Zajímavostí o kojení

Navíc dlouhodobé sledování předčasně narozených dětí v rámci dětského zdraví a vývoje odhalilo velmi pozitivní vliv mateřského mléka na vývoj mozku dětí s extrémně nízkou porodní hmotností (pod 1000 g). Ukázalo se, že pokud děti začnou dostávat mateřské mléko (např. odsáté matce a podávané z láhve) co nejdříve ještě během pobytu na jednotce intenzivní péče a co nejčastěji, tak mají v 18. i 30. měsíci života lepší skóre mentálního vývoje a menší riziko opakované hospitalizace.

Dánský výzkum prokázal, že děti, které jsou kojené méně než jeden měsíc, mají zvýšené riziko, že se z nich v dospělosti stanou alkoholici. Do hry samozřejmě vstupují i takové rizikové faktory jako narušená psychika a alkoholismus matky, slabé sociální poměry rodiny, kouření matky během těhotenství nebo skutečnost, že dítě bylo počato jako nechtěné.

Kofein z nápojů přechází do mateřského mléka. Jeho koncentrace v mléku je asi 1-5 % koncentrace v krvi matky a maximální hodnoty dosahuje 1-3 hodiny po konzumaci kofeinového nápoje. Kofein úplně vymizí z mateřského mléka až devátý den po jeho konzumaci (pokud maminka konzumuje kofeinové nápoje denně, její mléko soustavně obsahuje nějaký kofein). Kojené miminko odbourá polovinu přijatého kofeinu až za 80 hodin. (Se stoupajícím věkem se tento eliminační čas zkracuje, ale nejhůř na tom jsou děti do 6. měsíce). Kofein navíc obírá dítě o železo z mateřského mléka.

Analýza sedmi studií, které společně zahrnovaly údaje o více než 76 tisících lidí, dospěla k tomu, že ti, kteří byli v dětství kojeni, trpěli o 39 % menším rizikem cukrovky 2. typu v dospělosti, měli nalačno nižší hladiny inzulínu (to je velmi pozitivní) a měli v dětství během kojení nižší hladiny cukru než ti, kteří dostávali náhradu mateřského mléka.

A na závěr: Mateřské mléko obsahuje více než 400 různých užitečných látek, které se nenacházejí v žádném umělém mléku pro děti.

Z knihy Igora Bukovského Návod na přežití pro bejby. Vydalo nakladatelství Grada.