V jednom časopise jsem četl, že mírné pití alkoholu prospívá srdci.

Jednou z příčin může být to, že i sami reportéři se rádi napijí. Výjimečně se někteří z nich dokonce přiznají anebo i pochlubí tím, že jsou mírnými pijáky. Háček je ale v tom, že i většina silných alkoholiků se považuje za mírné konzumenty alkoholu. Je těžké najít člověka, který přizná, že má problém s alkoholem. A ještě něco. Konzumace alkoholu a kouření jsou rozšířeny rovněž mezi politiky, soudci či právníky. Možná i to může být důvodem, proč se v naší zemi tak obtížně prosazují zákony, které by vedly k omezení kouření a konzumace alkoholu.

V této souvislosti se často uvádí tzv. francouzský paradox. Francouzi konzumují více tuků než např. Američané nebo Britové, ale přitom mají podstatně nižší úmrtnost na srdečně-cévní choroby. Vysvětlení zní – větší konzumace červeného vína. Je ovšem nutné zohlednit i další životní a výživové faktory. Francouzi sice jedí více másla, sádla a mají v průměru vyšší koncentraci cholesterolu v krvi a vyšší krevní tlak než Američané, ale minimálně ve dvou dalších faktorech mají proti Američanům výhodu. Francouzi především pijí velice málo mléka.

Mezinárodní srovnávací studie potvrdily, že výskyt srdečních onemocnění narůstá se zvyšující se konzumací mléčných výrobků. Nižší konzumace mléčného tuku může částečně vysvětlit nižší výskyt srdečně-cévních chorob ve Francii. Dále je Francie země s vysokou spotřebou ovoce a zeleniny. Zelenina a ovoce obsahují celou řadu vitamínů, minerálů a dalších fytochemických látek, které působí jako ochrana srdce a cév. Je zajímavé, že o těchto rozdílech se nemluví a zdůrazňuje se pouze pití červeného vína.

Češi mají zase celosvětový primát v pití piva. Například pro rok 1997 vychází průměrná spotřeba piva na jednoho obyvatele (včetně dětí a abstinentů) na 157 litrů. Nárůst spotřeby alkoholu u nás po roce 1989 je alarmující.

Dr. Hans Diehl, M.P.H., zakladatel programu CHIP, odborník na zdravou výživu a životosprávu