Víno v Bibli

Zákaz alkoholického vína. Nejjasnější biblický zákaz používání alkoholického vína a současně nejdramatičtější opis jeho zhoubných následků se nachází v Přísloví 23,29-35. Moudrý muž říká: „Komu zbude ‚Ach' a komu ‚Běda'? Komu sváry? Komu plané řeči? Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak? Těm, kdo se zdržují u vína, kdo chodí okoušet kořeněný nápoj. Nehleď na víno, jak se rdí, jak jiskří v poháru. Vklouzne hladce a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije. Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti, z tvého srdce budou vycházet proradné řeči. Bude ti, jako bys ležel v srdci moře, jako bys ležel s rozbitou hlavou. ‚Zbili mě a nic mě nebolí, ztloukli mě a nevím o tom. Až procitnu, vyhledám to zas a zase.'"

V této stati Šalamoun nejkategoričtějším způsobem nabádá člověka zdržet se dokonce i pohledu na víno, aby se vyhnul hanbě a trápení, které působí (Příslovi 23,31). Ve snaze odvrátit člověka od svodu fermentovaného vína Šalamoun pokračuje v opisování jeho smrtelné povahy přirovnáním k jedovatému uštknutí hada a štípnutí zmije (Přísloví 23,32).

Tělesné a morální důsledky. Písmo svaté uvádí několik důvodů při zakazování alkoholických nápojů: zkreslují vnímání reality (Izajáš 28,7; Přísloví 23,33), snižují schopnost činit odpovědná rozhodnutí (Leviticus 10,9-11), oslabují morální citlivost a zábrany (Genesis 9,21; Gen 19,32; Abakuk 2,15; Izajáš 5,11-12); způsobují fyzické choroby (Přísloví 23,20-21; Ozeáš 7,5; Izajáš 19,14; Žalm 60,3) a diskvalifikují člověka z občanské i náboženské služby (Přísloví 31,4-5; Leviticus 10,9-11; Ezechiel 44,23; I. Timoteovi 3,2-3; Titovi 1,7-8).

Pití alkoholu vyřazuje z občanské a náboženské služby. Jedno z nejjasnějších učení Bible je, že pití alkoholu vyřazuje člověka z vedoucí pozice v civilním i náboženském životě. Moudrý Šalamoun jasně říká, že králi a vladaři musí abstinovat od vína: „Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji." (Přísloví 31,4) A bezprostředně uvádí důvod tohoto jasného zákazu: „Aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných." (Přísloví 31,5)

Tento text činí hodnotový posudek alkoholického vína jako takového, ne vypitého množství. Text neříká: „Nehodí se králům pít hodně vína." Ale říká: „Nehodí se králům být pijany vína." To, co je tu zakázané, jako i jinde v Písmu, není zneužívání - jak to mnozí tvrdí - ale vlastní používání alkoholických nápojů.

Abstinence od používání alkoholického vína se v Písmu vyžaduje nejen od civilních úředníků - králů a knížat - ale též od náboženských vůdců, např. kněží ve Staré smlouvě a biskupů/starších/diakonů v Nové smlouvě. Ve Starém zákoně se o kněží výslovně požadovala abstinence od alkoholických nápojů: „Ty ani tvoji synové s tebou nesmíte pít víno (jajin) nebo opojný nápoj, když budete vcházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli." (Leviticus 10,9) Důvod, který se přitom uvádí, je, že alkoholické nápoje by snížily jejich schopnost rozlišovat a učit Boží svaté nařízení: „Musíte rozlišovat svaté od nesvatého a nečisté od čistého a učit Izraelce všem nařízením, která vám Hospodin uložil skrze Mojžíše." (Leviticus 10,10-11; porovnej Ezechiel 44,23). Stejné požadavky abstinence od alkoholických nápojů jsou kladené na církevní přestavené v Nové smlouvě (1. Timoteovi 3,2-3; Titovi 1,7-8).
Fakt, že kněží nesměli pít alkoholické nápoje, aby zachovali svatost svatyně, naznačuje, že alkohol se v Písmu považuje za poskvrňující a nesvatý. Důvod pro toto tvrzení se nachází jak ve vlastní povaze alkoholu, tedy v jeho schopnosti opojit (Přísloví 23,29-30; Přísloví 20,1; Abakuk 2,5), tak i v jeho účincích, tedy v jeho schopnosti snížit rozlišování mezi svatým a obecným a mezi tím, co je správné a co je nesprávné (Leviticus 10,11; Ezechiel 44,23). Z hlediska faktu, že jako křesťané jsme „královské kněžstvo" (1. Petrova 2,9), povolaní být „rozumní a střízliví" (1. Petrova 4,7) v často nerozumném a nestřídmém světě, Boží zákaz požívání alkoholických nápojů kvůli uchování naší morální soudnosti je obzvlášť relevantní i pro nás dnes.

Protiřečí si Bible?

Na první pohled se zdá, že když se Bible vyjadřuje o víně, vzájemně si protiřečí. Na jedné straně bezvýhradně odsuzuje užívání vína (Leviticus 10,8-11; Soudců 13,3-4; Přísloví 31,4-5; Přísloví 23,31; Přísloví 20,1; Abakuk 2,5; 1. Timoteovi 3,2-3) a na druhé straně víno z celého srdce schvaluje jako Boží požehnání pro potěšení lidí (Genesis 27,28; Genesis 49,10-12; Žalm 104,14-15; Izajáš 55,1; Amos 9,13; Jan 2,10-11).

Řešení tohoto zdánlivého rozporu nespočívá v kvantitě, ale v kvalitě používaného vína. Pečlivé zkoumání (v knize Víno v Biblii - v ČR distribuuje Maranatha) historického používání čtyř souvisejících výrazů - anglického wine, latinského vinum, řeckého oinos a hebrejského jajin - ukázalo udivující konzistenci v historickém používání těchto souvisejících výrazů, z nichž každý se používal na označení šťávy z hroznového vína, ať už fermentované (kvašené) nebo nefermentované (nekvašené).

Předcházející úvahy naznačují, že biblické schvalování anebo odmítání „vína" není dané množstvím konzumovaného vína, ale charakterem „vína" jako takového. Pozitivní zmínky o „víně" se týkají nefermentované, nealkoholické hroznové šťávy. Naopak všechny obviňující zmínky o „víně" se týkají alkoholického, opojného vína. To druhé je odsouzené bez ohledu na požívané množství. Ve světle takových závažných biblických výstrah bychom měli respektovat Bohem dané pokyny abstinencí od alkoholických nápojů a jakýchkoliv omamných látek.

Z knihy dr. Samuele Bacchiocchi Víno v Biblii. Vydal Sion plus n.o.