Vysoký krevní tlak
Krevní tlak klesá o 1 mmHg/kg s úbytkem tělesné váhy. Zdá se, že 20 až 30 % případů hypertenze (krevní tlak nad 130/80 mm Hg) je zapříčiněno nadváhou.
Nadbytek tuku v břišní krajině (u žen obvod v pase >86 cm a u mužů >102 cm) naznačuje zvýšené riziko. Jedná se o tzv. viscerální tuk, který obaluje orgány v břiše a tak zvyšuje nebezpečí různých onemocnění, včetně hypertenze. (Už desetiprocentní úbytek celkové váhy sníží množství viscerálního tuku o 35 %.)
Alkohol je známý tím, že zvyšuje systolický krevní tlak. Pouhá sklenka nebo dvě denně dokážou způsobit hypertenzi. Alkohol současně oslabuje účinky léků proti vysokému krevnímu tlaku.
Slyšeli jste někdy o DASH dietě?
Zvýšený krevní tlak snižuje omezení příjmu sodíku a zvýšené zásobení draslíkem, vápníkem či hořčíkem.
V rámci tzv. DASH studie byly vyzkoumány a stanoveny takové úpravy jídelníčku, které snižovaly krevní tlak. Podávaná strava byla bohatá na draslík, hořčík a vápník pocházející z ovoce, zeleniny a nízkotučných mléčných produktů. Přínosné se také ukázalo omezení nasycených tuků (<7 %). K dalšímu významnému snižování krevního tlaku došlo při omezení sodíku. Se zvyšujícím se věkem pacientů se tento faktor ukázal dokonce efektivnější než zvýšení příjmu ovoce a zeleniny.
Pokud bylo součástí DASH diety nízkotučné kravské mléko, krevní tlak se dále snižoval. Užívání plnotučného mléka ke snížení tlaku nevedlo. Naopak podávání sójového mléka obohaceného kalciem snižovalo tlak ještě více než nízkotučné kravské mléko.
Dodržování DASH diety nemělo výrazný účinek u lidí mladších než padesát let, kteří omezili sodík, pravidelně se věnovali fyzické aktivitě a pracovali na redukci své váhy. Prospěšné účinky se ale projevily u lidí starších.
Jak mnoho solit?
Vědci zkoumali účinky sodíku na hladinu krevního tlaku při podávání devíti, šesti a tří gramů soli denně. Systolický krevní tlak klesl o 2,1 mm Hg, když se přešlo od nejvyššího ke střednímu dávkování. Při přechodu od středního příjmu soli k nejnižšímu klesl ještě o dalších 4,6 mm Hg. Z toho mimo jiné vyplývá, že by mohlo být přínosné snížit příjem sodíku o víc, než bylo uvedeno v dané studii.
U etnických skupin, které mají velmi nízký příjem soli, a to na úrovni 1–2 gramů denně (jde např. o příslušníky jednoho kmene amazonských indiánů přijímajících jen půl gramu soli neboli 0,2 g sodíku za den), se hypertenze skoro nevyskytuje. Naproti tomu v hospodářsky vyspělých zemích, kde je běžným příjmem 10 g soli za den, trpí vysokým krevním tlakem až 30 % populace. Ve většině zemí dnes hladina krevního tlaku s přibývajícím věkem stoupá. V oblastech, jejichž obyvatelé dosud používají jen málo soli, k tomuto jevu nedochází.
Evropská unie přišla v roce 2008 s doporučením snížit příjem soli v následujících čtyřech letech o 16 %. Odhaduje se, že v České republice je velmi vysoký příjem soli, na úrovni 13,6 g/den u mužů a 10,5 g/den u žen.
Příklady z Finska, Japonska a Velké Británie, kde bylo docíleno snížení příjmu soli za účelem redukce hypertenze a omezení rizika kardiovaskulárních onemocnění (KVO), naznačují, že sůl je zřejmě hlavním příčinným faktorem stoupání krevního tlaku.
Vzhledem k tomu, že 80 až 85 % našeho denního příjmu soli pochází z průmyslově zpracovaných potravin, není dnes asi realizovatelné provést studii na velkém populačním vzorku. Je totiž nepravděpodobné, že by potravinářské závody snížily obsah soli v průmyslově zpracovaných potravinách natolik, aby bylo možné získat potřebné výsledky. (Zajímavé v této souvislosti je, že krysy, které byly krmeny průmyslovým krmivem, dokázaly zkonzumovat až sedmkrát více sodíku, než by snědly v běžné potravě.)
Poměr sodíku a draslíku
Vyšší poměr příjmu sodíku k draslíku je spojen s vyšší mírou KVO a zvýšenou celkovou úmrtností. Jsou-li pokusné krysy krmeny stravou s vysokým obsahem draslíku, vyšší dávky sodíku jim často neuškodí. Podíl množství draslíku a sodíku ve stravě by měl být přinejmenším 1:1, optimálně 2:1. Realita v západních zemích je 0,3:1 (i méně). Draslík zpomaluje opětovné vstřebávání sodíku v ledvinách.
Ovoce a zelenina vynikají vysokým obsahem draslíku, z tohoto důvodu Světová zdravotnická organizace (WHO) a řada amerických i evropských institucí doporučují konzumovat je ve větší míře. V USA mohou potraviny s vyšším obsahem draslíku (nad 350 mg) nést označení, že snižují riziko hypertenze a mozkové příhody.
Kolik draslíku bychom měli denně přijmout ze stravy? Podle organizace U. S. Institute of Medicine by to mělo být 4,7 gramů.
Vegetariánská strava
Ve velké dlouhodobé studii na skoro 45 tisících účastnících se ukázalo, že vegetariáni měli nižší krevní tlak (o 3,3 mmHg), nižší LDL cholesterol (o 0,45 mmol/l) a v důsledku i nižší úmrtnost na ischemické srdeční onemocnění. V další studii s téměř 100 tisíci zkoumanými osobami měli vegetariáni (tvořili asi polovinu účastníků) o 40 % nižší riziko hypertenze.
Také další studie potvrdila, že riziko hypertenze se snižuje při hojném používání zeleniny (o 42 %) a při hojném používání ovoce (o 32 %), a to navzdory tomu, že účastníci studie přijímali více než třetinu kalorií v podobě tuků.
Patnáctileté sledování mladých dospělých lidí ukázalo, že příjem rostlinné stravy snižuje riziko onemocnění vysokým krevním tlakem (příjem mléka a mléčných výrobků nehrál v této studii roli, konzumace masa naopak riziko zvyšovala).
Tukové poměry
U čtvrtiny účastníků jiné studie s nejvyšším poměrem polynenasycených a nasycených mastných kyselin (v membránách červených krvinek) bylo riziko hypertenze o 65 % snížené. Nasycené tuky krevní tlak zvyšují, zatímco kyselina linoleová a polynenasycené tuky jej spíše snižují. Ve studii na krysách se při podávání stejného množství soli prokázal nárůst krevního tlaku při špatném zásobení kyselinou linoleovou. Při snížení množství tuku ve stravě (ze 42 na 25 % kalorií) a současné změně poměru polynenasycených a nasycených mastných kyselin (z P/S 0,2 na P/S 1,0) došlo u mužů (částečně i u žen) – a to i v případech zvýšeného příjmu soli – k významnému poklesu tlaku (ze 145/85 na 125/75).
Velká evropská studie poukázala na vztah nepřímé úměry mezi příjmem olivového oleje a úrovní systolického i diastolického krevního tlaku. I další studie doložila prospěšné účinky užívání olivového oleje na krevní tlak.
Bílkoviny
Studie prokázaly, že konzumace rostlinných bílkovin snižuje krevní tlak. Příjem bílkovin u vegetariánů je na nižší (ale dostatečné) úrovni než u běžné populace. Pacientům v prvních třech stadiích chronického onemocnění ledvin by prospěl nižší příjem bílkovin (riziko úmrtí při selhání ledvin by se snížilo o 31 %). Lidé s hypertenzí tvoří třicet procent všech chronických pacientů s ledvinovým onemocněním.
Vysoký krevní tlak sám o sobě může více než zdvojnásobit riziko onemocnění cukrovkou v následujících pěti letech. Riziko hypertenze se také zvyšuje o více než polovinu, pokud lidé přijímají ze stravy pouze 12 gramů vlákniny denně – oproti doporučovaným 24 gramům. (Potraviny živočišného původu vlákninu neobsahují.)
Zvýšená hodnota C-reaktivního proteinu (faktoru ukazujícího na zánět v těle a podle některých autorů i rizikového faktoru srdečního onemocnění) předvídá i výskyt vysokého krevního tlaku. Vysoký příjem zeleniny bohaté na karotenoidy a ovoce snižuje C-reaktivní protein. Stejně tak jej snižuje i fyzická aktivita.
John A. Scharffenberg