Vejce a já

Dříve se jim dostávalo volného výběhu a péče člověka. Mohla dýchat svěží vzduch a zobat celá zrna, plus další lahůdky, které se jim podařilo vyhrabat ve svém okolí. Jejich den končil se západem slunce a začínal s ranním rozbřeskem.

S příchodem průmyslové revoluce, automatizace a agrobusinessu, které zcela transformovaly drůbežářský průmysl a průmysl výroby vajec, začalo mít okolní prostředí drastický negativní vliv na imunitní systém kuřat. Životní prostor? Zmenšil se na desetinu čtverečního metru. Možnost pohybu? Nulová. Výživa? Dnešní kuřata nejsou nucena konzumovat pouze zbytky masa a další vedlejší produkty živočišné výroby, ale také vlastní či cizí odpad společně s léky a antibiotiky, které jim mají o pár měsíců prodloužit život, než se stanou nepoužitelnými pro snášení vajec a skončí třeba jako slepice na paprice. Světlo? Všimli jste si někdy, jak je to se světlem v drůbežárně? Svítí nepřetržitě. Víte proč? Hodně světla po dlouhé hodiny ovlivňuje hladinu hormonů k vyšší produkci vajec. Vedlejší účinky? Schopnost imunitního systému slepic bojovat s řadou virů a baktérií, jako je baktérie salmonely, je vážně narušena.

Epidemie salmonelózy

Středisko pro prevenci a léčení chorob v Atlantě v americkém státu Georgia se snaží sledovat epidemie onemocnění způsobených kontaminací jídla. Ze studovaných 2 423 případů takovýchto infekčních onemocnění (které postihly více než 77 000 lidí) byla salmonela nejčastější příčinou problémů. Citujeme: "Salmonelou způsobená enteritida měla na svědomí největší množství epidemií, jednotlivých případů i úmrtí; většina těchto epidemií byla způsobena konzumací nedovařených nakažených vajec."

V březnu 1998 zveřejnil časopis Consumer's Report článek o kuřatech, salmonelóze apod. Uvádělo se zde, že u 71 procent z téměř 1 000 testovaných kuřat byla zjištěna kontaminace choroboplodnými baktériemi. Drůbežářský průmysl zveřejnil prohlášení, že již situaci dostal pod kontrolu. Časopis tedy provedl nové testování, jehož předmětem se stalo 400 celých, čerstvých kuřat (nejlepších, jaké bylo možno dostat) z celých USA. Výsledky? Celková kontaminace činila - jak bylo publikováno na str. 26-27 říjnového vydání tohoto časopisu z téhož roku - 74 procent všech zkoumaných vzorků! V některých obchodech byla situace s kontaminací salmonelou poněkud lepší než v jiných, obvykle byla ale zase horší v kontaminaci jinými baktériemi. Jaký je tedy konečný verdikt? To, s čím se v současné době jako zákazníci drůbežářského průmyslu potýkáme, můžeme nazvat ruskou ruletou. Při zvyšující se odolnosti některých kmenů na antibiotika je v současnosti zahrávání si s drůbeží opravdovou troufalostí.

Anglie, Wales a salmonela

V Anglii je více než 75% infekčních onemocnění způsobených kontaminací potravy způsobeno salmonelou. Citujeme: "Nejběžnějším přenašečem byla drůbež/vejce, a to ve 44 případech. … Syrová skořápková vejce hrála roli v pětině případů epidemie."

Stává se zcela zřejmé, že slepičí vejce nejsou čistou potravinou. Některé velké řetězce restaurantů dnes již z tohoto důvodů nenabízejí nedostatečně uvařená vejce svým zákazníkům - je to příliš riskantní. Food Safety and Inspection Service USDA odhaduje, že asi 2,3 milionů vajec, které jsou vyprodukovány v USA, obsahují baktérie salmonely, což má za následek přes 880 000 případů vážné infekce ročně. Každoročně stovky nakažených lidí umírají. Naneštěstí tady ještě problémy s mikrobiálním znečištěním vajec nekončí.

Vejce a viry

Celý drůbežářský průmysl je ničen nenasytností jeho hlavních představitelů peněz. Recyklovaná potrava totiž znamená i recyklaci virů. Tento osudový cyklus by byl dost špatný, i kdyby drůbež běhala po dvorku na sluníčku. To se však neděje. Jak už jsem zmínil, kuřata či slepice jsou uzavřena v malinkých klíckách s drátěnou podlahou, jejímiž oky propadá jejich vlastní odpad do nižších podlaží, kde se hromadí. Výsledkem je, že se z těchto nánosů pod vlivem tepla a proudění vzduchu uvolňují baktérie nejrůznějších druhů, které se vznášejí ve vzduchu a dostávají se do dýchacího systému drůbeže. Moderní drůbež tak dýchá viry, konzumuje viry a v důsledku selhávajícího imunitního systému i produkuje viry. Výsledek? Stále více virů.

Proč není tento fakt více na očích? Protože důkazy jsou zkonzumovány. Když již není slepice schopna nést, je prodána na maso, a to tak rychle, jak je jen možné. Dalším důvodem je, že poškození viry bývá zřídka vidět, protože drůbeži jsou na každodenní bázi podávána antibiotika a další léky. Obrat je přitom tak velký, že se virové nemoci nestačí nápadně projevit.

Rakovina kuřat

Bulletin amerického Ministerstva zemědělství č. 970 podává důkladný a zlověstný přehled druhů rakoviny, které se projevují u drůbeže - rakovina nervů, rakovina jater a vaječníků, rakovina prakticky na všech možných místech. Již v roce 1911 se podařilo vědci jménem Rous objevit rakovinný virus, který způsoboval sarkom. Jiný vědec, Angličan Campbell, vydal monografii, která se jmenuje "Nádory u drůbeže". Poukazuje na to, že rakovinný virus dokáže i přeskočit jednu generaci, takže babička slepice může mít rakovinu, matka slepice se zdá být v pořádku, ale vnouče může podlehnout nějakému zabijáckému rakovinnému viru. Za povšimnutí stojí, že fragmenty zodpovědné drůbeží RNA se mohou objevit ve značné míře jak u jiných zvířat, tak dokonce i u lidí.

Čtyři hlavní druhy rakovinných virů u drůbeže

Po mnoho let se snažila Onkologická laboratoř v East Lansingu ve státě Michigan udržet pod kontrolou výskyt rakoviny u americké drůbeže. Podle jejich zprávy existují čtyři hlavní druhy rakovinných virů, které napadají drůbež. Jedná se o MDV virus, ALV virus, REV virus a LPDV virus. Tři poslední jsou retroviry, které dokáží napadnout DNA prostřednictvím silných enzymů.

Vědci vyvinuli vakcínu proti MDV viru, což je herpes virus, a prohlásili, že tento rakovinný virus u drůbeže dostali pod kontrolu. Čas však ukázal, že tato vakcína nedokáže zaručit, že drůbež rakovinou skutečně neonemocní. V současné době selhává stále více a virus se šíří na více a více hostitelů. Objevují se i nové kmeny ALV viru. Je zřejmé, že problém rakoviny u drůbeže se zhoršuje.

Varování z Tulane

Citujeme z výzkumné zprávy vypracované na univerzitě v Tulane. "Zdravá kuřata, slepice a krůty a jejich vejce určené pro lidskou spotřebu jsou běžně kontaminovány viry, které u těchto zvířat způsobují rakovinu. Některé z těchto virů mohou napadnout a přeměnit na rakovinné lidské buňky in vitro (ve zkumavce). V lidské krvi se objevují protilátky proti těmto virům, které ukazují na boj imunitního systému s touto virovou infekcí." Tým této univerzity analyzoval úmrtnost lidí, kteří pracují na drůbežích jatkách a kteří jsou tak vystaveni těmto virům. Byl zjištěn nadprůměrný výskyt rakoviny jícnu, jater, lymfatického systému u 2 600 relativně mladých pracovníků. Konečné výsledky budou známy, až tito lidé zestárnou.

Rakovina dělohy a vejce

Středisko výzkumu rakoviny na University of Hawaii studovalo více než 300 případů rakoviny děložní sliznice. Vědci porovnávali, jaké druhy rakoviny se projevily v závislosti na tom, co ženy jedly. Mikroskopicky potvrzené rakoviny byly zjištěny u Japonek, bělošek, Havajanek, Filipínek i Číňanek, jejichž věk činil 18 až 84 let. Byla zjištěna jednoznačná souvislost mezi konzumací tmavého masa, margarínu a vajec a rozvojem rakoviny děložní sliznice. Naštěstí současně platilo, že čím více jedly ženy obilovin, luštěnin, zeleniny a ovoce, tím byl u nich výskyt tohoto obvykle smrtelného onemocnění nižší.

Rakovina tlustého střeva a vejce

Bylo porovnáno více než 1 900 případů rakoviny tlustého střeva s více než 2 400 kontrolami v oblasti Severní Kalifornie, osmi okrsků státu Utah a jedné oblasti ve státě Minnesota. Muži, kteří jedli stravu s vyšším obsahem masa, drůbeže, ryb a vajec, měli o 50% vyšší riziko rakoviny tlustého střeva. Ženy, které konzumovaly velká množství rostlinných potravin (ovoce, zeleninu a celé zrno), měly snížené riziko onemocnění rakovinou tlustého střeva.

Bernell E. Baldwin, Journal of Health and Healing, Volume 21, No. 3