzumace alkoholických nápojů (J Clin Epidemiol 1995;48:455-65).

D. Masmédia uvádějí, že alkohol je odpovědný za nižší výskyt srdečního onemocnění u Francouzů. Pečlivé vědecké přezkoumání výskytu nemocí srdce a cév u Francouzů však ukázalo, že ve skutečnosti není výskyt těchto nemocí ve Francii nižší než v jiných evropských zemích. Uváděný nízký výskyt je důsledkem francouzské metody klasifikace úmrtí, při níž se řada úmrtí, jejichž pravděpodobnou příčinou je srdeční onemocnění, dostává na rozdíl od jiných zemí do kategorie náhlých úmrtí (Circulation 1994;90:583-612).

Nebyl dosud zjištěn žádný představitelný mechanismus, kterým by konzumace alkoholických nápojů mohla snižovat riziko koronárního onemocnění srdečního.

A. HDL cholesterol není u Francouzů o nic vyšší než u Američanů. Snížení konzumace alkoholu sníží riziko srdečního onemocnění velmi rychle, HDL cholesterol však působí prostřednictvím prevence aterosklerózy, což vyžaduje delší časová údobí (WHO Technical Report Series 841, Cardiovascular Disease Risk Factors: New Areas for Research, 1994.)

B. „Pokusy určit účinky akutní konzumace alkoholu na srážlivost krve nevedly ke konzistentním výsledkům. Ve třech studiích došlo ke snížení vytváření sraženin, ve dvou studiích byla pozorována větší tendence k vytváření sraženin a v pěti studiích se neprojevil žádný účinek." (Alcohol Health & Research World 1990;14:304-312)

C. Další faktory, jako jsou polyfenoly anebo flavony, jsou přítomny v tak malých množstvích, že člověk by musel zkonzumovat velká množství alkoholického nápoje, aby bylo dosaženo nějakého účinku. Množství těchto látek, které se nalézá v v jednom či dvou porcích ovoce nebo zeleniny poskytne, asi stejné množství těchto látek jako může být v jednom drinku (Tuft's University Diet & Health Letter 1995;13).

D. U Francouzů se neprokázalo, že by v pozadí jejich případného nižšího rizika kardiovaskulárních onemocnění (KVO) stál alkohol, ale spíše konzumace většího množství ovoce a zeleniny, větší příjem poly- a mononenasycených tuků a naopak nižší příjem mléka a mléčného tuku (cholesterolu a nasycených tuků) ve stravě (Circulation 1993;88:271-9).

Konzumace alkoholických nápojů jen velmi málo vysvětluje rozdíly, které jsou ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění mezi jednotlivými populacemi (WHO Expert Committee. Technical Report Series 678, Prevention of Coronary Heart Disease, 1982).

Jiné metody na snižování rizika KVO jsou lepší

Adventisté vegetariání (současně nepijí) mají nižší výskyt srdečního onemocnění než konzumenti alkoholu. Stojí za povšimnutí, že úmrtnost na infarkt je ve Francii o 50 % vyšší než v Japonsku (National Institutes of Health, Total Mortality and Mortality from Heart Disease, Cancer, and Stroke from 1950 to 1987 in 27 Countries, Sept. 1992), zatímco ideální (čistě vegetariánská) strava, která neobsahuje ani alkohol ani sýry, snižuje úmrtnost na 50 % úmrtnosti, která je v Japonsku (Am J Clin Nutr 1978;31:S191-S198). Muži adventisté, úplní vegetariáni, měli pouze 14procentní úmrtnost na koronární nemoc srdeční než by se dalo očekávat. Nekouřením, pravidelným pohybem a konzumací stravy, která neobsahuje cholesterol (tedy čistě rostlinného původu) se dá snížit riziko infarktu o 90 %. Zdravá strava přitom na rozdíl od konzumace alkoholických nápojů nezvyšuje riziko dalších nemocí.

Pijáci vína mají obvykle celkově zdravější životní styl

V dánské studii se ukázalo, že místní pijáci vína zkonzumovali v porovnání s pijáky jiných alkoholických nápojů více ovoce, ryb, vařené zeleniny, salátů a olivového oleje (Am J Clin Nutr 1999;69:49-54). Zdá se, že zdravotní prospěch pochází spíše z konzumace těchto potravin než z konzumace samotného vína.

Ve velké kalifornské studii pijáci vína méně kouřili, byli vzdělanější a pili umírněněji než lidé, kteří dávali přednost pivu či tvrdým nápojům.

Těhotné a ženy ve středním věku by rozhodně neměly pít

Těhotným ženám, které si za týden dají pouze tři drinky, se rodí děti s porodní váhou v průměru o 143 gramů nižší, než je tomu u novorozeňat žen, které vůbec nepijí alkoholické nápoje (Epidemiol 1995;6:591-7). U dětí těch žen, které pily denně, se projevilo zvýšení výskytu fetálního alkoholového syndromu o 10 % (J Health Education Jan/Feb 1993, 22-26). Fetální alkoholový syndrom je nejčastější příčinou duševních poruch v USA.

Alkohol zvyšuje riziko rakoviny prsu o 50-100 % (N Engl J Med 1987;316:1169-1173) a ženy středního věku mají vyšší riziko onemocnění rakovinou prsu než koronárním srdečním onemocněním. Dokonce i kdyby alkohol snižoval riziko srdečního infarktu, ženy by jej kvůli riziku rakoviny prsu neměly vůbec užívat (Am J Public Health 1993;83:799-801).

Ve Spojených státech není legální prodávat alkoholické nápoje osobám mladším jedenadvaceti let. Od roku 1999 platí, že pokud je v krvi řidiče, který ještě nedosáhl 21 let, zjištěn alkohol, přichází o řidičský průkaz (University of California at Berkelely Wellness Letter).

Abstinenti by měli zůstat abstinenty

Těm, kteří nepijí, by se nemělo radit, aby s pitím začali - údajně v zájmu snížení rizika srdečního záchvatu (Alcohol Alert, Apr. 1992). „Jednalo by se nezodpovědnou politiku veřejného zdravotnictví, kdyby se abstinentům začala doporučovat konzumace alkoholických nápojů v zájmu snížení rizika koronárního srdečního onemocnění." (Alcohol Health & Research World 1990;14:298)

„Problémy spojené s „mírným" pitím - vzhledem k mnohem většímu počtu lidí, kteří do této kategorie spadají - mají zřejmě na svědomí více než polovinu všech problémů s konzumací alkoholů... Kdyby přestali všichni klinicky diagnostikovaní alkoholici od zítřka najednou pít, podstatný díl problémů s alkoholem by přesto zůstal." (Am J Public Health 1993;83:801-804)

Závěr: Dá se z vědeckého pohledu obhájit doporučování konzumace alkoholických nápojů? Odpovědí je jednoznačné „ne".

Dr. John A. Scharffenberg, emeritní profesor, Loma Linda University