Úpadek, nebo vývoj?

Naturalistický přístup hlásá spontánní vývoj od chaosu k řádu a od nedokonalosti k dokonalosti. Genesis uvádí konkrétní detaily spojené s důsledky hříchu a pádu, naturalistický přístup je však popírá; detaily obrací a používá je jako prostředek k dosažení pokroku od nedokonalého k dokonalosti.

Co Bible nazývá zlem, Darwin nazval dobrem... „z neustálého boje přírody, z hladu (nedostatku, nouze) a smrti přímo pocházejí vyšší formy života". Darwin otočil zlo soupeření (sobectví, boje) a smrti (přemožených Kristem) v náhražku Boha, když tvrdil, že tímto způsobem, tedy bojem o přežití a smrtí - a nazval ho eufemisticky „přírodní výběr" - lze vysvětlit veškerý design (řád, funkci, smysl) v přírodě, a to bez Boha - Designéra (cílevědomé nadpřirozené inteligence). Evoluční pohled je opakem biblického pohledu, protože soupeření a smrt nepovažuje za problém, nýbrž za řešení. Bible viní lidský hřích - a nikoliv Boha - za horory současného světa, který je plný nemocí, úpadku, pohrom a smrti...

Smrt má „vytvářet" lépe přizpůsobené formy - a cykly smrti, které na planetě vládnou mezi dravci a kořistí, jsou zdrojem adaptačního zdokonalení.
Podle Bible tomu tak ale na počátku nebylo a vztahy mezi dravci a kořistí původně vůbec neexistovaly a nebudou ani na obnovené zemi.

„Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit. Kráva se bude popásat s medvědicí, jejich mláďata budou odpočívat spolu, lev jako dobytče bude žrát slámu. Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě. Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře. (Izajáš 11, 6-9)

Tyto biblické verše přinášejí obraz řádu věcí, který je zcela odlišný od toho, co v současné době na naší planetě prožíváme. Za prvé, nebudou existovat masožravci a současní dravci se tedy vrátí k původní vegetariánské stravě. Za druhé, všichni živočichové, kteří bodají nebo jsou jedovatí, přestanou ostatním škodit. Dokonce i dítě si bude moci hrát se zvířaty, která jsou dnes nebezpečnými dravci, což znamená, že se z přirozenosti těchto tvorů vytratí veškerá agresivita a člověk bude mít opět naprostou vládu nad celou živočišnou říší. Tato obnova je v souladu s tím, jakým způsobem popisuje kniha Genesis počáteční (původní) stav stvoření i stravu všech živočichů na této planetě.

„Bůh také řekl: ‚Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít zapokrm. Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu.' A stalo se tak." (Genesis 1, 29-30)

Podle těchto veršů byli všichni živočichové vegetariány, i strava člověka se skládala ze semen a plodů. Všichni živočichové se živili volně rostoucími rostlinami. Nemohly existovat žádné škodlivé bakterie ani paraziti. Každá forma života zaujímala své původní místo.

I jinak velmi prospěšné bakterie může být velmi nebezpečná, pokud se uchytí v místě, které jí nebylo Bohem určeno. Např. různé hnilobné bakterie jsou velmi užitečné při rozkládání organického materiálu v půdě nebo v moři, pokud se však dostanou do trávicí soustavy člověka, mohou způsobit těžké zdravotní problémy.

Na Zemi se také nevyskytovali žádní živočichové, které bychom označili jako škodlivé či nebezpečné. Co tuto dokonalost narušilo? Bible učí, že do světa vstoupil hřích a že se v jeho důsledku radikálně změnil řád přírody. Bez Boží udržující moci (neboť Bůh „nese všechno svým slovem") by se druhý termodynamický zákon dokázal snadno postarat o to, aby bylo možné nastolit harmonii a řád jen v potu tváře.

Nesoulad je podle Bible dílem Božího nepřítele. Podobenství o pšenici a plevelu nám říká, že to byl nepřítel, kdo mezi dobré semeno rozházel (nasel) plevel.

Z knihy Waltera Veitha „Genesis konflikt". Vydalo nakladatelství Maranatha v roce 2008.