Zkorumpovaná farmacie

Rádi si představujeme, že medicína se zakládá na důkazech a výsledcích poctivých výzkumů. Ve skutečnosti jsou tyto výzkumy často hluboce pochybené. Rádi si představujeme, že lékaři jsou dobře obeznámeni s výzkumnou literaturou, ale ve skutečnosti před nimi velkou část z ní ukrývají farmaceutické firmy. Rádi si představujeme, že lékaři jsou kvalitně vzdělaní, i když ve skutečnosti značný podíl jejich vzdělávání financuje průmysl. Rádi si představujeme, že regulační orgány pouštějí na trh pouze účinné léky, ačkoli ve skutečnosti schvalují i léky zcela beznadějné, u nichž bývají data o vedlejších účincích zatajována před lékaři i pacienty.

Celá bašta moderní medicíny se hroutí, protože důkazy, na jejichž základě se rozhodujeme, jsou beznadějně a systematicky deformované; a to není žádná maličkost. Protože v medicíně používají lékaři a pacienti abstraktních dat k rozhodování ve velmi reálném světě z masa a krve. Jsou-li tato rozhodnutí založena na omylu, jejich důsledkem může být smrt, utrpení a bolest.

Farmaceutické společnosti vyvinuly za posledních padesát let některé z nejúžasnějších inovací a zachránily tak mnoho životů v gigantickém měřítku. To je ovšem neopravňuje zatajovat data, uvádět lékaře v omyl a škodit pacientům.

Všichni víme, intuitivně, z nasbíraných úlomků, že v medicíně je něco špatně. Ale většina z nás, včetně lékařů, neví přesně co.

Obsahem mé třistastránkové knihy je obhajoba každého jednotlivého tvrzení z následujících odstavců.

Léky jsou výrobci testovány v chabě postavených výzkumech na obvykle příliš nízkých počtech nereprezentativních pacientů. Analyzovány jsou pomocí technik, které jsou od samého základu pochybné, a to takovým způsobem, aby došlo ke zveličení jejich přínosu, tedy k výsledkům, které straní výrobci. Pokud se výsledky výrobci nezamlouvají, je oprávněný skrýt je před lékaři i pacienty – veřejnost tak prakticky vždy spatří pouze více či méně zdeformovaný obrázek skutečných účinků kteréhokoli léku.

Kontrolní a regulační orgány mají přístup k většině výzkumných dat, avšak pouze z úplných počátků existence léku. Ani tato data nicméně nepředávají lékařům či pacientům, někdy dokonce ani státním orgánům. Pokřivená data bývají pak komunikována a používána nekorektním způsobem.

Během čtyřiceti let praxe po dokončení studia medicíny se lékař dozvídá, co funguje, prostřednictvím ústního podání, od zástupců farmaceutických firem, svých kolegů anebo z odborných časopisů. Ale i kolegové mohou být sponzorováni farmaceutickou společností – často tajně – podobně jako časopisy. Totéž platí i pro zájmové skupiny pacientů.

A konečně, odborná lékařská periodika, která bývají považována za zcela objektivní, jsou často redigována lidmi, kteří – aniž by se k tomu přiznávali – jsou placeni farmaceutickými firmami. Někdy je takový časopis dokonce vlastněn konkrétní farmaceutickou firmou.

U několika z nejzávažnějších a nejtrvalejších problémů v medicíně navíc nemáme ani tušení, jaká je nejlepší léčba – to je dáno tím, že není v ničím finančním zájmu provádět v této oblasti jakýkoliv výzkum.

Farmaceutické společnosti utrácejí každoročně desítky miliard dolarů ve snaze působit na rozhodování lékařů o způsobu léčby. Za propagaci a marketing utratí dvakrát více než za výzkum a rozvoj nových léků. Stojíme-li všichni o to, aby lékaři předpisovali léky podložené seriózními důkazy o jejich prospěšných účincích, a jsou-li tyto důkazy dostupné, existuje jen jediný možný důvod pro tak obrovské náklady: snaha překroutit fakta. Vzhledem k tomu, že tyto finanční prostředky jdou nakonec z naší vlastní kapsy daňového poplatníka, platíme si za toto pochybné privilegium vlastně my sami.

Ukázka z knihy Zkorumpovaná farmacie. Jejím autorem je lékař a spisovatel Ben Goldacre. Vydalo nakladatelství CPress v Brně.