Zinek, vývoj dětí a vegetariáni

Jeho význam se projevuje ještě před otěhotněním; značný nedostatek zinku může být příčinou neplodnosti. Výzkumy na zvířatech ukázaly, že pokud jim byla podávána dieta s nedostatečným množstvím zinku, mělo to negativní vliv na orgány, které se v tomto období vytvářely. Podle Institute of Medicine „druh vývojových vad přímo souvisí s obdobím, ve kterém došlo k nedostatku zinku, a s vývojovými procesy, ke kterým dochází v daném etapě těhotenství“.

V regionech, ve kterých je nedostatek zinku poměrně rozšířený, bylo prokázáno, že doplňování stravy zinkem snižuje frekvenci výskytu zápalu plic, zkracuje dobu trvání průjmu, úplavice (akutního střevního infekčního onemocnění), a dokonce i malárie u předškolních dětí. Těhotenství a období kojení jsou životní etapy, kdy dochází k poměrně vysoké potřebě zinku. Nedostatek zinku v těhotenství souvisí s potraty, předčasnými porody a nízkou porodní hmotností. Kromě toho existují určité náznaky, že může souviset s rozštěpem patra.

Poslední publikace ukázaly, že předčasně narozená nemluvňata mohou čerpat výhody z  doplňování stravy zinkem. Odhaduje se totiž, že přibližně 60 % celkového množství zinku je předáváno dítěti matkou v posledním trimestru těhotenství. Z tohoto důvodu mají předčasně narození novorozenci velmi nízkou koncentraci této látky.

Skupina italských vědců prokázala, že u předčasně narozených nemluvňat, kterým byly orálně podávány doplňky stravy s obsahem zinku v dávce cca 10 mg denně, došlo ke snížení úmrtnosti a výskytu nemocí ve srovnání s kontrolní skupinou, která doplňky stravy nedostávala. V kontrolní skupině bylo například riziko úmrtí více než dvakrát vyšší. Obecně je možné říci, že 27 % nemluvňat ve  skupině, kde docházelo k doplňování stravy, mělo jedno nebo více zdravotních komplikací ve srovnání s téměř 42 % v kontrolní skupině.

Nedostatek zinku je ve vyspělých zemích poměrně vzácným jevem – s výjimkou osob trpících Crohnovou chorobou, syndromem krátkého střeva nebo celiakií. Případy nedostatku zinku byly naopak zjištěny v zemích s poměrně vysokou konzumací nekvašeného chleba (chleba pečeného bez použití droždí). Bylo zjištěno, že koncentrace zinku v krevním séru měřená nalačno, nepřevyšující hodnotu 70 mg/dl, není dostačující. Nedostatek zinku je častější u podvyživených osob v zemích s velkou mírou chudoby a v místech, kde je populární konzumace nekvašeného chleba. Například v jednom z výzkumů, provedených v Dillí (Indie) byla u více než 73 % malých dětí (půl roku až tři roky) zjištěna nízká koncentrace zinku v krevním séru. Totéž se ukázalo u nemluvňat ze severovýchodní Brazílie V jiném výzkumu z Teheránu (Írán) byl nedostatek zjištěn u více než 31 % studentů středních škol. Ve vyspělých zemích se nicméně největší riziko nedostatku zinku vyskytuje u seniorů.

Dporučení pro vegetariány

Skupina australských vědců provedla meta-analýzu týkající se konzumace a koncentrace zinku vegetariány ve srovnání s nevegetariány. Bylo zjištěno, že vegetariáni konzumovali o něco méně tohoto mikroelementu než nevegetariáni. Vegetariáni měli také nižší koncentraci zinku v krevním séru ve srovnání s nevegetariány.

Zřejmě nejzajímavějším zjištěním, vyplývajícím z této meta-analýzy, byla skutečnost, že rozdíl mezi konzumací a koncentrací zinku v krevním séru u žen vegetariánek i nevegetariánek byl větší než u mužů. Je tedy důležité pamatovat na skutečnost, že absorpce zinku z jídla je v případě žen nižší než v případě mužů.

Nejvhodnějším způsobem, jak zajistit správné množství zinku, jsou dietetické změny, nikoliv užívání výživových doplňků (které může mj. přinést nerovnováhu ve vstřebávání dalších minerálů). Ořechy, semena a obiloviny jsou nejbohatšími rostlinnými zdroji zinku. Jsou však současně poměrně bohaté na kyselinu fytovou. Z tohoto důvodu se veganům a vegetariánům doporučuje o 50 % vyšší konzumaci zinku oproti nevegetariánů. Je to významné zejména v případě těhotných veganek a vegetariánek.

Výzkumy ukazují, že se zinek hůře vstřebává z nerafinovaných než z rafinovaných rostlinných výrobků. Například v jednom výzkumu, jehož se zúčastnilo 21 žen, které se po dobu čtyř týdnů stravovaly vegetariánsky, byla zjištěna snížená koncentrace zinku v krvi o 5 % ve srovnání s osobami dodržujícími smíšenou dietu. Přesto autoři výzkumu konstatovali, že „po zavedení celého zrna a luštěnin do stravy vegetariánů mohou být požadavky, týkající se zinku, splněny, a rovnováha této živiny zachována“.

Stejný výzkum ukázal, že až 40 % zinku konzumovaného vegetariány pocházelo z obilných vloček. Proto by měly být celozrnné obilné výrobky považovány za jeden z hlavních zdrojů zinku pro vegetariány.

Dodatečné výzkumy ukázaly, že množství zinku absorbovaného z celozrnného pšeničného pečiva, je vyšší než množství tohoto mikroelementu vstřebávaného z chleba pečeného z rafinované mouky. Přestože je absorpce zinku z rafinované mouky vzhledem k nízkému obsahu vlákniny a kyseliny fytové přibližně dvakrát vyšší, celkové množství zinku absorbovaného z celozrnné mouky je rozhodně vyšší.

Pokud jde o zrno, zinek se nachází především v obilném klíčku. Proto jedním z nejjednodušších způsobů, jak obohatit naši dietu o velké množství zinku, je přidání polévkové lžíce pšeničných klíčků do vloček, salátů a jiných hotových jídel.

Z knihy Romana Pawlaka Jsem máma, a jsem vegetariánka. K vydání připravují Prameny zdraví.