Změna prostřednictvím volby

Je to důsledkem úžasné tvárnosti a proměnlivosti mozku, která trvá v průběhu celého života. Procesy uvažování, učení se a pamatování si jsou dynamické a nekončící. Stáváme se tím, co se naučíme. Mozek dospělého člověka má schopnost se měnit - a to velmi výrazně.

Mozek má také úžasnou schopnost adaptovat se, jestliže dojde k jeho poškození následkem nemoci nebo zranění. Dokonce se dokáže zotavit i v případech velmi vážného poškození, či aspoň nahradit své ztracené funkce.

Například opice, u nichž došlo k poranění v té důležité části mozku, která má na starosti jejich schopnost vyhledávat potravu, byly zprvu neohrabané, časem se však naučily sbírat své oblíbené pochoutky s téměř stejnou lehkostí jako před poraněním. Analýza mozku opic prokázala rozsáhlou neuronovou přestavbu. Byla to reakce na jejich rozhodné úsilí dosáhnout svého cíle.

V mozku rovněž dochází ke změnám v reakci na tisíce rozhodnutí o podnětech týkajících se našeho chování i životního stylu. Mezi takové volby patří například léky, které užíváme, nebo jídla, která si vybíráme, to, zda trávíme čas čtením, cvičením nebo naopak nicneděláním či sledováním televize. Změny v mozku způsobuje dokonce i to, jak reagujeme na podrážděného člověka. Musíme si dát pozor, chceme-li si vybrat správně, protože to, čemu věnujeme pozornost, nás mění.

K čemu dochází v mozku, když zažijeme nějakou novou zkušenost? Synapse, které hrají v mozkových systémech roli, se v důsledku zkušenosti mění. Nová spojení vytvořená určitou činností se nevytvářejí jako zcela nové oblasti, nedochází tedy k „přesíťování" celého mozku. Činnost provádí pouze drobné úpravy, které mají však na svědomí, že se od sebe navzájem lišíme nebo že jsme jiní než dříve.

Jiný výzkum popsal neuvěřitelný proces přepisování mozku takto: „Cesty, které úspěšně produkují nové zkušenosti nebo nové vzorce chování, se nakonec stávají pevnými a stálými členy neuronálního sousedství, zatímco neužívané cesty, které jsou odříznuté od sítě a toku informací, chřadnou a odumírají."

Změna způsobu myšlení současně mění stavbu mozku. Během nežádoucího chování, jako je např. nutkavé přejídání, „se neurony pustí kolejemi nevhodných vzorců činnosti, jejich aktivita klesá nebo stoupá, případně se vůbec nezapojují, protože je pro ně buď příliš snadné, nebo naopak příliš obtížné reagovat. Osoba, která vědomě změní své chování, může překonat tento mrtvý bod tím, že neurony „nutí", aby změnily spojení a zprostředkovaly tak nový vzorec chování. Změna mozkových vzorců prostřednictvím opakování myšlenek, po nichž následuje akce, nese také odpovědnost za počátek vlastní volby, svobody, vůle a disciplíny. Svůj mozek můžeme kdykoliv přestavět."

Další možnost, jak mozek změnit, je tělesné cvičení. Víme, že fyzický pohyb má vliv na mnoho psychosomatických funkcí, na posílení svalů, na zvýšení odolnosti vůči infekcím či rakovině a na snížení rizika onemocnění řadou dalších chorob. Pohyb zlepšuje i mozkovou aktivitu a ovlivňuje náladu přestavbou struktury a funkcí synapsí.

Geny mozku, synapse a mozková struktura se mění, když se pozitivně rozhodujeme, vyvíjíme nějaké duševní úsilí, měníme svoje postoje, věnujeme se přiměřené fyzické aktivitě a celkově žijeme zdravěji. Odhodlané úsilí zvyšuje intelekt, schopnost přemýšlet, emoční odolnost a způsobilost potýkat se s nejrůznějšími problémy.

Kultivace těchto vlastností přináší větší prospěch těm, kteří mají nežádoucí návyky nebo jsou oběťmi pocitů viny, studu a zklamání. Fakt, že mozek se dokáže zotavit ze závislosti, že se mohou vytvořit nové zvyky, je velmi vzrušující. Jak to vyjádřil dr. Schwarz: „Se schopností přetvářet mozek přichází moc měnit svůj osud."

Z knihy Vicki Griffinové a spol. Cesta ke svobodě. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.