Vrabec, neuvěřitelný letec

Manévrují, kličkují, a přitom perfektně dodržují směr. Když letí volným vzduchem, a fouká slabý boční vítr, dokáže vrabec svá brka na křídlech vychýlit i o jediný úhlový stupeň, aby vyrovnal kurz. Dokonce mohou různá brka i otáčet, nadzvedávat je a snižovat podobně jako letadlo klapky, a to všechno ovládají svým malinkým mozkem. Neuvěřitelné!

Věděli jste, že ptačí pera jsou z materiálu, který má poměr pevnosti a hmotnosti lepší než ocel? Evolucionisté učí, že peří se vyvinulo z šupin, protože ptáci se údajně vyvinuli z plazů. Ale je tomu skutečně tak? Může se pero vyvinout z šupiny, která nemá žádný sval ani folikul? Zdá se vám to reálné? Tady přeci není žádná souvislost.

Pokud by ptáci pocházeli z plazů, měli by mít podobné kosti, ale nemají. Ptáci mají totiž kosti duté a dokonce v nich mohou zadržet vzduch, tak jako v plicích. Jejich kosti jsou zjevně odlehčené kvůli létání, to ale plazi nemají. Stačí chvíli sledovat vrabce a je vám jasné, že byl stvořen k létání. Člověk nebyl dosud schopen se všemi svými počítači, stroji a letadly se, co se týče létání, ani přiblížit k důmyslnosti a genialitě ptáků. Vrabci mají tak výkonné srdce, že je schopno až třinácti stahů za jedinou sekundu. Není divu, že se jimi letečtí inženýři zabývají už celá desetiletí.

Vrabec má velmi krátké trávicí ústrojí s velmi koncentrovanými trávicími šťávami. Plně najedený by sotva letěl, proto je tedy nutné, aby potravu strávil a zbytky vyloučil co možná nejrychleji. Podle mě je to přímo geniálně navržené řešení. Bez geniálního designu by pták prostě nefungoval, stejně tak i světluška nebo třeba vážka.

Geniální komunikační systém

Další pozoruhodnou věcí je, jakým způsobem sedí na vejcích. Nejde jen o samotnou konstrukci ptačího hnízda ale především o rozsáhlé změny, které se dějí přímo v těle samičky! Vše je Bohem geniálně zařízeno. Když se blíží období kladení vajec, začne samičce na hrudi vypadávat jemné peří. Tím vystele hnízdo a v odhalené kůži ji začnou narůstat nové cévy. Má jich tak až sedmkrát více, než původně. Některé jsou přitom až pětkrát širší.

Takže když se potom tato silně prokrvená kůže dotýká vajec, tak je nejen zahřívá, ale ptáček prostřednictvím té holé kůže s vejci i komunikuje. Třeba nějak takto: „Tady vejce, je nám příliš horko“ a ptáček z vajec na chvíli sesedne. Nebo: „Vejce hlásí příliš vysokou vlhkost“ a i to dokáže zařídit. Tenhle způsob komunikace přes kůži je prostě úchvatný!

Je známo, že tučňáci zahřívají svá vejce položená na nohou. Tím je izolují od ledu a sněhu a pak okolo vajíčka nahrnou tukovou vrstvu ze spodní části břicha a přikryjí je peřím. Vejce jsou tak perfektně izolována od vnějšího prostředí. Ovšem aby mohl tučňák regulovat teplotu vejce a neohrozil tak růst zárodku, potřebuje velmi sofistikovaný komunikační systém.

Jak by se něco takového mohlo vyvinout postupně? Pokud by vše nefungovalo dokonale již od první snůšky, zárodek by zemřel. Systém líhnutí opravdu nelze zjednodušit. Všechno musí fungovat minimálně tímto způsobem, a to již od počátku stvoření, jinak by tihle ptáčci už dávno vyhynuli. Bez tohoto mechanismu by vejce zkrátka nepřežila. A pokud nepřežijí vejce, zanikne tak celá populace. A teď si vezměte kolik různých vztahů a malých, ale životně důležitých detailů musel Bůh promyslet a naplánovat, aby jeho stvoření mohlo fungovat minimálně tak, jak to vidíme dnes.

Vrabci jsou neuvěřitelní letci. A totéž bychom mohli říci i při pohledu na tohle letadlo. Je přeci zřejmé, že letadlo vyprojektoval letecký inženýr, a sice tak, aby létalo. Od začátku bylo jasné, co bude na konci a jakou to bude mít funkci. Proč se ale stejnýma očima nedíváme i na zvířata?  Jak to, že při pohledu na přírodu nevidíme pečlivě promyšlený plán? No řekněte, není to zvláštní?

Z DVD Jobe Martina Neuvěřitelná stvoření popírající evoluci. Vydalo Štúdio Nádej a Maranatha.