Žaludeční vředy
Žaludeční a dvanáctníkový (duodenální) vřed je častější u mužů než u žen, hlavně v období mezi 40.-50. rokem života.
Vlivem nesprávného způsobu života a stresu se onemocnění posouvá do nižších věkových kategorií, takže výskyt nemoci u 20-25letých už dnes není žádným překvapením.
Příčiny nejsou přesně známy, podobně jako důvod a principy dědičnosti. Vznik se definuje jako přetrvávání nerovnováhy mezi agresivními a ochrannými faktory působícími na sliznici. Mezi agresivní faktory patří kyselina žaludeční (HCl), ale také kyseliny žlučové a lyzolecitin, které se mohou dostat do žaludku zpětným tokem žlučových šťáv z dvanáctníku. K ochranným faktorům patří např. sliz-mucin produkovaný buňkami sliznic. Mucin vytváří ochranný povlak stěny žaludku.
Typickým projevem onemocnění je bolest. U žaludečního vředu je bolest lokalizována hned pod hrudní kostí, projevuje se pícháním až pálením a může vystřelovat do zad. Bolesti mohou mít charakter bolestí u infarktu nebo anginy pectoris a objevují se po jídle. Bolest u vředu na dvanáctníku je pociťována 2-3 hodiny po jídle v okolí pupku a po jídle ustupuje.
Trvalá bolest, která vznikne nezávisle na jídle, může už být projevem neléčeného onemocnění, kdy vřed pronikne celou tloušťkou žaludeční stěny a agresivní faktory působí na sousední orgán – slinivku břišní. Dlouhodobý vývoj nemoci a přehlížení příznaků může končit smrtelně – vřed se změní v rakovinu.
Léčba
Dosavadní dieta a doporučená výživa patří minulosti. Byl překonán názor o příznivém vlivu mléka. Dnes je známo, že alkalizující účinek mléka se projeví jen v několika prvních minutách; později však kalcium obsažené v mléce stimuluje vylučování gastrinu. Gastrin pak vyvolá vylučování kyseliny žaludeční.
Stimulace tvorby kyseliny žaludeční není jen nežádoucím projevem konzumace mléka, ale celé diety postavené na mléku, smetaně, antacidech. U pacientů s touto dietou byl vedle vředu pozorován dvakrát častější výskyt infarktu myokardu než u pacientů s normální stravou.
Pojem „nedráždivá strava“ pro mnohé znamená, že jedí jen to, co jim chutná. Jejich strava je nevyvážená a biologicky nevhodná.
Přítomnost potravy v žaludku vyvolává tvorbu kyseliny, proto 5-6 stejně velkých jídel s malým odstupem je režim velmi nevhodný. 2-3 jídla denně s dostatečným intervalem mají příznivý léčebný účinek. Zvlášť nebezpečné je jíst před spaním. Rytmus vylučování kyseliny je porušen a v žaludku zůstává během spánku vysoká koncentrace kyseliny. Proto doporučuji jíst dvakrát denně: vydatnou snídani okolo 7 hod. ráno a oběd asi ve 13 hod.
Ani antacida (léky, které snižují překyselení žaludeční šťávy) nejsou vhodná. Některá z nich (např. kalcium karbonát, hydrogen uhličitan sodný, uhličitan vápenatý) vyvolávají nadměrnou sekreci kyseliny žaludeční. Antacida obsahující hliník (gastrogel) mohou vyvolat zácpu, anémii, zpomalení vyprazdňování žaludku a slabost. Dlouhodobě přijímaný hliník se může hromadit v organismu.
Dnes se předpokládá, že nadměrné hromadění hliníku v buňkách některých orgánů (hlavně mozku) může vést k Alzheimerově chorobě (jedna z presenilních demencí). Sodík obsažený v antacidech může vyvolat hromadění vody v organismu a zhoršit srdečně-cévní onemocnění (edémy, hypertenzi). Hliník také zhoršuje vstřebávání fosforu, nezbytného pro správnou stavbu kostí.
Pokud je to možné, vyhýbejte se lékům. Po jednom užití může např. acylpyrin vyvolat krvácení z žaludeční sliznice (nebezpečné zvlášť u malých dětí), končící někdy smrtelně. Acylpyrin prodlužuje rovněž dobu krvácení. Negativní účinek 1 tabletky acylpyrinu může někdy trvat až 2 dny. Mnoho léků zabraňuje tvorbě prostaglandinů – látek, o nichž se předpokládá, že mají ochranný účinek na žaludeční sliznici.
Metanalýza 11 studií ukázala, že také krátkodobé užívání nesteroidních antiflogistik vyvolává vředy a poškození sliznice žaludku i dvanáctníku. Není proto vhodné léky této skupiny užívat volně a bez lékařské kontroly. Mezi nesteroidní antiflogistika patří Natrium salicylicum, Natrium gentisicum, Moviren, všechny léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové, aloxiprinu, cholinsalicylátu, kyseliny salicylsalicylové ap. Kontrolujte složení léků, které užíváte, protože tato analýza také ukázala, že neexistuje způsob, jak negativním důsledkům zabránit.
Nekuřte. U kuřáků je vyšší výskyt úmrtí na vředové komplikace.
Kofein a všechny kofeinové nápoje a potraviny (černý čaj, káva, nápoje cola, čokoláda) zvyšují vylučování žaludečních kyselin. Nepijte ani bezkofeinovou kávu. Dráždí sliznici.
Žaludeční vředy mohou být vyvolány stagnací (setrváváním) potravy v žaludku a z toho vyplývajícím neustálým vylučováním žaludečních kyselin. Příčinou zpomaleného vyprazdňování žaludku je jedení mezi hlavními jídly.
Snažte se jídlo důkladně rozžvýkat. Dostatek slin chrání žaludeční sliznici. Důkladné předtrávení škrobu zabrání jeho kvašení v žaludku, a tím dráždění žaludeční sliznice kyselými látkami.
Zelí a některé jiné druhy listové zeleniny obsahují tzv. protierozivní faktor, později nazývaný vitamin K. Doporučuji šťávu ze zelí nebo kapusty, abychom zvýšili příjem tohoto faktoru. Šťávu připravujte na odstředivce. Doporučuji, aby byla čerstvě připravená, nepřevařená. Obměnit chuť můžeme přidáním šťávy z rajčat nebo celeru (1/4 dílu), které mají také vysoký obsah faktoru. Šťávy mohou v prvních dnech působit nadýmání, plynatost nebo zácpu, ale po 5 dnech působí potíže velmi zřídka. Z 2-2,5 kg syrového zelí získáte obvykle půl litru šťávy. Pijte 1,5-2 dcl šťávy 4-6 krát denně. Při pokojové teplotě ztrácí šťáva účinnost za 2-3 dny. Zmražením nebo udržováním při teplotě 0 °C si udrží účinnost i 3 týdny.
V poslední době se připisuje velký význam infekci vibriom podobné bakterii Helicobacter pylori. Předpokládá se, že velká část populace je H. pylori infikovaná a že je třeba u rizikových skupin provést vyšetření a v případě nálezu bakterie začít s antibiotickou léčbou, která by měla být postačující.
Velmi výrazný účinek má gel z rostliny aloe vera. Užíváním po vyléčení se pacienti mohou zbavit problémů natrvalo.
Strava bohatá na cukry dráždí sliznici k vyšší tvorbě kyseliny. Pokusy ukázaly, že vysoce slazená strava jen po dobu dvou týdnů zvýšila kyselost organismu o 20 %.
Bílý chléb má podobný účinek jako tabák.
Při peptických vředech jsou velmi účinným lékem brambory, hlavně pro svůj obsah vitaminu C a zásaditou povahu. Stačí 2-3 brambory denně. Vařené ve slupce, pečené nasucho nebo jako pyré. Brambory nesmažte ani k nim nepřidávejte mléko.
Dobře přežvýkaná mandle potlačí pálení žáhy a sníží také kyselost v žaludku. Snižuje tvorbu žaludeční kyseliny a výrazně snižuje aktivitu vředu.
Velmi vhodnou potravinou pro pacienty je proso. Používá se zbavené slupek jako jáhly.
Vhodným oblékáním zabraňte podchlazení končetin a hromadění krve v břišních cévách.
Vyhýbejte se stresovým situacím. Lépe si organizujte čas. Přemýšlejte o vyšších hodnotách. Také pravidelné cvičení pomáhá odstranit vnitřní neklid.
Při bolesti doporučuji ledový obklad na bolestivé místo nebo na páteř mezi lopatky.
Lepší ochranný povlak na sliznici pomáhá vytvořit sliz lněného semene. Sliz získáte vyluhováním lněného semene ve vlažné vodě po dobu 2-4 hodin. Užívejte 2 polévkové lžíce 15 minut před jídlem.
Velmi prospěšná je jahodová kúra. 3-4 dny nepřijímejte žádnou jinou potravu než zdravé, dobře dozrálé neslazené jahody. Snězte 1,5-2 kg jahod denně. Dobře je rozžvýkejte.
Vyvarujte se alkoholických nápojů. Dráždí sliznici a zvyšují kyselost obsahu žaludku.
Udělejte si na jídlo čas (to lze vždy) a pohodlí. Pomalým vychutnáváním zlepšíte činnost trávicích orgánů. Dodržujte pravidlo, že pokud žvýkáte, lžička nebo vidlička zůstává prázdná. Po každém třetím až pátém soustu ji položte.
Z knihy Igora Bukovského Miniencyklopedie přírodní léčby. Vydal Advent-Orion.